Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) vznikl již v roce 1990 a cestovnímu ruchu se věnuje od počátku své činnosti. SOCR byl také místem, kde se během covidu bojovalo za dostatečnou kompenzaci dlouho omezovaného sektoru. Od té doby jeho role v modernizaci politiky přehlíženého sektoru vzrostla, a to především zásluhou Lucie Reitingerové, ředitelky pro oblast cestovního ruchu SOCR.
Paní Reitingerová, jste v SOCR zhruba tři roky, jak vypadá současná agenda cestovního ruchu SOCR a kolik zastupujete členů?
Cestovní ruch se v SOCR stal plnohodnotnou součástí jeho činnosti a agenda se velmi rychle rozrůstá. Máme výhodu, že jsme za ta léta již zavedenou organizací, státní orgány s námi komunikují a máme přístup k připomínkování důležitých materiálů, což oceňují i naši členové, kterých je v současnosti devatenáct. Jsou mezi nimi jak oborové asociace cestovních kanceláří, hotelů a restaurací, horských středisek, majitelů hradů a zámků, dětské rekreace, nepravidelné autobusové dopravy, glampingu a malého bydlení, nestátních otevřených památek a gastronomického sektoru. Mezi členy nechybějí ani tak významné organizace, jakými jsou třeba Klub českých turistů, Prague City Tourism, Prague Convention Bureau či vysoká škola AMBIS. Jsme velmi rádi, že mezi našimi členy jsou poprvé v historii také asociace zastupující krajské a oblastní organizace destinačního managementu. Pokrýváme opravdu široký segment s nejrůznějšími problémy v cestovním ruchu, a to jsem nevyjmenovala zdaleka všechny naše členy.
Chybí vám v členstvu zástupce nějaké důležité oblasti cestovního ruchu?
Nemáme mezi členy zastoupeny lázně, ale nemáme problém s nimi jednat, snažíme se o co nejširší spolupráci v rámci oboru a umíme se spolu koordinovat. Potkáváme se na nejrůznějších platformách, například při jednáních pracovní skupiny pro nastavení řízení a financování odvětví cestovního ruchu na půdě ministerstva pro místní rozvoj, kde se na pravidelné bázi potkáváme a řešíme ty nejpalčivější problémy jako zákon 159/1999Sb., dotační programy pro DMO, možnosti sběru dat apod.
Jaké jsou tedy priority SOCR v oblasti cestovního ruchu?
Je jich hned několik, z nichž za nejdůležitější považuji nastavení účinného systému řízení a financování odvětví cestovního ruchu, což je nezbytnou podmínkou systematického rozvoje organizací destinačního managementu. Prosazujeme dlouhodobou garanci systematického rozvoje infrastruktury cestovního ruchu – přes finanční podporu (podílíme se na definování finančních nástrojů pro podnikatele v cestovním ruchu, tlačíme na větší efektivitu ve výběru poplatků z pobytu obcemi a závazku části příjmu investovat zpět do cestovního ruchu), využívání dat pro strategické cílení kampaní a rozhodování o infrastrukturálním rozvoji až po digitalizaci odvětví a využívání AI prvků apod.
Za důležité považuji také modernizaci a efektivní zacílení propagace Česka doma i v zahraničí, zefektivnění využívání těch málo zdrojů, které stát vydává na propagaci Česka v zahraničí přes agentury CzechTourism, CzechTrade, Česká centra i se zapojením diplomatů na ambasádách a navýšením rozpočtu i pro propagaci domácího cestovního ruchu. Zásadní je ale transformace agentury CzechTourism na moderní, efektivní, pružnou instituci se stabilním rozpočtem. To nejspíše právní forma státní příspěvkové organizace nezaručí.
Naší stálou snahou je snížení administrativní zátěže a zlepšení podnikatelského prostředí v cestovním ruchu. Ve spolupráci s našimi členy z oboru dětské rekreace jsme vyškrtali řadu povinností pro pořadatele dětských táborů, celý sektor ušetřil miliony korun na zrušení vstupních a periodických zdravotních prohlídek pro nerizikové kategorie prací a na zrušení byrokratické povinnosti zvané potravinářský průkaz. Rušení byrokracie je ale obrovská a nikdy nekončící agenda. Máme připraveny další návrhy na narovnání podmínek v podnikání (např. zrušení rozdílných podmínek pro památky v soukromých rukách a v majetku státu), zlepšení postavení zaměstnanců v gastrosektoru legalizací spropitného, zavedení systému eTuristy apod.
Zmínila jste priority do budoucna, co se vám ale již povedlo? Můžete uvést nějaký příklad?
