Města & regiony ČRNovinkyPolskoWellness & SpaZahraničí

Náchod otevřel obnovenou lázeňskou budovu IDA. Do Velkých lázní Běloves se vrací život

Historická lázeňská budova IDA ve Velkých lázních Běloves se v srpnu po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřela veřejnosti. Jedna z nejvýznamnějších lázeňských staveb v Bělovsi prošla obnovou za více než 24 milionů korun včetně DPH.

Foto: Městský úřad Náchod

Obnoven byl také prameník minerální vody IDA a uvnitř vznikla nová stálá expozice věnovaná historii lázeňství, zdejší minerální vodě i společné lázeňské tradici česko-polského příhraničí. Stavba je součástí česko-polského projektu Balneum Glacensis, který propojuje Náchod s lázeňskými městy Kudowa-Zdrój a Polanica-Zdrój.

Slavnostní otevření 22. srpna představilo další významný krok v postupném návratu lázeňského života do Bělovsi. Lázeňská budova IDA prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která jí vrátila původní význam a zároveň umožnila její nové využití pro veřejnost.

„Jsou chvíle, na které se nezapomíná, a dnešek je pro mě jednou z nich. Když jsme před lety začali mluvit o návratu lázeňství do Bělovsi, věděli jsme, že nás čeká dlouhá cesta. Dnes stojíme v obnovené kolonádě IDA, znovu zde teče naše minerální voda a místo, které dlouhá léta chátralo, je opět plné lidí. To je pro mě asi největší odměna. Neotevíráme ale jen jednu opravenou historickou budovu. Vracíme život místu, které k Náchodu neodmyslitelně patří, a pokračujeme dál. Naším cílem je postupně vrátit Velkým lázním jejich krásu, význam, a především skutečný lázeňský život,“ uvedl starosta Náchoda Jan Birke.

Foto: Městský úřad Náchod

Historická budova v nové podobě

Stavební část rekonstrukce realizovala společnost B.C.M. company s.r.o. Celkové náklady na stavební práce představují 24 mil. Kč. Obnova historického objektu vyžadovala citlivý přístup k původní architektuře a současně řešení technických požadavků na jeho budoucí provoz.

Rekonstrukce takového objektu není nikdy jednoduchá. Naším cílem bylo zachovat charakter a atmosféru historické kolonády, ale současně ji technicky připravit tak, aby mohla znovu skutečně sloužit lidem. Řešila se celá řada konstrukčních i technických detailů a samozřejmě také obnovení prameníku. Výsledek dnes ukazuje, že se podařilo propojit historii s moderním využitím. Velké poděkování patří projektantům, zhotoviteli, technickému i autorskému dozoru a všem, kteří se na stavbě podíleli,“ doplnil místostarosta Náchoda Jan Čtvrtečka, který měl na starosti technickou část projektu.

Foto: Městský úřad Náchod

Křišťál, princezna Ida a minerální voda

Mezi dominantní prvky obnoveného interiéru vedle pítka patří busta princezny Idy, jejíž autorkou je sochařka Paulina Skavová, a unikátní kinetická světelná instalace společnosti Preciosa Lighting. Dílo inspirované léčivou minerální vodou tvoří více než tisíc ručně foukaných křišťálových kuliček a více než tisíc broušených perlí. Kompozice se díky systému Crystal Automata plynule proměňuje, evokuje pohyb vody a perlení minerálního pramene. Světlo procházející sklem připomíná kapky vody a podtrhuje lehkost celého díla.

Foto: Městský úřad Náchod

Historie lázní, minerální voda i společenský život

Nová stálá expozice připomíná nejen historii samotných Lázní Běloves, ale také společnou lázeňskou tradici partnerských měst Kudowa-Zdrój a Polanica-Zdrój.

Návštěvníci zde najdou historické fotografie a pohlednice, lahve Běloveské kyselky IDA z 80. a 90. let, dobová lázeňská pítka, návštěvní knihu z přelomu 30. a 40. let minulého století, módní doplňky někdejších lázeňských hostů, historické lékařské nástroje, lázeňské almanachy, ceníky i další písemnosti.

Zajímavou část expozice tvoří také geologie Bělovsi a příběh zdejší minerální vody. K vidění jsou minerály z Jiráskova lomu včetně kupritů a domeykitu, s jejichž výskytem v horninovém prostředí souvisí také přítomnost arsenu v běloveských minerálních vodách. Expozice proto představuje i současné technologie používané při úpravě minerální vody, včetně průřezů filtry sloužícími k jeho odstranění.

Foto: Městský úřad Náchod

Pašerák provede návštěvníky česko-polským pohraničím

Nová hra vychází z historie pašeráctví, které bylo v česko-polském pohraničí po generace součástí života. Místní pašeráci využívali zalesněných kopců a obtížně přístupných cest k přenášení nedostatkového zboží, například soli, kůží, bavlny či základních potravin.

V každém ze tří měst je hra spojena s významnou osobností – v Bělovsi s princeznou Idou, v Kudowě-Zdroji se Stanisławem Moniuszkem a v Polanici-Zdroji s šachovým velmistrem Akibou Rubinsteinem. Návštěvníky jednotlivými příběhy provází tajemná postava pašeráka a během putování plní připravené úkoly. Za úspěšné absolvování získají samolepku příslušné osobnosti a magnetku daného města. Kdo zvládne všechny tři trasy v Náchodě, Kudowě-Zdroji a Polanici-Zdroji, získá speciální pašerácký vak.

Pro návštěvníky vznikl také Pašerácký pas, projektová brožura a cyklomapa s tipy na zajímavá místa ve všech partnerských městech. Materiály jsou připraveny v češtině, polštině, angličtině a němčině.

Foto: Městský úřad Náchod

Balneum Glacensis spojuje Náchod, Kudowu-Zdrój a Polanici-Zdrój

Obnova lázeňské budovy IDA je součástí projektu Balneum Glacensis, jehož vedoucím partnerem je město Náchod a dalšími partnery jsou Gmina Kudowa-Zdrój a Gmina Polanica-Zdrój. Hlavním cílem projektu je zintenzivnit propojení česko-polského lázeňství, využít potenciál unikátních minerálních vod, zvýšit návštěvnost regionu a oživit historické a kulturní dědictví i lázeňská prostranství na obou stranách hranice.

Newsroom TTG / Nina Adlof, vedoucí odboru komunikace a cestovního ruchu, MÚ Náchod

Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Nastavení personalizace