GastroJižní TyrolskoKam jet?ZahraničíZprávy

Jen co se probudilo jaro, vypukla v Jižním Tyrolsku chřestová sezona

V okolí Terlana nedaleko jihotyrolského Merana leží unikátní asi desetihektarový „chřestový biotop“, region, který právě prožívá s ušlechtilou jarní zeleninou a vybranými víny týdny plné hodů, zábavy, a dokonce i volby chřestové královny krásy.

Foto: © IDM/Frieder Blickle

Místní pěstitelé, restauratéři, hoteliéři a vinaři tu už pět desítek let drží speciální sezonu „Terlaner Spargelzeitu“. Ten letos připadá od 31. března do 22. května. Poslední neděli chystá sedm chřestových hostitelů své stánky na cyklostezce ze Siebeneichu do Vilpianu. Podávat budou i šťavnatou šunku a „chřestový“ sauvigon z vinařství Terlan. Pravidelně se vyráží na „chřestovou tour“ na kole včetně prohlídky polí a degustace i z Terlanské turistické kanceláře. Zvolit můžete i celodenní pěší túru s obědem a možným návratem zpět vlakem. Každý čtvrtek lze navštívit výklad pěstitele chřestu přímo na jeho poli v Terlanu.
Proč je právě tady bílý chřest, v Česku pocitově spíše nedostupná a luxusní zelenina, takovým fenoménem? „Tradice jeho pěstování tady na omezené ploše trvá už pár století a v údolí řeky Adige pro něj máme ideální podmínky,“ říká Manfred Koroschetz z asociace Margarete. Ta sdružuje místní pěstitele chřestu a garantuje evropsky certifikovanou kvalitu jejich produkce.

Foto: © IDM/Frieder Blickle

Chřest sklízejí vždy brzy ráno a čerstvý ho rozvážejí obchodníkům a do restaurací. „Nic z loňska nedostanete, žádná konzervace, i do Evropy vyvážíme jen limitované množství ve speciálních přepravkách s ledem,“ ukazuje náš průvodce.
Obvykle se tu vypěstuje a na jaře sklidí přibližně šedesát tisíc kil bílého chřestu. Přesné množství ovlivňuje více faktorů. Půda se musí obměňovat v desetiletých cyklech, nejlépe se mu daří mezi čtvrtým a sedmým rokem. Mladší pole neprodukují tolik, naopak v nejlepších letech se dosáhne až k osmdesáti tisícům kil.
Margarete sdružuje 17 pěstitelů, kteří většinou pěstují také jablka a olivy. Na jarní chřestovou sezonu si tu najímají vždy až šedesát brigádníků z Rumunska, Polska, Moldavska nebo Maroka. „Jezdí sem už pravidelně, našli si ke chřestu vztah a vyznají se v práci s ním,“ oceňují zdejší „chřestaři“. Podobně je to s milovníky inovativních gastronomických zážitků, kteří si teď však museli dát téměř dvouletou pauzu.

Foto: © IDM/Alex Filz

„Ale teď se vracejí, protože si sem za ta léta navykli jezdit. Hotely a restaurace sice byly dlouho zavřené, měli jsme i menší sklizeň. Teď už se zase cestuje bez omezení a také místní lidé i celými rodinami rádi vyrážejí ven pochutnat si na čerstvém chřestu a dobrém vínu a k tomu si užít společenské akce. Na jaře kvete celá příroda a bývá na to víc času než ve vypjatějších podzimních měsících,“ dodává Manfred Koroschetz. I proto v tento čas jednou za dva roky volí Chřestovou královnu krásy. Nyní vládne Magda Lena Runer, 22letá dcera pěstitele chřestu a jeho znalkyně, teď však nejvíc studentka medicíny. Zářivé znamení neboli stříbrnou korunku krásy pro ni vyrobil zlatník Hansjörg Kerschbaumer a zdobí ji perly a drahý kámen.

Foto: © IDM/Manuel Ferrigato

Recept na nejlépe připravený chřest je však tradiční a klasický. Asi 10 až 12 minut vařený chřest se podává se šunkou, brambory a bolzanskou omáčkou, kterou „vynalezli“ v terlanském penzionu Huber Schwarz po první světové válce. Dvě vejce natvrdo a lžíci najemno nasekané pažitky smícháme s olejem, octem a trochou soli. Žádnou majonézu! Naopak velice důležitá je pro její přípravu kvalita vajec, používají se pouze z volného bio chovu v družstvech Schlernhof z Kastelruthu a Eggerhof v Aldeinu, která mají až čtyřikrát více vitaminu D než z běžných chovů. „Ano, to je i moje nejoblíbenější jídlo. Skutečná pochoutka,“ usmívá se Manfred Koroschetz, i když dobře zná i chřestovou polévku, chřestové rizoto, chřestový závin či studené chřestové rolky a další dobroty.

Tomáš Nohejl

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button