Ceníme si například vypsání programu renovace brownfieldů pro cestovní ruch, který je zaměřen na malé a střední podniky, jež mohou díky podpoře renovovat zastaralé budovy pro podnikání v cestovním ruchu. Je důležité, že se povedlo zahrnout mezi žadatele o podporu i soukromé památky. První výzva vyhlášená ministerstvem průmyslu a obchodu v prosinci 2024 s alokací dvě miliardy korun se setkala s velký zájmem. Do budoucna budeme usilovat o další pokračování.
Za další úspěch považujeme vedle již zmíněného snížení administrativní zátěže pro provozovatele dětských táborů také přípravu komponenty pro cestovní ruch v rámci Národního plánu obnovy, i když se nepodařilo ji politicky prosadit. Ale nevzdáváme se a dále se tomu intenzivně věnujeme, abychom uspěli v dalším programovacím období pro evropské fondy.
V prioritách jste zmínila i zdůraznění role cestovního ruchu. Jak by to podle vás mělo ideálně vypadat?
Odvětví cestovního ruchu má nyní na ministerstvu na starosti jediný odbor, kde pracuje asi patnáct lidí. Řeší metodiku, legislativu, strategii, cestovní kanceláře, neoprávněné podnikání, mezinárodní spolupráci, programy podpory, agendu udržitelnosti, agenturu CzechTourism, a to jsem jistě nevyjmenovala vše. Už z tohoto výčtu je patrné, že cestovní ruch na ministerstvu potřebuje personální posílení a odbor je nedostatečný, chtělo by to minimálně sekci s větším počtem pracovníků, abychom konečně přestali zaostávat za zbytkem Evropy a mohli tento segment ekonomiky pořádně rozvíjet.
Diskuse panuje i o samostatném ministerstvu či přičlenění k jinému. Jaký je váš názor?
Cestovní ruch je dlouhodobě nedoceněný a potřebuje širší zastoupení. Samostatné ministerstvo třeba v kombinaci se sportem by bylo jistě skvělé, ale zdá se v tuto chvíli nereálné. Kloním se proto k přičlenění k ministerstvu průmyslu a obchodu, jelikož cestovní ruch považuji za ekonomické odvětví s výrazným přínosem do HDP a zaměstnanosti a obrovským potenciálem.
Změny navrhujete i pro CzechTourism, v čem spočívají?
CzechTourism by měla být moderní a flexibilní organizace s jasně nastaveným financováním. Jak ale chcete plánovat marketing, když ani pár měsíců před koncem roku není jasné, s jakým rozpočtem můžete pracovat. Vše je spojené s tím, jakou právní formu CzechTourism má. Jako státní příspěvková organizace podléhá neefektivním pravidlům a omezením. Myslím si, že změna právní formy by CzechTourismu prospěla, stejně jako se to povedlo například u Prague City Tourism, která dnes patří mezi evropsky uznávané destinační organizace.
S CzechTourismem spolupracujete i na jeho strategii, co prosazujete?
My jsme se hodně věnovali jeho produktové řadě, hodnotili jsme společně stávající programy a jejich efektivnost. Navrhujeme více se věnovat i novějším tématům, jako jsou industriální památky či glamping. Prosazujeme větší podíl finančních prostředků pro podporu domácího cestovního ruchu a důraz na udržitelnost a digitalizaci.
V tom asi chybí eTurista…
Bez dat je plánování strategií velmi obtížné, ucelená data se k nám dostávají s velkým zpožděním, eTurista by nám anonymizovaná data poskytoval mnohem rychleji. Navíc je problém s tím, jak zachytit jednodenní návštěvníky. Dlouhodobě požadujeme po MMR vyčlenění rozpočtu na shromažďování GSM dat pro celou republiku, což se na rok 2025 podařilo. Měli bychom se také lépe naučit využívat karetních dat. Snažíme se eTuristu vrátit do legislativního projednávání.
To je asi jedna z vašich současných nejintenzivnějších iniciativ. Čemu se nyní ještě věnujete?
Velmi intenzivně jsme apelovali na ministerstvo financí, aby v návrhu rozpočtu na rok 2026 zůstala zachována podpora cestovnímu ruchu. To se podařilo jen částečně, věříme, že tu prostor pro změnu ještě bude. Část svého času věnuji přípravě nového evropského programovacího období 2028+, kde se nám podařilo prosadit, aby se na cestovní ruch a na podnikatele ve službách nezapomnělo. To je ale teprve začátek. Obnovila se pracovní skupina pro finanční nástroje, která zohledňuje tlak Evropské unie, aby více peněz šlo místo dotací přes finanční nástroje jako možnosti bezúročných půjček a výhodnější formy splácení. Mou rolí je pohlídat, aby se na cestovní ruch nezapomnělo a aby navržená podpora dávala našim členům smysl.
Práce je dost, ale myslím, že má smysl a cestovní ruch si ji zaslouží.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Neužilová
