Kam jet?NěmeckoTOPZahraničí

Na Berlín jedna návštěva nestačí

I když má cestování v současné době mnohá omezení, navštívit největší město Evropské unie není zase tak obtížné. Řeč je o Berlínu, moderní německé metropoli, sídle spolkového prezidenta, vlády i parlamentu a zároveň pulzujícím městě plném historických památek a kulturních příležitostí.

Foto: DZT

Při návštěvě Berlína, zvláště pokud je to první ochutnávka, je potřeba se rozhodnout, zda se vydat po stopách historie a navštívit nejvýraznější dominanty města, ponořit se do víru kulturního života a nákupního šílenství či si užít poklidných zákoutí nejzelenějšího německého velkoměsta. Pokud je to jen trochu možné, doporučujeme ochutnat od všeho kousek.

Vydáte-li se objevovat pamětihodnosti města, které se muselo vyrovnat se svou minulostí, co nesmíte minout? Mezi doporučení Německé centrály cestovního ruchu DZT patří berlínská televizní věž na náměstí Alexanderplatz, Říšský sněm, Brandenburská brána, Gendarmenmarkt s německou a francouzskou katedrálou a koncertním sálem Konzerthaus, Muzejní ostrov, který se pyšní zápisem na seznamu památek UNESCO, a zámek Charlottenburg.

Alexanderplatz a jeho obraz v kultuře

Foto: DZT

Nejznámější berlínské náměstí, které místní někdy zkráceně nazývají Alex, získalo své jméno na počest ruského cara Alexandra I. a bývalo srdcem předválečného Berlína. Sloužilo jako dobytčí trh a posléze jako prostor pro výstavy nebo přehlídky. Železniční stanice zde byla postavena v roce 1882 a od té doby je Alexandrovo náměstí významnou dopravní křižovatkou. V současné době je také nákupním a kulturním centem. V době, kdy byl Berlín rozdělen zdí, byl Alexanderplatz pulzujícím centrem východní části města. Svým románem Berlin, Alexanderplatz náměstí proslavil spisovatel Alfred Döblin a v roce 1980 svým 14dílným stejnojmenným filmovým projektem podle této literární předlohy režisér Rainer Werner Fassbinder.

Mezi významné budovy na náměstí patří např. Haus des Lehrers (Dům učitelů), který byl první výškovou budovou Alexanderplatzu a postaven byl v letech 1962–1964. Jeho účelem bylo poskytnout prostor pro schůzky pedagogů. Dnes se v něm nacházejí kancelářské prostory. Mezi další významné budovy patří také Berolinahaus a Alexanderhaus, které byly postaveny ke konci 20. let 20. století. Po druhé světové válce byl Berolinahaus využíván jako poštovní dům a také sloužil pro administrativní potřeby čtvrti Mitte. Dnes se v jeho přízemí nacházejí obchody, restaurace a vchod do metra. Alexanderhaus byl v 50. letech využíván jako obchodní centrum a od 90. let slouží jako sídlo banky. Nepřehlédnutelnou součástí Alexanderplatzu je i obchodní centrum Alexa.

Dominantou náměstí je televizní věž, která dosahuje výšky 368 metrů a činí z ní nejvyšší vyhlídkový bod v Berlíně. Její stavba započala v 50. letech, ale dokončena byla až v letech šedesátých. Vrchol věže má připomínat sovětskou družici Sputnik 1 a původně měl být po vzoru socialismu červený. Nicméně tyto plány byly později upraveny a vrchol má dnes částečně zlatavý povrch. Televizní věž je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí a ročně ji navštíví až milion turistů. Mezi slavné součásti náměstí patří i Hodiny světa, které byly postaveny v roce 1969 a ukazují čas v různých městech po celém světě. Korunu Hodin světa tvoří rotující sluneční soustava.

