KulturaMěsta & regiony ČRNovinkyPraha

Národní galerie Praha představuje mimořádnou přehlídku ženských autorek

Od 30. května se Valdštejnská jízdárna promění v prostor výjimečné retrospektivy ženské umělecké tvorby. Jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v České republice. Výstava Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, kterou připravila kurátorka a ředitelka Sbírky starého umění NGP Olga Kotková, nabídne prezentaci umělkyň, které působily ve střední Evropě, v Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce 19. století.

Foto: Sofonisba Anguissola, Šachová hra, 1555, Národní muzeum v Poznani

Rozhodující je talent, schopnost tvořit a vůle

Cílem výstavy je odkrýt méně známý, a přesto zásadní příběh dějin umění: příběh ženské tvořivosti, ambice, odvahy i schopnosti prosadit se navzdory překážkám. Pozornost je zaměřena nejen na samotná umělecká díla, ale i na dobu a prostředí, v němž vznikala – výstava představí sociální vazby, institucionální překážky i témata, která ženy ve své tvorbě zpracovávaly. Ženy měly dlouho omezené možnosti vzdělání a prosazení se v umělecké sféře, rozhodující ale zůstával talent, schopnost tvořit a vůle uspět.

Výstava ukáže, že ženy byly součástí uměleckých dějin od samého počátku – jen je potřeba jejich stopu znovu objevit a přiznat jí důstojné místo. Projekt Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900 akcentuje často opomíjenou linii ženské tvorby a nabízí inovativní pohled na dějiny umění. „Talent sice nemá pohlaví, jak ostatně už v roce 1785 poznamenal malíř, autor divadelních her a tajemník Académie royale v Paříži Antoine Renou, ale na umělecké školy dlouhá staletí ženy neměly přístup. Ženy také, až na malé výjimky, nemohly stát v čele malířských dílen. U nás se například mistryní v cechovní dílně mohly stát pouze vdovy po malířích,“ říká kurátorka Olga Kotková.

Výstava reaguje na tradiční expozice Staří mistři v Národní galerii, které dosud prezentují převážně mužské autory, a to zejména z oblasti dnešní Itálie, Nizozemí, Německa, Rakouska a střední Evropy. Právě umění z těchto regionů bylo i ve středu zájmu sběratelů žijících u nás. Na upozaděnou roli žen v těchto dvou expozicích, jež se nacházejí ve Schwarzenberském a Šternberském paláci, navazuje i architektonické a grafické řešení otevírané výstavy. To pracuje s půdorysy a architektonickým tvaroslovím obou paláců. Ty jsou tak vlastně symbolicky „přeneseny“ do Valdštejnské jízdárny, kde se ženským tvůrkyním dostává odpovídající pozornosti. Návštěvníci budou mít také možnost porovnat práce žen i s díly prezentovaných v dalších expozicích NGP, Středověké umění 1200–1550 a 1796–1918: Umění dlouhého století.

„Tato výstava přináší příběhy, které dlouho čekaly na to, aby byly vyprávěny. Shromažďuje pozoruhodná díla a představuje životy lidí, kteří se za nimi skrývají, a zve nás k pohledu na dějiny umění novýma očima,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast  a k výstavě dodává: „Pro mě byla jedním z nejpřínosnějších aspektů tohoto projektu prostá radost z prohlížení naší sbírky z nové perspektivy a objevování, jak v kombinaci s příklady z jiných evropských muzeí umění vytváří zcela nový příběh.“

Foto: Luise Max Ehrler / Telegram, 1894, NGP

Díla od středověku po konec 19. století, výjimečné osudy

Výstava sleduje vývoj ženského uměleckého projevu napříč staletími — od duchovní obraznosti středověkých řeholnic až po sebevědomý styl malířek akademického 19. století. Představí přibližně 150 děl z oblasti malby, kresby, grafiky, sochařství i užitého umění. Vedle ikonických děl evropského malířství, která byla zapůjčena z muzeí, galerií či soukromých sbírek z celé Evropy, budou návštěvníci moci obdivovat i práce ze sbírek NGP vystavené v nových kontextech.

