Jak vážně to myslí politické strany s cestovním ruchem?

Na tuto otázku jsme se pár týdnů před volbami snažili najít odpovědi u tiskových mluvčí několika politických subjektů (ODS, ANO, Piráti, STAN, TOP09, SOCDEM). A protože nás zajímal i pohled „nepolitický“, tytéž otázky jsme položili i Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který navrhuje například samostatné ministerstvo sportu a cestovního ruchu a změnu právní formy agentury CzechTourism.

Položili jsme jim tyto otázky:

1. Jak vaše strana vnímá význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku a regionální rozvoj?
2. Jaké konkrétní priority a úkoly v této oblasti máte ve volebním programu?
3. Jak chcete podpořit domácí i příjezdový cestovní ruch a konkurenceschopnost ČR vůči okolním zemím?
4. Jak chcete podpořit spolupráci mezi státní správou, kraji, obcemi a podnikateli v cestovním ruchu?
5. Jak se stavíte k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a regulaci návštěvnosti přetížených destinací?
6. Jaké vidíte příležitosti a cíle v rámci mezinárodní spolupráce a politiky EU a jak se vaše strana staví k otázkám vízové politiky, letecké dostupnosti a podpory příjezdů z mimoevropských zemí?

Přestože jsme žádost o odpovědi několikrát opakovali, oslovení mluvčí nereagovali a dali nám tak trochu odpověď sice nevyslovenou, ale jasnou. Tedy že politické strany cestovní ruch mezi své priority neřadí, ačkoli se jeho přínos národnímu hospodářství blíží třem procentům HDP.

Nicméně abychom byli spravedliví, ucelené odpovědi nám poskytli Starostové a Piráti. U obou subjektů to není příliš překvapivé vzhledem výrazné propojenosti samospráv s turistikou v regionech a s nedávným angažmá pirátského ministra pro místní rozvoj. Mluví o navýšení rozpočtu agentury CzechTourism, o personálním posílení na ministerstvu pro místní rozvoj, podpoře nových leteckých spojení a zefektivnění vízové politiky státu. Čte se to dobře, ale nezní vám to nějak povědomě? Neopakují se tyto požadavky periodicky před každými volbami? Posuďte sami.

Silvie Doušová, STAN

1) Cestovní ruch je klíčovým sektorem české ekonomiky a je nutné, aby ho takto vnímala politická reprezentace i veřejnost, jelikož se podílí cca 2,8 % na HDP, pracuje v něm zhruba 220 tisíc lidí, tj. tvoří 4 % zaměstnanosti (což je např. více než v zemědělství) napříč regiony a má významný multiplikační efekt v oblasti služeb, dopravy, kultury i podnikání. Cestovní ruch je významným nástrojem regionálního rozvoje. Často podporuje méně rozvinuté regiony, kde jiná průmyslová odvětví nemohou najít uplatnění. Vytváří pracovní místa, zvyšuje kvalitu života místních obyvatel a podporuje obnovu kulturního dědictví. Naprosto zásadními jsou pro podporu cestovního ruchu v regionech organizace destinačního managementu (DMO), které propojují všechny zainteresované strany, jako jsou místní samosprávy, podnikatelé v cestovním ruchu, poskytovatelé služeb a obyvatele a komunitní organizace, proto je potřeba podporovat jejich rozvoj. Vliv turismu na podporu regionů dokazují jasně čísla z 2. čtvrtletí 2025. Praha si sice udržuje pozici nejoblíbenější destinace v Česku, ve druhém čtvrtletí přivítala přes 2,2 milionu návštěvníků, tedy více než třetinu všech příjezdů, nicméně Jihomoravský kraj (625 000) a Jihočeský kraj (494 000) se drží na dalších příčkách díky kulturním akcím, vinařskému turismu nebo třeba přírodním krásám. V počtu přenocování pak po Praze dominuje Karlovarský kraj, přestože celkově patří k těm méně rozvinutým regionům, díky své nabídce lázeňství a wellness. Právě Karlovarský kraj je důkazem, že cestovní ruch může regionu významně přispívat.

