Města & regiony ČRZprávy

Horské regiony utrpěly za uplynulou sezonu miliardové ztráty

Uplynulá zimní sezona mohla být podle mnohých provozovatelů skiareálů nejlepší za sedm let. Kvůli pandemii koronaviru a vládním opatřením ale horské regiony evidují v součtu ztrátu až 25 miliard korun.

Foto: CzechTourism

Do veřejných rozpočtů se tak z daní a dalších odvodů nedostalo 10,5 miliardy korun. Zatím nelze odhadnout, jaké budou mít ztráty na horská střediska dopady a zda některá příští zimu neotevřou. Vládní podpora fungovala více pro menší a střední areály, nikoliv pro největší. Na online tiskové konferenci to dnes řekli prezidentka Asociace horských středisek (AHS) Kateřina Neumannová a ředitel AHS Libor Knot.

Zimní sezona 2020/2021 trvala pouhých devět dní, navíc mimo hlavní období, kdy ještě v některých skiareálech nebyl sníh. Průměrná délka otevření středisek tak byla podle AHS méně než pět dní. Přitom celá letošní zima byla podle Knota štědrá na sníh i mrazivé dny. Ztráty na tržbách lyžařských středisek činily zhruba 3,5 miliardy korun, se započtením propadu ubytovacích, stravovacích a dalších služeb v horských regionech podle studie společnosti KPMG dosáhly až 25 miliard korun.

Vláda podle Knota areály stále udržovala v naději, že část sezony budou moci fungovat. Pokračovaly tak v zasněžování. „Průměr zasněžovacích dnů byl 28, což stoprocentně odpovídá průměru běžné sezony. Jen přímé náklady na zasněžování a přípravu tratí tak činily v součtu stovky milionů korun,“ uvedl Knot.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo program COVID Sport III Lyžařská střediska, který pokrýval 50 procent nákladů z minulých let. Vláda na něj vyčlenila miliardu korun. Podporu stát poskytl za 103 dní. Úřad přijal 298 žádostí za zhruba 858,6 milionu korun.

Druhou polovinu financí museli podnikatelé podle Knota uhradit z rezerv, případně se uchýlit k půjčkám. „Samozřejmostí je přitom škrcení všech provozních nákladů a odklady investic,“ řekl dále. Vzhledem k limitu 1,8 milionu eur (asi 46 milionů Kč) z veřejné podpory na jednoho žadatele, který stanovila Evropská komise, pomoc tak dobře neposloužila zejména pěti největším skiareálům. Ty ovšem tvoří polovinu trhu. Dosáhly ale jen na kompenzace 12 až 25 procent nákladů. Podle Knota je jejich situace problematická.

Provozovatelům skiareálů i dalších sportovišť je nadále k dispozici záruční program COVID sport, který vznikl ve spolupráci MPO s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

V ČR je 450 lyžařských středisek, zaměstnávají 45 000 převážně místních obyvatel. Do státního rozpočtu střediska ročně přinášela zhruba 13 miliard korun.

Foto: archiv TTG

Zájem Čechů o hory stále roste

Letošní zima ukázala, jak velký zájem Češi o hory mají. I přes uzavření horských areálů byla návštěvnost hor relativně vysoká. Díky nemožnosti používání sjezdovek se však proměnily tradiční aktivity, za kterými lidé v minulých letech jezdili. Na populárnosti více získal běh na lyžích nebo skialpinismus, oblíbená byla také turistika.

Uzavření skiareálů ukázalo důležitost infrastruktury, kterou střediska běžně zajišťují. Nápor tisíce návštěvníků, kteří se na horách pohybovali bez jakéhokoli omezení, často představoval logistický kolaps pro horské obce. Chybělo zde poskytnutí základních služeb i služeb k zajištění bezpečí a plynulého provozu. To s sebou přinášelo i podcenění přípravy a nedostatečné vybavení, což dokazují čísla Horské služby ČR, jež letos evidovala o 23 % více pátracích akcí v terénu.

„Věřím, že stejně jako v loni v létě, nebudou mít ani letos o prázdninách české hory nouzi o návštěvníky. Kromě dvou pořadů připravených ve spolupráci s Českou televizí – Českem nejen za sportem a Po trailech přes hory –, které diváky zavedou také do hor, bude naše pomoc směřovat spíše na předsezonní a posezonní propagaci. Třeba lázeňské vouchery v hodnotě 4 tisíc korun mohou Češi využít na atraktivní dovolenou s lázeňským zázemím i procedurami a aktivitami přímo na horách. Mnohé české lázně totiž tento luxus nabízejí. Například lázně Jeseník, Jáchymov, Teplice, Libverda, Jánské lázně atd.,“ uvádí Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism.

Horská střediska s letním provozem počítají, návštěvníkům zajistí bezpečnost i novinky

Střediska nyní spoléhají na letní provoz. Důležité je, aby co nejdříve přešla do standardního provozu s efektivními opatřeními, která ochrání klienty i místní obyvatele, ale nebudou mít dopad na návštěvnost na horách. „Doufáme, že již v průběhu května se restrikce začnou uvolňovat a bude možno zahájit letní provoz. Věříme, že v té době začne docházet k rozvolňování opatření i v dalších odvětvích cestovního ruchu, jako je ubytování a otevření alespoň zahrádek restaurací, protože tyto služby fungují v symbióze a návštěvníci je očekávají,“ říká Kateřina Neumannová.

I přes nepříznivou zimní sezonu se areály chystají do léta investovat, i když s nižšími sumami než v původním plánu. Investice do letních programů jsou přesto v řádech desítek milionů korun, nejčastěji poputují do budování a renovací bike parků, naučných stezek nebo gastronomických provozů. Například na Lipně nachystali novinky v zázemí a službách pro letní návštěvníky, v Dolní Moravě zase rozšířili dětské parky o obří vodní brouzdaliště. Mnohá střediska nabízejí rozvinutou síť půjčoven kol včetně elektrických, koloběžek, přičemž tyto aktivity mají v balíčcích spolu s provozem lanovek.

Některé areály posilují online prodej skipasů a služeb, díky kterému dokážou komunikovat s klientem již před příjezdem a lépe reagovat na jejich přání, nebo rezervace sportovního vybavení. „Doufáme, že díky kvalitní a rostoucí nabídce služeb a pokračujícímu zájmu o české hory bude návštěvnost navzdory komplikované epidemiologické situaci v nadcházející sezoně vysoká,“ doplňuje Kateřina Neumannová.  

Newsroom TTG / ČTK / AHS

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button