MMR chce ze státního rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu 1,2 mld. Kč ročně
Vyplývá to ze Strategie cestovního ruchu ČR pro období 2021 až 2030, kterou by dnes měla projednat vláda spolu s Akčním plánem na roky 2022 až 2023. Podle viceprezidenta České unie cestovního ruchu (ČUCR) Jaromíra Poláška je nejdůležitější, aby se dále se Strategií rozvoje cestovního ruchu pracovalo a podařilo se aktivity splnit, a nebyl to pouze dokument „v šuplíku“, řekl ČTK.
Podpora by se podle MMR měla zaměřit hlavně na budování veřejné infrastruktury cestovního ruchu, zajištění marketingu a propagace ČR jako turistické destinace včetně provozu státní agentury CzechTourism, ale třeba i zmírňování dopadů turismu na životní prostředí a rezidenty a zvyšování kvality služeb.
Minimální suma pro zajištění činnosti agentury CzechTourism je podle MMR 350 milionů korun ročně, se kterými agentura dosud pracovala. Podle strategie by měla dostávat 562 milionů korun za rok. Peníze nad rámec částky schválené ve státním rozpočtu MMR uhradí z vlastních zdrojů bez dodatečných nákladů na státní kasu, vyplývá z vládního materiálu.
Na Strategii rozvoje cestovního ruchu a dříve vládou schválený Krizový akční plán cestovního ruchu pro loňský a letošní rok navazuje Akční plán. Je zaměřen na oživení oboru v souvislosti s pandemií koronaviru. Mezi jeho priority patří například zajištění bezpečnosti návštěvníků v regionech, podpora integrovaného systému marketingové komunikace pro domácí a příjezdový cestovní ruch, nastavení systému sběru statistických dat a uskutečnění výzkumů v turismu nebo budování pozitivního vztahu rezidentů.
Strategie i Akční plány byly podle Poláška připraveny ve spolupráci s odbornou skupinou, zúčastnila se i ČUCR. Materiály podle něj reagují na stávající situaci, bohužel se ale do nich zatím nepodařilo zahrnout to zásadní, což je vytvoření dobrého zákona o cestovním ruchu, uvedl.
„Navýšení rozpočtu na realizaci strategie odpovídá akčnímu návrhu v Akčním plánu, nicméně zde si dovedeme představit řádově vyšší podporu zejména s ohledem na obnovení příjezdového cestovního ruchu jako rozlítání linek či marketing v zahraničí,“ řekl dále.
Společnou snahou podle Poláška je, aby se s ohledem na zdravotní podmínky podařilo co nejrychleji turismus obnovit, aby znovu pomohl státnímu, krajským i obecním rozpočtům. S tím souvisí podle něj i vztah k rezidentům. „Bohužel se poslední roky stávalo populárním prezentovat cestovní ruch jako zátěž pro města, obyvatele, dopravu a další. Cestovní ruch ale zaměstnává více než 239 000 lidí a podílí se na hrubém domácím produktu více než zemědělství. Bohužel tohle si neuvědomují nejen rezidenti, ale stále ani politická reprezentace. A my potřebujeme nejen, aby bylo vnímání rezidentů kladné, ale abychom dokázali do oboru dostat nové lidi a nápady,“ dodal.
Propad cestovního ruchu loni kvůli pandemii a souvisejícím opatřením podle ČUCR přesáhl 161 miliard korun. Tržby v turismu v roce 2019 dosáhly 300 miliard korun.
Newsroom TTG / ČTK