2) V rámci našeho máme jasně definované cíle i řešení, jak jich dosáhnout a jak CR posunout dál. Jedná se o tato řešení: ● Zavést reformu systému řízení cestovního ruchu prostřednictvím víceúrovňového řízení s jasným rozdělením kompetencí mezi státní, krajskou a místní úroveň s cílem eliminovat duplicity a zajistit koordinaci. ● Posílit roli agentury CzechTourism jako klíčové instituce pro rozvoj a propagaci cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. ● Zajistit transparentní a dlouhodobé financování cestovního ruchu prostřednictvím stabilního rozpočtu, víceletého plánování a využití části výnosů z cestovního ruchu (např. z turistických poplatků) na financování infrastruktury, propagace a vzdělávání v sektoru. ● Zavést digitalizaci cestovního ruchu a vytvořit datový prostor (dataspace) pro efektivní práci s daty, aby bylo možné plánovat a cílit marketing, zvyšovat kvalitu služeb a spokojenost návštěvníků a získávat informace o návštěvnosti a struktuře návštěvníků destinací.

K dosažení těchto cílů je zapotřebí několik opatření, navrhujeme: Zavedení víceúrovňového řízení cestovního ruchu je klíčovým krokem k efektivní koordinaci a správě tohoto sektoru. Vytvoříme standardy, které jasně definují pravomoci a odpovědnosti na státní, krajské a místní úrovni. Vypracujeme metodiku, která formalizuje strukturu víceúrovňového řízení, vymezí role jednotlivých aktérů a zajistí koordinaci činností na všech úrovních. Dalším důležitým krokem je posílení role agentury CzechTourism. Transformujeme a rozšíříme její kompetence, aby umožňovaly flexibilnější přístup k financování, spolupráci s regionálními aktéry a soukromým sektorem. Tímto způsobem zajistíme dodatečné zdroje pro posílení marketingových aktivit CzechTourism při propagaci České republiky jako významné turistické destinace doma i v zahraničí. Posílíme také roli destinačních managementů (DMO). Zajistíme stabilní financování DMO prostřednictvím státních grantů a příspěvků z krajských a obecních rozpočtů a podpoříme jejich profesionalizaci. Aktualizujeme certifikační systém pro DMO, který bude zahrnovat hodnocení jejich výkonnosti, což podpoří efektivitu jejich činností. Pro transparentní a dlouhodobé financování cestovního ruchu zavádíme víceleté plánování rozpočtu na národní a regionální úrovni prostřednictvím odpovídající strategie. Vytvoříme standardy, které umožní využití části výnosů z turistických poplatků na financování infrastruktury a propagace. Grantové programy budou zaměřeny na podporu inovativních projektů v oblasti cestovního ruchu. V neposlední řadě se zaměříme na digitalizaci a sběr dat. Řízení cestovního ruchu postavíme na zavedení jednotného datového prostoru, který umožní efektivní shromažďování a analýzu dat o návštěvnosti a chování turistů. Tento datový prostor bude klíčový pro strategické plánování, marketing a propagaci, čímž zlepšíme kvalitu služeb a spokojenost návštěvníků.

3) Jak v domácím, tak i příjezdovém cestovním ruchu jsou hlavními hráči DMO (krajské i regionální) a Czech Tourism. Jejich provazba, spolupráce a nastavení mechanismů stabilního a předvídatelného financování proto hraje důležitou roli. Jak je chceme podpořit, máme stanoveno v programu. Jinak z pozice státu je zásadní, aby měl strategii (tu má aktuálně až do roku 2030), která bude prakticky a časově propojená se strategií CzechTourism, aby se vzájemně doplňovaly, což aktuálně nemá. Dále je nutné, aby probíhala aktivní meziresortní koordinace, především s MD (infrastruktura, letecká spojení), s MZV (vízová politika a řešení krizových situací), MK (celostátně významné kulturní a sportovní události propojit s regiony), MŽP (společná politika v oblasti cestovního ruchu pro CHKO, NP a geoparky), MZE (zaměření na regionální produkty, agroturismus, ekoturismus) a především MPO, protože cestovní ruch je službovým odvětvím s vysokým podnikatelským potenciálem – od hotelnictví přes zážitkové služby až po digitální platformy. A v neposlední řadě, aby stát měl legislativu nastavenou tak, aby zbytečná byrokracie nebyla překážkou podnikání. K zodpovědnosti státu je patří jasné definování a regulace sdílené ekonomiky (Airbnb, Booking), aby byly zajištěny férové podmínky pro všechny a stabilní trh.

