Když jsme kupovali letenky do Ománu, byla to jedna z nejrychleji rostoucích exotických destinací mezi evropskými cestovateli. O několik týdnů později přišlo vyostření konfliktu mezi Íránem a Izraelem, řada lidí své cesty zrušila a letecké společnosti začaly měnit trasy. Přiznám se, že i my jsme váhali, jestli odletět.
Nakonec jsme vyrazili. A už po několika hodinách v Ománu jsme pochopili, že mediální obraz regionu a realita na místě mohou být dvě naprosto odlišné věci.
Letiště i silnice fungovaly bez omezení, hotely byly otevřené, restaurace plné místních a jedinou věcí, která skutečně chyběla, byli turisté. Pro nás to znamenalo jediné – místa, která bývají běžně plná turistů, jsme měli sami pro sebe.
Omán není jen poušť
Kdo Omán nikdy nenavštívil, často si představuje nekonečnou poušť. Ve skutečnosti jde o jednu z nejrozmanitějších zemí Arabského poloostrova. Během jediného týdne můžete ráno šnorchlovat s mořskými želvami, dopoledne skákat do horských jezírek, odpoledne projet kaňonem a večer postavit stan na opuštěné pláži.
Právě možnost spojit moře, hory, poušť i tradiční arabskou kulturu dělá z Ománu jednu z nejzajímavějších destinací regionu.
Navíc nás překvapily ceny. Benzin stojí přibližně dvanáct korun za litr, čerstvé mango vyjde levněji než hrušky v českém supermarketu a jednoduchý oběd s fresh džusem pořídíte pod sto korun. A pokud si s sebou vezmete vlastní stan, tak vás pobyt vyjde levněji než na Šumavě.
Když je pláž opravdu jen vaše
První dny jsme strávili jižně od Maskatu. Zatímco městské pláže brzy ráno zaplní místní sportovci, rybáři a rodiny, stačí popojet několik desítek kilometrů a ocitnete se téměř sami.
Největší zážitek? Večer na White Sand Beach nedaleko městečka Fins. Zaparkovali jsme terénní auto, postavili stan pár metrů od moře a několik hodin nepotkali jediného člověka. Žádné bary, žádná hudba, žádná světla hotelových resortů. Jen šumění Indického oceánu.
Podobných míst je v Ománu překvapivě mnoho. Divoké kempování je na většině pobřeží tolerováno a právě roadtrip se stanem patří k nejlepším způsobům, jak zemi poznat.
Kaňony, kde se místo chůze plave
Pokud bych měl doporučit jediný přírodní zážitek, byla by to ománská vádí – hluboké kaňony s jezírky napájenými horskými prameny.
Nejslavnější z nich, Wadi Shab, začíná nenápadně. Za symbolický poplatek vás převozník převeze přes řeku a pak následuje několik kilometrů chůze mezi skalami. Postupně ale cesta mizí pod vodou. Místo turistického výletu přichází plavání úzkými soutěskami, prolézání mezi balvany a hledání cesty do jeskyně, kde se ukrývá malý vodopád. Přestože jde o jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí Ománu, díky brzkému rannímu příchodu jsme většinu trasy absolvovali téměř sami.
Podobný zážitek nabízí i Wadi Bani Khalid. Tady jsme se rozhodli ignorovat upravené chodníky a pokračovali přímo vodou. Na konci soutěsky nás čekala rozsáhlá jeskyně, ve které byl slyšet jen proud podzemní řeky. A pokud si zapomenete čelovku, tak si za 1 riál můžete půjčit erární z věšáku před jeskyní.
Želvy, které se lidí nebojí
Jedním z hlavních důvodů naší cesty byly mořské želvy. Na ostrovech Daymaniyat, které patří mezi nejcennější přírodní rezervace země, jsme během jediného šnorchlování napočítali desítky karetek. Některé klidně odpočívaly na dně, jiné se vynořovaly přímo vedle nás. Ani si netroufnu říct, kdo pro koho byl vlastně větší atrakce, zda my pro želvy, nebo želvy pro nás.
Kvůli období kladení vajec je vstup na samotné ostrovy omezený, ale vůbec to nevadí. To nejdůležitější se odehrává pod hladinou. Právě tady jsme ale narazili na realitu současné geopolitické situace. Přestože jsme měli povolení k letu s dronem, bezpečnostní složky kvůli zvýšeným opatřením zasáhly a dron skončil na dně moře. Pokud dnes do Ománu cestujete s bezpilotní technikou, doporučuji ověřovat pravidla prakticky každý den. Mohou se měnit velmi rychle.
Hory, které připomínají Grand Canyon
Mnoho lidí překvapí, že Omán nabízí i horskou turistiku. Oblast Jebel Shams ukrývá nejvyšší vrchol země i jeden z nejhlubších kaňonů Arabského poloostrova. Legendární Balcony Walk vede několik stovek metrů nad jeho dnem a patří mezi nejkrásnější túry v regionu.
Vyplatí se vyrazit ještě za tmy. Zaprvé si užijete východ slunce nad kaňonem, ale hlavně se vyhnete návratu po rozpálené skále v největší sluneční výhni. Cestou minete vrak jeepu, opuštěné kamenné vesnice, staré terasy i pozůstatky zemědělského života, který zde fungoval ještě před několika desetiletími.
Kromě výhledů se můžete po túře odměnit i koupelí v malém horském jezírku ukrytém stranou hlavní stezky. Po dnech strávených ve čtyřicetistupňových vedrech byla studená voda příjemným překvapením.
