Rádi byste po shonu na přelomu roku konečně zrelaxovali, načerpali nové síly a ještě si domů dovezli suvenýr v podobě vlastnoručně nalezeného jantaru? Neváhejte a vydejte se co nejdřív do Polska k Baltskému moři. Jedním z důvodů, proč navštívit baltské pobřeží právě v tuto dobu, je výrazně větší šance najít na plážích pravý jantar.

V chladnějších měsících roku tu bývá proměnlivější počasí, dost fouká a může se stát, že vás tu zastihne bouře. V takovém případě ale nebuďte zklamaní, místo toho se začněte radovat, protože hned po jejím skončení je nejvhodnější chvíle vydat se na „lov“ jantaru. Baltské moře je totiž relativně mělké a silné bouře dokážou rozvířit jeho mořské dno. Z usazenin se tím uvolní i jantar, fosilizovaná pryskyřice jehličnatých stromů, která se do moře dostala před zhruba 30–50 miliony let. Kousky jantaru potom plavou na vodě a zachytávají se mezi klacky a řasami, které jsou během bouří vyplavovány na břeh. Místo, kde hledat, mohou napovědět i větší shluky racků, které po bouři láká čerstvě vyplavená potrava. Hledat můžete kdekoli na baltském pobřeží, ale mezi známá místa k hledání patří Ustka, oblast Viselské kosy, letoviska Stegna a Jantar, vesnice Mikoszewo nebo poloostrov Hel. Štěstí byste mohli mít i na plážích u Gdaňsku nebo v Sopotech.

Zdejší mořský jantar bývá vlivem delšího působení mořských vln poměrně vyhlazený. Až nějaký kousek najdete, dobře si ho prohlédněte. Jantar si většinou spojujeme s barvou koňaku či medu, ale může být i žlutý, bílý, čirý nebo červený, přičemž mezi nejvzácnější patří kameny s barvou zelenou nebo modrou. Ve spojitosti s jantarem jste možná zaslechli pojem inkluze – označují se tak kousky, kdy se v původní pryskyřici zachytil hmyz či rostliny a poté došlo k jejich fosilizaci.
Kdybyste se chtěli pokochat opravdovými jantarovými unikáty, vydejte se při své návštěvě Baltu do největšího muzea jantaru, do Gdaňsku. Nazývá se Muzeum Bursztynu, protože polský výraz pro jantar je bursztyn. Toto slovo je odvozeno z německého názvu „Bernstein“ a překládá se jako „hořící kámen“. Jantar totiž můžete zapálit. Na rozdíl od plastových napodobenin jantar po zapálení voní po pryskyřici, zatímco napodobeniny při zapálení chemicky páchnou. Proto je zapálení jednou z metod, jak rozpoznat pravý jantar od falešného. V muzeu se dozvíte o jantaru mnoho dalších zajímavostí a uvidíte zde ty nejkrásnější kousky jantaru a ve fantastickém zpracování. Jako suvenýr si odsud můžete kromě tradičních šperků odvézt nejrůznější výrobky s jantarem – jako např. jantarový olej, mýdla, krémy, vlasové přípravky nebo alkoholické nápoje.

Ale vraťme se ještě na mořské pobřeží. Nemusíte se bát, že mimo sezonu vás u Baltu čeká jen nepříznivé počasí. Například pokud jde o počet slunečních hodin za rok, předčí Balt hravě i Českou republiku. Zatímco doma zažijeme maximálně 1700 slunečních hodin ročně, baltské pobřeží jich má v průměru 2500. To znamená, že i když u Baltu bude nejspíš v této době foukat vítr, při procházce po pobřeží na vás bude i často svítit sluníčko. Procházky u moře jsou tu velmi oblíbenou lázeňskou aktivitou. Vítr na pobřeží rozstřikuje mořské vlny a vytváří ve vzduchu jemný aerosol, který obsahuje různé zdraví prospěšné látky jako např. jód, hořčík, brom nebo vápník. Tím se při procházce okysličují vaše sliznice a zlepšuje se vaše imunita. Čím větší vítr, tím je tento proces účinnější. Procházky u Baltu mimo sezonu nabízejí kromě možnosti najít jantar i mnohem větší klid. Jindy plná lázeňská města se vyprázdní a vás tu čekají nejen příjemnější ceny ubytování, ale i mnohem přístupnější atrakce.
Dobrým příkladem výhodné návštěvy mimo hlavní sezonu je lázeňské město Sopoty. Češi město znají z dob, kdy z něj Helena Vondráčková a Karel Gott přiváželi úspěchy ze známého hudebního festivalu. Původně rybářská osada se proměnila v atraktivní lázeňské město se secesními lázeňskými vilami a domy, které byly postaveny během 19. a na počátku 20. století. Často se o něm mluví jako o polském Monte Carlu nebo polské Riviéře.