Poblíž se nachází také novorenesanční Červená radnice (Rotes Rathaus), kde má dnes sídlo berlínský starosta. Postavena byla v letech 1861–1869 a je ozdobena terakotovými vlysy, na nichž je zobrazena historie Berlína. Další pozoruhodnou stavbou je kostel Marienkirche, který jako jeden z mála zažil dobu středověku. Jedná se o druhý nejstarší kostel v Berlíně, hned po Nikolaikirche ve čtvrti Nikolaiviertel. Dnes v něm jsou uschovány umělecké sbírky patřící státu Brandenburg a Berlínu.

Říšský sněm, budova s pohnutou historií

Foto: Pixabay

V budově Reichstagu, který byl postaven v letech 1884–1894, dnes sídlí dolní komora německého parlamentu – Bundestag neboli Spolkový sněm. Reichstag sloužil jako sídlo parlamentu až do roku 1933, kdy byla budova zničena požárem, z jehož založení vinil Adolf Hitler Komunistickou stranu Německa. Tento požár znamenal konec parlamentní demokracie v Německu, neboť byl krátce nato následován přijetím zákona, který výrazně omezil politická práva garantovaná ústavou Výmarské republiky. Ačkoliv se parlamentních voleb z března 1933 mohly účastnit všechny politické strany, nejednalo se o svobodné volby v pravém slova smyslu. Do konce roku 1933 byly všechny politické strany kromě NSDAP zakázány, a parlament tak prakticky přestal hrát jakoukoliv politickou roli.

Ačkoliv byla budova během studené války renovována, nefungovala jako sídlo parlamentu, protože západní část země měla své sídlo v Bonnu a východní část země, tedy NDR, používala dnes již zbouraný Palast der Republik. Po sjednocení Německa v roce 1990 začal Bundestag zasedat v budově Reichstagu až v roce 1999. Slavnostnímu otevření předcházela rozsáhlá rekonstrukce a přístavba skleněného dómu, z něhož mohou návštěvníci sledovat zasedání a práci poslanců. Budova má celkem tři patra, z nichž každé má dokonce svou vlastní barvu a specifické vybavení. V prvním patře se nachází plénum s galeriemi, ve druhém patře se nacházejí kanceláře předsedy parlamentu a ve třetím kanceláře politických stran zastoupených v Bundestagu. Parlament každoročně navštíví až 3 miliony návštěvníků a je to vůbec nejnavštěvovanější parlament na světě.

Brandenburská brána, symbol znovusjednoceného města

Foto: Pixabay

Brandenburská či Braniborská brána patří k nejznámějším památkám v Berlíně. Původně sloužila jako městská brána, kde se platilo mýtné a skrze ni se vstupovalo do tehdy se rozvíjejícího města. Dokončena byla v roce 1791 architektem Karlem Gothardem Langhansem, který se při stavbě šesti dórských sloupů, jež bránu tvoří, nechal inspirovat propylajemi, vstupní bránou vedoucí k chrámu Parthenon v Athénách. Kvadriga sochaře Johanna Gottfrieda byla přidána až o tři roky později. Řecká bohyně vítězství, Viktorie, která řídí vůz tažený čtyřmi koňmi, měla symbolizovat mír a pokoj v hlavním městě pruského království.

Braniborská brána se nachází na náměstí Pariser Platz, tedy na samém konci noblesního bulváru Unter den Linden. I toto náměstí bylo po sjednocení Německa kompletně zrenovováno a dnes se na něm nachází kromě několika velvyslanectví i Akademie umění nebo slavný Hotel Adlon.

Gendarmenmarkt s německou a francouzskou katedrálou a koncertním sálem Konzerthaus

Foto: Pixabay

Historie tohoto náměstí, které je lemováno knihkupectvími a kavárnami umístěnými v příjemných podloubích, sahá až do 17. století a své jméno nese podle názvu tehdejšího policejního pluku (gens d’armores), který spravoval kasárny, jež se na tomto náměstí nacházely.

Toto rozlehlé náměstí, v jehož středu se nachází mramorová socha básníka Fridricha Schillera z roku 1868, je dnes proslulé především dvěma katedrálami v barokním stylu – Deutscher Dom a Französischer Dom. Deutscher Dom byl postaven v letech 1701 až 1708 a původně sloužil jako prostý kostel, ale v roce jeho dokončení se stal kongregací luteránské a kalvinistické církve. Neoklasicistní věž s kupolí byla přidána až na konci 18. století. Od roku 1992 je v Deutscher Domu k vidění výstava o historii a vývoji německé parlamentní demokracie.

