Hospodářská komora ČR: Pandemie koronaviru významně ovlivnila českou gastronomii

Pandemie změnila i přístup a preference zákazníků, lidé do podniků chodí méně, ale utrácejí více, řekl předseda sekce gastronomie Hospodářské komory ČR (HK ČR) Luboš Kastner. Pandemie podle něj měla částečně i pozitivní dopady, pomohla například s inovacemi a s rozmachem rozvozů.

Omezení provozu restaurací kvůli pandemii nemoci covid-19 trvalo s přestávkami či různými obměnami od března 2020 do března 2022. Kastner v důsledku pandemie upozornil především na pokles ziskovosti a prohloubení krize zaměstnanosti v oboru, protože odcházeli zkušení a schopní pracovníci. Rapidní růst cen spolu s poklesem zisků zahájil podle Kastnera změny na gastronomickém trhu. „Započal pád průměrného regionálního ‚pivního‘ gastra a rozvoj bister a kaváren,“ uvedl.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka vedle venkovských hospod pandemie nejvíce zasáhla bary a pivnice, nejméně naopak fastfoody. Stárek míní, že stát provozovatelům kromě kompenzace nájemného a části nákladů na udržení zaměstnanců významně nepomohl.

Kastner i rozvážkové služby pozorují po pandemii také změnu spotřebního chování. „Lidé omezili průměrnou spotřebu, ale utrácejí více při speciálních příležitostech nebo v určitých dnech v týdnu, typicky v pátek a sobotu,“ řekl Kastner. K poklesu poptávky podle něj přispěl nárůst cen, a to až o polovinu. „Zejména u piva nebo klasických jídel to byl pro hosty šok,“ doplnil. Na platformě Foodora se průměrná cena nabízených položek od druhé poloviny roku 2020 do začátku letoška zvýšila o 36,4 procenta.

Mnoho lidí si během pandemie zvyklo na objednávání jídel online s doručením až domů. Například služba Wolt spolupracovala v období pandemie se zhruba 1500 restauracemi, počet podniků se během jednoho roku podle mluvčí Jany Jarošové zdvojnásobil. Také platforma Foodora tvrdí, že pandemie jim umožnila rozšířit služby.

Mluvčí služby Bolt Jan Huk míní, že rozvážky poskytly podnikům příležitost, jak zůstat otevřené. „Díky tomu řada z nich nemusela propouštět své zaměstnance v takové míře. Řada z nich v segmentu následně zůstala,“ uvedl Huk. Ředitel Foodory Adam Kolesa doplnil, že rozvážku během pandemie vyzkoušely téměř všechny restaurace včetně těch luxusních.

Rozvážkové služby během pandemie nejčastěji prodávaly burgery, pizzu, sushi či asijskou kuchyni, vzrostl zájem o zdravější varianty jídel. „Lidé si během pandemie více uvědomovali důležitost zdravého stravování,“ podotkl Kolesa. Kastner tvrdí, že kromě příklonu ke zdravější stravě klesla během pandemie také konzumace alkoholu u mladé generace.

Mezi pozitivní přínosy pandemie řadí Jarošová urychlení inovací v gastronomii. „Restaurace investovaly do digitalizace, zlepšily procesy v oblasti online objednávek a rozvozu,“ tvrdí. Také se podle ní zvýšil důraz na kvalitu služeb a efektivitu doručování. Kolesa uvedl, že pandemie „pročistila“ trh a zůstaly otevřené restaurace s efektivním byznysem. „Zvýšila očekávání zákazníků a nastavila nový standard v rychlosti, pohodlí a kvalitě služeb,“ sdělil Kolesa.

Podle Kastnera lidé začali více oceňovat provozovatele s autentickým a odpovědným přístupem a pandemie také poukázala na důležitost marketingu. Stárek pozitivně hodnotí rozvoj online komunikace se zákazníky, což napomohlo tomu, aby se lidé začali po otevření restaurací opět vracet se do svých oblíbených podniků. Za klad Stárek považuje také to, že lidé sice v současnosti navštěvují restaurace méně, ale jsou ochotni si připlatit a více se orientují na kvalitu.

Newsroom TTG / ČTK