Historické město Hnězdno (Gniezno) má v rámci Polska naprosto jedinečné postavení – je totiž kolébkou polského státu. Mnohé české návštěvníky při jeho návštěvě překvapí, že na vzniku polského státu mají podíl hned dvě známá česká jména. Jedno z nich je navíc dodnes obestřeno tajemstvím.
Malebné historické město nabízí jedinečnou kombinaci důležitých historických milníků, legend, architektonických skvostů i živé současné kultury. Leží na okraji Hnězdenské jezerní plošiny ve Velkopolském vojvodství, protkané množstvím cyklostezek a dálkových tras. Snadno se sem dostanete vlakovým spojením Baltic Express, vypravovaném na trase Praha – Gdyně. Z česko-polských hranic cesta trvá čtyři hodiny a vybrat si můžete ze čtyř spojení za den. Vlak umožňuje i přepravu jízdních kol.
Název města vysvětluje starobylá legenda: Lech spolu s bratry Čechem a Rusem podle legendy putovali do nových zemí. Společně přišli na pahorek s velkým dubem, na kterém Lech spatřil velké hnízdo a v něm bílého orla. Když se k němu Lech přiblížil, orel roztáhl křídla proti obloze zbarvené zapadajícím sluncem dočervena. Pro Lecha to bylo znamení, že právě zde je místo, kde se má usadit. Bratr Čech putoval dál na jih, bratr Rus na východ a Lech zůstal na pahorku a zbudoval na něm sídlo. Na památku znamení s orlem nechal bílého orla na červeném pozadí namalovat do erbu a sídlu dal jméno Gniezno (Hnězdno) podle slova „gniazdo“ = hnízdo. Erb se později stal i symbolem celého Polska a Hnězdno jeho první metropolí. Tak praví legenda o Hnězdnu.
Český vliv na vznik polského státu
Většina budov v historickém centru Hnězdna pochází především z období gotiky, ze 14. a 15. století. Pro poznání města je ale třeba se ponořit do ještě dávnější minulosti. Víte, že zdejší historie byla silně ovlivněná dvěma českými postavami? Doubravka, dcera českého knížete Boleslava I., se v roce 965 provdala za polského knížete Měška I. Měšek I. byl před sňatkem pohan a Doubravka jako oddaná křesťanka zapůsobila na svého muže natolik, že se nechal pokřtít a začal v zemi šířit křesťanství. Kromě toho Doubravka Měškovi porodila syna Boleslava I. (zvaného Chrabrý), který sehrál v polské historii zcela zásadní roli.
Další české jméno, které se zapsalo do hnězdenských dějin, nosil Vojtěch Slavníkovec, pražský biskup. Snažil se o reformu společnosti a o šíření křesťanství, ale v Čechách narážel na odpor, a odešel proto do zahraničí. Na pozvání polského knížete Boleslava I. Chrabrého přišel do Polska a s jeho svolením odcestoval do pohanského Pruska šířit křesťanství. Jeho úsilí se ale ani tam nepotkalo s nadšením a Vojtěch, který již při biřmování přijal jméno Adalbert, v Prusku v roce 997 zemřel mučednickou smrtí – Prusové ho probodli oštěpy a jeho hlavu narazili na kůl.
Boleslav I. Chrabrý po Vojtěchově mučednické smrti jeho tělo vykoupil a nechal ho slavnostně pohřbít právě v Hnězdně. Tím město získalo mimořádný duchovní význam a stalo se poutním místem. Vojtěch byl už dva roky po své smrti, v roce 999, prohlášen za svatého, stal se patronem Polska i Čech a jeho kult se z Hnězdna začal šířit do celého Polska i do dalších částí Evropy.
Zásadním se stal rok 1000, kdy se konal tzv. Hnězdenský sjezd. Tehdy navštívil Hnězdno císař Ota III., aby uctil Vojtěchovy ostatky, a bylo zde založeno hnězdenské arcibiskupství. Hnězdno se tak stalo prvním metropolitním sídlem polské církve a centrem polského křesťanství.
Bazilika s poklady
Kroky turistů z celého světa směřují přes krásné historické centrum především do gotické baziliky ze 14. století, která byla vystavěna na místě starších předrománských a románských kostelů. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha totiž ukrývá dva poklady nesmírné hodnoty, připomínající sv. Vojtěcha (Adalberta). Tím prvním je bohatě zdobená stříbrná schránka s ostatky sv. Vojtěcha, umístěná pod velkolepým barokním zlaceným baldachýnem uprostřed presbytáře baziliky. Pod relikviářem je umístěn náhrobek sv. Vojtěcha z červeného mramoru, pocházející ze středověké hrobky z roku 1480. Pro křesťany jde o jedno z nejvýznamnějších poutních míst Polska.