Französischer Dom byl vybudován v letech 1701 až 1705 a sloužil jako útočiště francouzským hugenotům. Aby měl Gendarmenmarkt symetrický ráz a odlišily se dva postranní kostely od Koncertní haly/Konzerthaus uprostřed náměstí, byla i této budově přistavěna věž s kupolí, ale ta na rozdíl od té v Deutscher Domu není propojena s kostelem, neboť byla přistavena pouze pro estetické účely. Dnes se zde nachází muzeum hugenotů.

Původní budova divadla, kde se hrály především komedie, byla na začátku 19. století nahrazena neoklasicistní Koncertní halou, jež byla postavena na ruinách původního Národního divadla, které však roku 1817 vyhořelo. Dnes je Konzerthaus domovem symfonického orchestru Konzerhausorchester Berlin.

Muzejní ostrov shromažďuje obrovské kulturní bohatství

Foto: Pixabay

Muzejní ostrov/Museuminsel je komplexem pěti muzeí, která jsou od roku 1999 zahrnuta do kulturního světového dědictví UNESCO. S konstrukcí muzejního komplexu se začalo ve 20. letech 19. století, ale dokončena byla o sto let později. Během druhé světové války bylo zničeno takřka 70 procent ostrova, nicméně exponáty zůstaly díky dobrému úkrytu v různých částech města většinou zachovány. Pětici muzeí tvoří Staré muzeum, Nové muzeum, Stará národní galerie, Pergamonmuseum a Bode Museum.

Staré muzeum – Výstavba muzejního komplexu začala budovou Starého muzea, které bylo původně nazýváno Královské muzeum. Postaveno bylo v letech 1825–1830 a jeho prvotním účelem bylo, aby sloužilo jako archiv uměleckých děl pruské královské rodiny. Dnes Staré muzeum vystavuje především kopie antických soch.

Nové muzeum – Nachází se přímo za Starým muzeem a bylo postaveno v letech 1843–1847. Během druhé světové války bylo z velké části zničeno a jeho rekonstrukce začala až roku 1986. Od té doby bylo veřejnosti nepřístupné a znovuotevření přišlo až v říjnu 2009, kdy se do něj přesunulo Egyptské muzeum s bustou královny Nefertity.

Stará národní galerie – Stavba Staré národní galerie byla zahájena roku 1866 a dokončena o deset let později. Doba nacistické diktatury pro její sbírky přinesla neblahé následky, neboť většina jejích uměleckých děl byla označena za zdegenerované umění a byla prodána do různých koutů světa za směšné částky. Pokud se vybrané kusy umění přece jenom zachovaly, většina z nich shořela v jednom z bunkrů v berlínské čtvrti Friedrichshain. Dnes jsou ve Staré národní galerii vystavena především díla Paula Cézanna, Claude Moneta či Edgara Degase.

Pergamonmuseum – Jde o nejnavštěvovanější muzeum umění v Německu. Stavělo se v letech 1912–1930 v neoklasicistním stylu. Zřejmě nejznámější částí muzea je Pergamonský oltář, který je typickým příkladem helénistické architektury ze 2. století př. n. l. Mezi další chlouby Pergamonmusea patří ale i umění z dob Babylonské říše (např. Ištařina brána), islámské umění či rozsáhlé numismatické sbírky.

Bode Museum – Na konci muzejního komplexu se nachází neobarokní Bode Museum, jehož původní název byl Kaiser Friedrich Muzeum (podle císaře Fridricha III.). Dnes ale nese jméno podle svého prvního kurátora, Wilhelma von Bode. Muzeum se zaměřuje především na dobu středověku: byzantské umění, italskou gotiku i rané renesanční umění.