4) Podporujeme vznik silné sekce cestovního ruchu na MMR s jasným mandátem a odpovědností, která bude efektivně koordinovat přesahy do dalších resortů a zároveň hájit zájmy sektoru doma i na mezinárodní scéně. V současné době má na starosti cestovní ruch odbor o 16 lidech, což je v porovnání s ostatními EU zeměmi naprosto nedostačující, aby mohl aktivně zajišťovat takto obsáhlou agendu zaměřenou na domácí, EU i mezinárodní záležitosti, tedy i na spolupráci s kraji, obcemi a podnikateli. V porovnání s dalšími EU státy, které mají samostatná ministerstva pro cestovní ruch nebo sekce, je v tomto ohledu ČR nekonkurenceschopná. MMR má již dnes hlavní odpovědnost za oblast cestovního ruchu a je logickým nositelem agendy zejména kvůli svému zaměření na regionální rozvoj, udržitelný rozvoj území a mezinárodní spolupráci. Zároveň by však mělo dojít ke vzniku samostatné sekce cestovního ruchu na MMR, která bude mít silné pravomoci, odborné zázemí a schopnost strategicky řídit jak domácí, tak mezinárodní dimenzi cestovního ruchu. Tato sekce by se měla systematicky věnovat tvorbě koncepcí, řízení značky Česka jako turistické destinace, podpoře podnikatelů v oboru a spolupráci s regiony i mezinárodními partnery (OECD, UNTourism, V4+Tourism a EK). Přesah cestovního ruchu do agend dalších ministerských resortů byl popsán již výše. Dále je nutné zachovat ve struktuře MMR i CzechTourism, který plní funkci národní organizace destinačního managementu a je zakotven v mezinárodní struktuře s ostatními národními DMO. Stejně tak je nezbytné zajistit pro jeho činnost dlouhodobě stabilní financování.

5) Stát by měl aktivně podporovat rozvoj udržitelných forem cestovního ruchu, jako je ekoturismus, agroturismus, slow turismus apod. Tyto formy turismu totiž přispívají k harmonickému soužití návštěvníků s místními komunitami, krajinou i kulturním dědictvím, a zároveň pomáhají rozprostřít turistickou návštěvnost do méně exponovaných regionů. Na rozdíl od masového turismu, který často zatěžuje infrastrukturu a koncentraci služeb, udržitelný turismus staví na lokální identitě, autenticitě a respektu k prostředí. Má tedy zásadní význam nejen ekonomický, ale i sociální a environmentální. Zásadní roli zde opět hrají lokální, regionální, krajské DMO a CzechTourism, které mohou udržitelné produkty aktivně zařazovat do svých kampaní na domácím i zahraničním trhu a poskytovat odbornou pomoc například při zavádění principů udržitelnosti (připraveno CzechTourism), péči o krajinu, vytváření zážitkových programů nebo interpretaci kulturního a přírodního dědictví. Domníváme se, že regulace masového turismu by neměla být plošně řízena státem. Opatření v této oblasti by měla být v kompetenci jednotlivých obcí a měst, potažmo krajů, které nejlépe znají své místní podmínky, potřeby a limity. Klíčovou roli by v tom měly opět hrát organizace destinačního managementu, které mají přímý kontakt s místními aktéry, podnikateli i návštěvníky. Státní zásahy by měly být spíše podpůrné, nikoli direktivní. Centralizované regulace totiž často nereflektují rozmanitost situací v jednotlivých regionech a mohou vést k neefektivním nebo dokonce kontraproduktivním opatřením.