Dobrodružství začíná tam, kde končí asfalt
Omán je zemí pro všechny, kdo mají rádi off-road. Často stačí odbočit z hlavní silnice a během několika minut se ocitnete v úplně jiném světě. Přesně to se stalo i nám. Navigace nás přesvědčila, že existuje “rychlejší” cesta do Maskatu. Ve skutečnosti šlo o čtrnáct kilometrů kamenitých serpentýn, vyschlých říčních koryt a prudkých výjezdů. Bez terénního auta bychom neujeli ani první kilometr. Na druhou stranu právě díky podobným odbočkám jsme objevili místa, která v průvodcích prakticky nenajdete.
Co mě překvapilo nejvíc?
Nejvíce mě ale nakonec nezaujala příroda. Byli to lidé.
Když jsme zapadli na písečné pláži poblíž nejvýchodnějšího cípu Arabského poloostrova, zastavil rybář, vytáhl nás lanem, odmítl jakoukoli odměnu a ještě nám poradil místo, kde můžeme přespat, aniž bychom rušili želvy nebo ranní rybáře.
Stejnou ochotu jsme zažívali prakticky každý den. Ať už šlo o radu na benzince, pozvání na čaj nebo pomoc při hledání cesty.
Ale Omán má i své problémy. Především mimo hlavní turistické oblasti nás překvapilo množství plastového odpadu na některých plážích. Je škoda, že si takhle dokážou pokazit zážitek z těch nejkrásnějších míst.
Vyplatí se jet právě teď?
Po návratu se mě na to ptal snad každý.
Moje odpověď zní ano – pokud přijmete určitou míru nejistoty. Je potřeba počítat s tím, že letecké společnosti mohou měnit trasy nebo časy letů podle bezpečnostní situace v regionu. Na samotném místě jsme ale žádné omezení nepocítili.
Naopak jsme poznali zemi, která nabízí autentickou arabskou atmosféru, bezpečné cestování, výborné silnice, překvapivě příznivé ceny a přírodu, která se během jediného dne mění od horských kaňonů přes poušť až po korálové útesy.
Možná je právě současnost nejlepším obdobím pro ty, kteří chtějí poznat Omán bez davů turistů. Až se jednou vrátí davy návštěvníků, bude mnohem těžší zažít ten pocit, který jsme měli téměř každý večer – že celá pláž patří jen nám.
Praktické tipy: Jak jsme cestovali po Ománu
Letecké spojení
Do Maskatu jsme letěli se společností Pegasus Airlines s přestupem v Istanbulu. Zpáteční letenka včetně odbaveného zavazadla nás vyšla přibližně na 8000 Kč na osobu. Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě je dobré počítat s tím, že letecké společnosti mohou operativně upravovat trasy nebo časy letů.
Pronájem auta
Auto jsme rezervovali prostřednictvím Booking.com. Za deset dní jsme za moderní SUV s pohonem všech kol zaplatili přibližně 270 eur.
Pozor ale na jednu důležitou věc. Označení 4WD nebo AWD ještě neznamená skutečný terénní vůz. Pokud plánujete jezdit pouze po asfaltových silnicích a šotolině, bude běžné SUV dostačující. Jestli se ale chcete vydat do pouště nebo jezdit po hlubokém písku, doporučuji si připlatit za opravdový off-road s redukční převodovkou. My jsme si několikrát ověřili, že běžná čtyřkolka v hlubokém písku jednoduše nestačí.
Ubytování
Ubytování jsme rezervovali přes Booking.com. Ceny nás velmi mile překvapily. Za moderní čtyřhvězdičkový hotel Centara v Maskatu s bazénem a bohatou snídaní jsme platili přibližně 300 Kč za osobu a noc.
Pokud chcete poznat skutečný Omán, doporučuji alespoň část cesty absolvovat se stanem. Divoké kempování je na mnoha místech tolerováno a noc na opuštěné pláži patřila k nejsilnějším zážitkům celé cesty.
Platby
Ve většině hotelů, restaurací, supermarketů i čerpacích stanic lze bez problémů platit kartou. My jsme používali kartu Revolut a hotovost jsme potřebovali prakticky jen na menší občerstvení, fresh džusy a street food. Kartou jsme platili dokonce za koření a lokální parfémy na trhu v Maskatu.
Dron
Pokud plánujete cestovat s dronem, připravte se na poměrně složitou administrativu. Před cestou je potřeba registrace prostřednictvím portálu FlySRB, následně se při příletu řeší celní řízení a povolení k dovozu zařízení.
Ani splnění všech podmínek však nemusí znamenat, že budete moci bez problémů létat. V době naší cesty byla kvůli napjaté bezpečnostní situaci pravidla výrazně zpřísněna a bezpečnostní složky mohou lety dronů okamžitě zakázat nebo přerušit.
Co nás ještě překvapilo
- Benzin stojí přibližně 12 Kč za litr.
- Čerstvé ovoce a zelenina je v supermarketech levnější než v Česku.
- Jednoduché jídlo v místní restauraci včetně čerstvého džusu často pořídíte pod 100 Kč.
- Silniční síť je ve výborném stavu a řízení po Ománu je velmi pohodlné.
- Mobilní signál je překvapivě dobrý i mimo větší města. Určitě si ale pořiďte virtuální sim kartu, např. od Airalo.
Jan Herget