Vydejte se mimo centrum do zámku Charlottenburg

Foto: Pixabay

Zámek Charlottenburg je vzorovým příkladem pruské barokní a rokokové architektury a jedinou rezidencí Hohenzollernů, která se v Berlíně dochovala do současnosti. Byl postaven na přání pruského krále Fridricha I. Pruského v roce 1699 jako letní sídlo pro jeho choť Charlotte Sofii, která zanedlouho udělala z Charlottenburgu, jenž v 17. století byl samostatným městem a nikoliv součástí Berlína, centrum intelektuálů. Právě po Charlotte Sofii nese palác své jméno. Jedná se o největší palác v Berlíně, kde se v současnosti nacházejí umělecké sbírky francouzských obrazů z 18. století a sbírky čínského a japonského porcelánu. K paláci bylo od konce 17. století přistaveno několik dalších budov, neboť jeho původní velikost nebyla na přijímání oficiálních návštěv a další slavnostní události dostatečná. Mezi asi nejznámější nově přistavené místnosti se řadí Nové křídlo, kde měl Fridrich Veliký své obytné prostory a jehož krásné interiéry jsou typickým příkladem architektury německého rokoka. Trvalo až jedno století, než byl palác dostaven do současné podoby.

V 18. století přistavěna zahrada v anglickém stylu, na jejímž konci se nachází jezero s belvederem, v němž je dnes instalována výstava porcelánu. V parku je rovněž umístěna budova mauzolea, která byla postavena na přání krále Fridricha Viléma II. v roce 1812 jako místo posledního odpočinku jeho manželky královny Luisu. Kromě ní je v mauzoleu pohřbeno ještě několik dalších členů královské rodiny.

Foto: Pixabay

Kromě tipů Německé centrály cestovního ruchu stojí za návštěvu i další spousta památek v Berlíně. Vynechat byste při své návštěvě města neměli ani Památník holocaustu, který se nachází v samotném srdci města, konkrétně mezi Braniborskou bránou a náměstím Potsdamer Platz. Tvoří jej 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky a rozkládá se na ploše více než 19 000 m².

Další zastávkou může být Olympijský stadion, největší sportovní stadion Německa, který stojí na místě původního stadionu postaveného pro Letní olympijské hry 1916, či jedna z nejznámějších berlínských čtvrtí Nikolaiviertel, která je doslova posetá kavárnami, tradičními německými hospodami a obchůdky se suvenýry.

Foto: DZT

Zapomenout se určitě nesmí ani na Checkpoint Charlie, nejznámější hraniční přechod Berlína z doby studené války, kde měli pouze diplomaté, novináři či obyvatelé jiné než německé národnosti povolení přejít z jedné části města do druhé, a to ještě se zvláštním povolením. Dnes se na místě bývalého hraničního přechodu nachází kopie původní tabule s nápisem v angličtině, ruštině, francouzštině a němčině, který příchozím připomínal, že opouštějí americký sektor a vstupují do sektoru sovětského a naopak. Kopie první strážní budky z roku 1961 a vojáci s vlajkami okupačních jednotek, kteří se s vámi za jedno euro rádi vyfotí, dnes slouží jako jedna z hlavních turistických atrakcí. Museum Haus am Checkpoint Charlie láká turisty svou rozsáhlou dokumentaristickou sbírkou zaměřující se na osudy osob, které se snažily utéct z východní do západní části Berlína.

S touto návštěvou je úzce spojena i prohlídka Berlínské zdi, která byla zbourána a dnes je k vidění pouze její část nazvaná East Side Gallery. Je to muzeum pod širým nebem, které se nachází na pomezí bývalých berlínských čtvrtí Friedrichshain a Kreuzberg. Jedná se o jedno z mála míst v městě, kde ještě můžete spatřit zbylé kusy zdi, táhnoucí se podél břehu řeky Spree v délce 1,3 kilometru, pomalované 106 grafikami různého typu od umělců ze všech koutů světa. Většinou se jedná o náměty z historie města nebo dějin Německa. Asi nejznámější grafikou na zbylých kusech zdi je polibek Ericha Honeckera a Leonida Brežněva od Dmitrije Trubela.

Newsroom TTG

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button