Sopoty pyšní se nejdelším dřevěným molem v Evropě s délkou přes 500 m, které poskytuje dechberoucí výhledy na Baltské moře a panorama pobřeží. Je proto oblíbeným cílem romantických procházek a skvělým místem pro pozorování západu slunce. Také se na něm konají nejrůznější kulturní akce. Zajímavostí je, že na konci mola je dvakrát větší koncentrace jódu než na pláži, takže inhalační efekt procházky se tam zdvojnásobí. Navíc když se sem projdete mimo hlavní sezonu (tj. v období říjen–březen), za vstup na molo nemusíte platit vstupné.
K sopotskému molu vás dovede hlavní tepna města, Ulica Bohaterów Monte Cassino, které místní přezdívají „Monciak“. Jako hlavní promenáda města nabízí návštěvníkům procházku mezi historickými domy a nespočet restaurací s regionálními delikatesami včetně kaváren a barů. Radost si můžete udělat nákupem v některém z místních obchodů se suvenýry a butiky. O atmosféru se zde starají pouliční malíři a další umělci. Podobně, jako má Vídeň svůj Hundertwasserhaus, Barcelona svoji Casu Batlló a Praha svůj Tančící dům, i Sopoty se pyšní domem s naprosto netradiční fasádou, vymykající se okolní zástavbě. Nazývá se Křivý domek. Na první pohled působí dojmem, že si někdo pohrál s fotkou ve Photoshopu a proměnil rovné linie v křivky. Tvůrci Křivého domku našli inspiraci v díle Španěla Gaudího a v kresbách švédského designéra Dahlberga a polského ilustrátora Szancera. Křivý domek v současné době prochází rekonstrukcí. Od května 2025 by se zde měl otevřít Food Hall s nabídkou mezinárodní kuchyně s lokálními dodavateli a zároveň by zde měl vzniknout společenský prostor pro pořádání hudebních koncertů, sportovních i jiných akcí.

V Sopotech se u pláže nachází i další zajímavá místa, např. velmi netradiční maják. Nabízí panoramatický pohled na město Sopoty a Gdaňský záliv z ptačí perspektivy. Je vysoký 39 m a je unikátní tím, že šlo původně o komín kotelny postavený v roce 1903 jako součást Balneologického institutu. V 70. letech byl přestavěn na maják, což z něj činí jediný komín v Polsku, který byl takto upraven.
Pokud rádi trávíte volný čas aktivně, v Sopotech můžete vyzkoušet zimní plavání, zimní plavby na katamaránu nebo si jděte zabruslit na jediné kluziště v Polsku s výhledem na moře. Bude v provozu až do konce února. Za dobrých sněhových podmínek jsou v Sopotech v provozu i sjezdovka a sáňkařský kopec na zdejší Lysé hoře (110 m n. m.). Areál s mírným svahem je vhodný zejména pro začátečníky a rodiny s dětmi.
Díky své poloze přímo na břehu moře vyrostlo v minulosti ve městě mnoho sanatorií. Pomohou vám zde s léčením nemocí oběhového a dýchacího ústrojí, revmatických chorob, obezity a s potížemi, jako je osteoporóza nebo degenerativní změny páteře a kloubů. Pokud vás nemoci netrápí, mohla by vám přijít vhod návštěva některého z místních wellness center. Co třeba vyzkoušet speciální masáž jantarovými kameny za použití jantarového tělového másla? Nabízí ji např. Mera Spa přímo u pobřeží, takže zde navíc z odpočívárny můžete pozorovat hladinu Baltu.

A po dlouhém dni plném zážitků přijde vhod i příjemný odpočinek v teple. V Sopotech se přímo u pláže nachází wellness komplex s názvem sauny M15. Můžete si vybrat saunu s jedinečným výhledem na pláž a moře. Zchladit se můžete v kádi s ledem, nebo přímo v moři. Zařízení je otevřeno od rána do pozdního večera, takže západ slunce můžete pozorovat přímo z tepla sauny. Dovedete si představit příjemnější závěr dne?
Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.