Možná namítnete, že ostatky sv. Vojtěcha jsou přece v Praze v chrámu sv. Víta! A nejspíš budete mít pravdu. V roce 1039 český kníže Břetislav I. podnikl válečnou výpravu do Polska a dobyl Hnězdno. Ostatky svatého Vojtěcha tehdy odvezl do Prahy, kde byly uloženy ve Svatovítské katedrále. V průběhu staletí byly ostatky několikrát přemisťovány a rozděleny mezi různé relikviáře uvnitř chrámu sv. Víta. Zkoumání slavného českého antropologa Emanuela Vlčka v 70. letech minulého století potvrdilo, že lebka z relikviáře v Praze patřila skutečně sv. Vojtěchovi. Ovšem pravost dalších ostatků, na které se výzkum nesoustředil, zůstává zahalena tajemstvím. Je tedy možné, že relikviář v hnězdenské bazilice skutečně obsahuje některé ostatky sv. Vojtěcha. Ať už je pravda jakákoli, v každém případě je stříbrná tumba pod zlatým baldachýnem v hnězdenské bazilice překrásným uměleckým dílem a určitě stojí za zhlédnutí.
Druhý poklad, kterým se bazilika pyšní, je možné navštívit v cyklech po 15 minutách přes boční vchod z dlážděného náměstí před katedrálou. Bronzové románské, tzv. Hnězdenské dveře z konce 12. století jsou pokryty osmnácti reliéfy, které chronologicky vyprávějí o životě sv. Vojtěcha od narození až po jeho mučednickou smrt. Dveře jsou naprosto unikátní tím, že zobrazují příběh jediného světce a někdy se označují za středověký komiks, srozumitelný všem generacím včetně školáků.
Korunovace 1. polského krále
Ale vraťme se k Boleslavu I. Chrabrému, protože jeho příběh zapsal Polsko na začátku 2. tisíciletí jako nový stát na mapu Evropy a Hnězdno jako první hlavní město Polska. V rámci už zmíněného Hnězdenského sjezdu v roce 1000 císař Ota III. totiž uznal i nezávislost polského státu a symbolicky povýšil Boleslava na „pána“ (lat. dominus). Posílené Boleslavovo postavení, rostoucí prestiž polského státu a jeho vojenské a diplomatické úspěchy vedly nakonec až ke korunovaci Boleslava I. Chrabrého na prvního polského krále v roce 1025.
V roce 2025 tak Hnězdno slaví tisícileté výročí jeho korunovace. V průběhu jara a léta město proto pro obyvatele a návštěvníky připravilo řadu kulturních akcí spojených s tímto významným výročím.
Královská cesta lemovaná králíky
V Hnězdnu bylo korunováno celkem pět králů – vedle Boleslava Chrabrého také Měšek II. Lambert, Boleslav II. Smělý, Přemysl II. a Václav II. Je jim věnována tematická návštěvnická trasa, tzv. Královská stezka, která turisty vede k nejdůležitějším památkám spojeným s počátky polského státu a k různým místním zajímavostem. Tato místa jsou navíc označena bronzovými králíky (jde o slovní hříčku: král – králík). Když si do mobilu stáhnete aplikaci „Hon na králíka“ (Królika Goń), můžete se vydat po městě po jejich stopách a seznámit se tak zábavnou formou s mnoha zajímavými příběhy míst, kde se nacházejí. Každý králík má svoje jméno – potkat můžete např. Doktora, Napoleona, Ochutnávače likérů, Zedníka, Hokejistu a mnoho dalších.
Muzeum počátků polského státu
Za jezerem Jelonek, u kterého se v letní sezoně konají koncerty a nejrůznější kulturní akce a odkud je mimochodem krásný ikonický pohled na katedrálu, můžete navštívit Muzeum počátků polského státu. Ideální je komentovaná prohlídka s průvodcem. Ve sbírkách najdete některé originální artefakty dokládající život v době založení města – např. originál dubového valu kolem prvního hradu z roku 950, zbraně, ozdoby či mince, se kterými se obchodovalo. Muzeum také na jednom místě prezentuje kopie předmětů spojených s polskou státností. Jejich originály jsou uloženy na různých místech v Polsku, ale tady si můžete vše prohlédnout na jednom místě, např. korunovační meč nebo korunovační klenoty. Muzeum k tisíciletému výročí korunovace připravilo aktuální výstavu o životě Boleslava I. Chrabrého a také speciální komiks. Za návštěvu stojí i prodejna při vstupu, kde najdete mnoho velmi vtipných suvenýrů.
Dejte prostor chuťovým buňkám
Až nasajete atmosféru města spjatého se vznikem Polska, přidejte k zážitkům i místní gastro podniky. Výborně se najíte v restauraci Fabryka Nalewek hotelu Pietrak poblíž Rynku, specializující se na polsko-italskou kuchyni, navíc v krásném interiéru. Pokud jste milovníci piva, zamiřte do místního řemeslného pivovaru Dobry Browar. Pivo si tu můžete vybrat a sami načepovat u unikátní pivní zdi. Na výbornou kávu, zákusky nebo čerstvé smoothie se zastavte ve specializované kavárně Café CUD v srdci města, kterou provozují naprostí milovníci kávy.
Kultura v Hnězdnu
Do Hnězdna se můžete vypravit i v době zajímavých kulturních akcí. Mezi nejznámější patří Královský festival umění, konající se po 11 týdnů během letních měsíců, jehož vrcholem bývá historická rekonstrukce královské korunovace. Na počest sv. Vojtěcha se tu koncem dubna koná tradiční Svatovojtěšský jarmark s pestrým kulturním programem. Milovníky fantazie sem každoročně v červenci přiláká Fantasmagoria, několikadenní festival zaměřený na fanoušky fantastiky, sci-fi, fantasy, mangy, anime, her a popkultury.
Ladi Tichá
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