6) Zásadní premisou pro využití příležitostí v rámci mezinárodní spolupráce a politiky EU je být aktivním členem všech platforem, které se cestovním ruchem zabývají (OECD, EK, UN Tourism, ETC, UNESCO). V současnosti jsou na agendu EU a mezinárodní politiky v oblasti cestovního ruchu na Odboru cestovního ruchu 2 zaměstnanci, což je žalostně nedostačující. Personální posílení této agendy by významně podpořilo pozici České republiky, aby byla konkurenceschopným partnerem ostatních států a aby bylo reálně získané zkušenosti přenášet do české praxe. Vízovou politiku považujeme za jeden z nejdůležitějších nástrojů pro podporu příjezdového turismu. Snadnější a rychlejší vízové řízení znamená více turistů, vyšší příjmy, lepší image. Naopak složité a pomalé procesy způsobují, že se turisté odklánějí jinam. Konkrétní příklad jsme zaznamenali např. u kongresové turistiky, kdy indické společnosti směřovaly své zaměstnance (bonitní turisty) spíše do Maďarska než do ČR. Nicméně vízová politika je v gesci MZV, tudíž je nutné nastavovat rychlejší a flexibilnějsí procesy právě v rámci tohoto resortu. Letecké spojení je základní podmínkou růstu příjezdového turismu. Bez přímých linek z velkých zdrojových trhů nebude ČR konkurenceschopná. Stát může podpořit nové linky přes pobídky, marketing a diplomacii. Zároveň je na místě rozvíjet i regionální letiště, aby z cestovního ruchu těžily i regiony mimo Prahu. Své plody přináší spolupráce Letiště Praha a CzechTourism právě v oblasti podpory přímých linek. Každoročně se otevírají nové linky, konkrétními příklady jsou linky do Pekingu, Tchaj-peje, Soulu. Další významné spojení je s USA, kdy právě Američané jsou mezi top 5 turistů, kteří k nám přijíždějí. Cílená podpora se objevuje i v číslech za 2. čtvrtletí 2025. Nejvýznamnější procentní nárůst mezi zahraničními trhy zaznamenaly Irsko (+33,6 %), Argentina (+28,6 %) a Japonsko (+23,4 %). Ve srovnání s rokem 2019 dosáhly výrazného navýšení například Turecko, Řecko a Izrael.

Ivan Bartoš, Česká pirátská strana

1) Cestovní ruch považujeme za velmi významné odvětví, které má navíc značný potenciál růstu. Už dnes zaměstnává víc než 230 tisíc osob a podílí se na celkové zaměstnanosti více než 4 procenty. Podíl tohoto odvětví na HDP jsou potom necelá 3 procenta. Zde právě vidíme potenciál růstu klidně až k 5 procentům. Může přinést zaměstnanost do regionu, kde není průmysl, a to nejen v oblasti cestovního ruchu, ale také třeba příležitosti v oblasti nutného rozvoje služeb a infrastruktury.

2) Chceme navázat tam, kde jsme skončili. Ve spolupráci s Asociací krajů i zástupci cestovního ruchu jsme připravili upgrade programu pro činnosti a rozvoj destinačních agentur i návrh rámce trojhlavého financování. Tedy stát-kraj nebo obec, následně zapojit i soukromé peníze firem cestovního ruchu v místě. Musíme vytvořit podmínky pro jeho další rozvoj, a to dopracováním legislativy, přijetím legislativy, která vyplývá ze směrnic vydaných Evropskou komisí. Máme pro oblast cestovního ruchu experty, víme, jak celé odvětví nakopnout. Proto potřebujeme ve volbách dobrý výsledek. Já jsem ve vztahu k ministerstvu financí a ODS v podstatě bojoval s větrnými mlýny. Je nutné nakopnout modernizaci celého odvětví.

3) Podporou dalšího rozvoje infrastruktury, toto považujeme pro další rozvoj tohoto odvětví za naprosto klíčové. Dalším krokem bude dopracování a koordinace destinačních managementů. Jejich kroky musejí být koordinovány s celkovou koncepcí rozvoje. Budování dopravní infrastruktury a podpora investic v regionech jsou potom podmínkou pro rozvoj.

4) Nejdříve musíme zpracovat koncepci rozvoje, následně si sednout se všemi participanty – tedy kraji, obcemi, zástupci asociací cestovního ruchu – a společně předloženou koncepci prodiskutovat. Vnímáme situaci tak, že nemůže fungovat centrální řízení tohoto pro naši ekonomiku velmi perspektivního odvětví.