Už v období středověku se projevovala odvážná fantazie žen, i hluboce zbožné ženy, zejména řeholnice, měly erotické a mateřské touhy. Zaujmou také příběhy malířek z období renesance a baroka — často byly samy obětmi násilí a intrik — s krutostí, již zažily, se vyrovnávaly i ve své umělecké tvorbě.

Mezi zastoupenými autorkami nechybí výrazná jména jako Artemisia Gentileschi, která se ve svých dílech vyrovnávala s osobním traumatem a stala se první ženou přijatou do florentské akademie umění, Sofonisba Anguissola, jež portrétovala své sestry při šachové partii, Lavinia Fontana, která byla první ženou, jež provozovala vlastní ateliér, pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Představen je i příběh Rachel Ruysch, uznávané malířky květinových zátiší, která dosáhla mezinárodní slávy a působila jako dvorní malířka v Düsseldorfu.

V 17.–18. století se prosadilo mnoho schopných žen v Záalpí a staly se úspěšnými vědkyněmi, malířkami a cestovatelkami. Výstava připomíná také fascinující příběh Marie Sibylly Merian, která jako první evropská žena podnikla vědeckou expedici do Jižní Ameriky, a Elisabetty Sirani, jež vedla vlastní dílnu v Bologni a založila školu pro umělkyně. V pokročilé době 18. století a v prvních dekádách 19. století se prosadila celá řada významných malířek – Angelika Kauffmann, Barbara Krafft Steiner či Amalie von Peter. Jejich cesty pak následovaly další umělkyně. Výsledkem tohoto konání bylo, že se umělecké akademie konečně po dlouhých staletích otevřely ženám. Díky talentu, podpoře rodiny a vzdělání se mohly začít naplno věnovat profesionální umělecké tvorbě, která jim přinesla seberealizaci, respekt a uznání.

Foto: Rachel Ruysch / Feston s ovocem a květinami, 1682, NGP

Vzácné zápůjčky z evropských i českých institucí 

Výjimečné zápůjčky na výstavu jsou přivezeny z předních evropských muzeí a vhodně doplňují sbírky Národní galerie Praha. Najdeme zde obrazy z Nadace Raczyńských při Národním muzeu v Poznani, Národní galerie v Boloni, Státních uměleckých sbírek v Drážďanech nebo Obrazové galerie Státního muzea v Berlíně. Z tuzemských sbírkových institucí poskytly svá díla jak státní instituce (Národní památkový ústav, Národní muzeum, Muzeum umění Olomouc, Moravská galerie v Brně), tak církevní (Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze) i soukromé (Lobkowiczké sbírky, Lobkowiczký palác, Pražský hrad, Sbírka COLLETT Prague | Munich).

Výstavu přiblíží NGP veřejnosti řadou vzdělávacích programů, které budou přístupné různorodým skupinám publika. Připraveny jsou výtvarné dílny, workshopy, programy pro školy, kurz Zaostřeno na umění a samozřejmě také řada komentovaných prohlídek s kurátorkou i dalšími specialisty, specialistkami a lektory a lektorkami. Součástí výstavy je také interaktivní studio a odpočinková zóna, nabízející seznámení s 12 umělkyněmi současnosti i prostor pro vlastní tvorbu. K výstavě vychází katalog v češtině a angličtině. A Valdštejnská jízdárna je součástí projektu Kulturní míle, kdy mohou návštěvníci navštívit 6 kulturních institucí podél Vltavy s 20% slevou.

Foto: Barbara Kraft Steiner / Hrabě Hartig se svou kojnou, 1797, NGP

Ženy, mistryně, umělkyně 13001900 

Místo konání: Valdštejnská jízdárna

Termín: 30. 5. – 2. 11. 2025

Hlavní kurátorka: Olga Kotková (ve spolupráci s Veronikou Hulíkovou, Adélou Pavlíčkovou, Marcelou Vondráčkovou, Petrou Zelenkovou a dalšími odborníky a odbornicemi z tuzemska i zahraničí)

Newsroom TTG

Ukázat další

Související články

Back to top button