5) Do budoucna se chceme zaměřit na to, aby byl turismus v Česku rovnoměrněji rozložený. V historických a turisticky exponovaných místech, jako jsou třeba Praha, Český Krumlov nebo Karlovy Vary, totiž nadměrný turismus někdy až omezuje běžný život občanů. Navrhujeme proto dát obcím a městům pravomoc rozumně regulovat krátkodobé ubytování, například prostřednictvím přísnějších pravidel pro služby typu Airbnb. Naším cílem však není turismus plošně omezovat, ale strategicky ho řídit. Zatímco přetíženým lokalitám ulevíme, zaměříme cílenou finanční podporu do regionů, které mají turistický potenciál, ale dosud stojí mimo hlavní zájem návštěvníků.

6) EU je dnes společný prostor s volným pohybem osob a toto je jeden z největších přínosů našeho členství v tomto společenství. Vízová politika pro občany zemí mimo EU prostor potom musí být společně diskutovaná a přijímaná. Jinak by občané například ze zemí vedoucích agresivní války mohli využívat nejednotné vízové politiky zemí EU. Ohledně podpory příjezdu bychom se zaměřili na podporu především přímých dálkových linek, které k nám přivezou bonitnější klientelu na více pobytových dní = větší přínos do naší ekonomiky.

Lucie Reitingerová, SOCR

1) Domníváme se, že jeho úloha je nedoceněná. Cestovní ruch je významné ekonomické odvětví, které vytváří kolem 2,5 % HDP. Je to významný zaměstnavatel (4,2 % z celkové zaměstnanosti, v Karlovarském kraji téměř 10 %), v regionálním pohledu je zásadní hybatel místní ekonomiky díky svému průřezovému zaměření. Může být řešením pro více neduhů v regionálním rozvoji, jako je stěhování mladých lidí do měst za prací a kulturním vyžitím, neboť atraktivity cestovního ruchu, lázeňství a kultury posilují kvalitu života místních obyvatel. Cestovní ruch je řešením pro větší zájem o práci ve službách než v průmyslu a je to i vhodný segment nabízející zkrácené úvazky, které lépe umožňují sladění pracovního a rodinného života.

2) Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR stanovil tyto oblasti jako největší priority: * Nastavit účinný systém řízení a financování odvětví cestovního ruchu – to souvisí se vznikem samostatného ministerstva (sportu) a cestovního ruchu a systematickým rozvojem organizací destinačního managementu. * Dlouhodobě garantovat systematický rozvoj infrastruktury cestovního ruchu – přes finanční podporu (finanční nástroje pro podnikatele v cestovním ruchu, efektivita ve výběru poplatků z pobytu městy), využívání dat pro strategické cílení kampaní a rozhodování o infrastrukturálním rozvoji, po digitalizaci odvětví a využívání AI prvků apod. * Modernizovat a efektivně zacílit propagaci Česka doma i v zahraničí – zefektivnit využívání těch málo zdrojů, které stát vydává na propagaci Česka v zahraničí přes agentury CzechTourism, CzechTrade, České domy i se zapojením diplomatů na ambasádách, a navýšit i propagaci domácího cestovního ruchu. Zásadní je ale transformace agentury CzT na moderní, efektivní, pružnou instituci se stabilním rozpočtem. To nejspíše právní forma státní příspěvkové organizace nezaručí. * Snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí v cestovním ruchu – to je obrovská agenda: narovnání podmínek v podnikání (např. rozdílné podmínky pro památky v soukromých rukách a v majetku státu), podpořit výkon v gastrosektoru přiznáním spropitného, zavedení systému eTuristy apod.

3) Z porovnání s okolními zeměmi bohužel jasně vyplývá, že náš stát nedostatečně investuje do rozvoje a obnovy infrastruktury cestovního ruchu a také vynakládá málo finančních prostředků na prezentaci a marketing Česka – ať už podporou agentury CzechTourism, nebo podporou organizací destinačního managementu. Ztrácíme konkurenceschopnost a podle posledních zpráv návrh státního rozpočtu na rok 2026 rozhodně nereflektuje tuto dlouhodobou obavu. Ihned po covidu všechny okolní státy pomohly různou formou odvětví cestovního ruchu. Jen Česko se vydalo víceméně opačnou cestou. Částečně může nedostatečnou funkci státu zastoupit větší aktivita krajů a kreativita podnikatelů, pokud jim stát pomůže významně snížit byrokratickou zátěž. Stále je ale potřeba ze strany státu minimálně dorovnat výdaje na podporu cestovního ruchu na úroveň okolních států, jinak nemáme šanci s nimi udržet krok.

4) Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR je velmi aktivní a účastní se všech relevantních platforem, expertních a pracovních skupin, které v rámci státní správy existují, a dochází zde tak ke spolupráci a výměně informací. To samé, i když v omezenější formě, funguje s Asociací krajů ČR. Považujeme za extrémně důležité, aby ze strany ministerstva pro místní rozvoj (či jakéhokoliv resortu, který bude mít agendu CR pod sebou) se ještě více aktivovala spolupráce s obcemi a kraji a také je potřeba, aby se více provázala agenda regionálního rozvoje a cestovního ruchu.

5) Každá strategie rozvoje už pracuje s prvky udržitelnosti a odpovědného přístupu. Zodpovědný přístup k rozvoji cestovního ruchu je přínosný jak pro místní občany, kterým se tam dobře žije, tak pro turisty, kteří zde budou rádi trávit svou dovolenou, a ve výsledku je tak výhodný i pro podnikatele. Jakákoliv regulace není ideální, neb se jedná o nápravný nástroj, který reaguje až na vzniklou situaci. Je lepší jí předcházet, a to komunikací mezi všemi aktéry cestovního ruchu. Pokud je tu problém přetížených oblastí, vždy je potřeba to řešit v daném místě, s ohledem na specifika dané oblasti a vždy za účasti všech skupin, tedy i podnikatelů a místních občanů.

6) Domníváme se, že narážíme na nedostatečnou kapacitu lidských zdrojů na odboru cestovního ruchu na MMR. I na evropské úrovni, v rámci EK, jsou různé platformy, např. Transition Pathway for tourism, kde by i MMR mohlo více využívat informací a příležitostí, které platforma nabízí. Vzniká evropská strategie udržitelného cestovního ruchu, která bude i pro nás velmi důležitá, a i my ji od samého začátku komentujeme a připomínkujeme.

V souvislosti s pracovními vízy dlouhodobě upozorňujeme na složitost procesu – získávání pracovníků ze třetích zemí – složitá administrace a délka vyřízení. Na rozdíl od nás okolní země zefektivňují celý proces, a tím se ČR opět stává nekonkurenceschopnou při náboru kvalitních zahraničních pracovníků. Vzhledem k obecnému nedostatku pracovníků v sektoru i potřebě zajištění sezonních prací jsou pro toto odvětví zahraniční pracovníci nesmírně důležití.

Podpora leteckých spojů ze vzdálených trhů je logickou snahou získat zahraniční turisty, kteří jsou ochotni strávit více času v destinaci a utratit zde více peněz. Praha má ambici a potenciál fungovat jako vstupní brána do Evropy pro turisty ze vzdálených destinací. Oceňujeme, co pro rozvoj leteckých linek a zkvalitňování služeb letiště pro letecké společnosti i cestující dělá Letiště Praha, významný partner SOCR. Připravený projekt rozšíření a modernizace letiště je však podmíněn dostatkem finančních zdrojů na investice, které má společnost z vlastní činnosti k dispozici, pokud je však nemusí ve větší míře odevzdávat ministerstvu financí jako výplatu dividendy.

Tolik k odpovědím na anketní otázky. A pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si shrnutí o postoji vybraných politických stran k cestovnímu ruchu, které nám poskytla umělá inteligence:

• STAN a ODS mají nejjasnější a nejaktuálnější celostátní kapitoly k cestovnímu ruchu.
• Piráti mají hodně konkrétních regionálních programů (Praha, Jihočeský, Vysočina).
• TOP 09 především regionálně – dotace na infrastrukturu, cyklo, parkoviště.
• ANO řeší cestovní ruch spíše institucionálně (CzechTourism) a regionálně přes lázeňství.
• ČSSD/SOCDEM má téma spíš historicky a regionálně, dnes není v centrálním programu.

Newsroom TTG