Chorvatsko – perla Jadranu, rozhovor s Miodragem Mlačićem

Miodrag Mlačić, ředitel pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení, s námi hovořil o cestovním ruchu v této rozmanité, atraktivní a českými turisty vyhledávané destinaci. Ohledně rozvoje cestovního ruchu si Chorvatsko klade po vstupu do Shengenu a zavedení eura velké cíle.

Chorvatsko od 1. ledna 2023 přijalo euro a vstoupilo do Schengenu. Čeští turisté tak během letošních dovolených mohou očekávat rychlejší průjezd přes hranice, ale také zdražování. Jak to vidíte?

Vstupem do Schengenu a zavedením eura vstupuje Chorvatsko do roku 2023 ještě konkurenceschopnější a připravenější. Odpadne čekání na hranicích a zkrátí se doba jízdy do oblíbených destinací Čechů na Jadranu. Jednou z největších stížností českých turistů bylo dlouhé čekání na hranicích, které se od letošního roku stane minulostí. Zavedení eura nepovede k výraznému zvýšení cen, protože všechny státní instituce se připojily k vládě Chorvatské republiky v regulaci a sledování možného zvýšení cen. Vzhledem k tomu, že euro je ve většině evropských zemí, kam cestují i ​​Češi, usnadní to orientaci i v Chorvatsku. Kuny bude možné vyměnit na všech poštách, ve všech bankách a pobočkách FINA. V Chorvatské národní bance bude možné měnit bez časového omezení.

Jak hodnotíte loňskou sezonu?

Sezona 2022 byla pro chorvatskou turistiku rozhodně rekordní. Přestože bylo dosaženo 97 % celkového statistického obratu z roku 2019, sezona 2022 byla z hlediska finančních ukazatelů rekordní. Protože jde o první normální sezonu po covid-19, je tento úspěch ještě větší. Chorvatsko bylo naprosto bezpečnou destinací, což je důležité při výběru destinace pro dovolenou. Chorvatsko bylo rozhodně destinací ve Středomoří, která se zotavovala nejrychleji, což ukazuje, že všechny protipandemické kroky a aktivity byly prováděné správně a efektivně.

Kolik českých turistů v loňském roce navštívilo Chorvatsko a jaká byla jejich nejčastější volba pro ubytování?

Za loňský rok navštívilo Chorvatsko 894 101 českých turistů, jedná se o nárůst 15,3 % oproti roku 2021, a počet přenocování dosáhl 5 994 957. Nejvyhledávanější bylo ubytování v soukromých apartmánech, následují hotely a kempy. Okolo 60 % Čechů cestuje do Chorvatska s rodinou. Hlavním motivem pro cesty do Chorvatska i nadále zůstává pobyt u moře, které přilákalo až 90,3 % všech českých návštěvníků.

Které destinace byly českými turisty nejžádanější?

Ze statistik vyplývá, že nejnavštěvovanější oblastí je Splitsko-dalmatská oblast (227,8 tisíce), následuje Istrijská oblast (192,3 tisíce), Zadarská oblast (143,3 tisíce), Primorsko-goranská oblast (126,8 tisíce) a Šibenicko-kninská oblast (83,3 tisíce). Velké oblibě se letos stalo město Umag, které následovaly Medulin, Baška Voda, Poreč a Biograd na Moru.

Jaký projekt v loňském roce považujte za nejúspěšnější?

Je to Pelješacký most. Projekt všech projektů, ale také nejdůležitější infrastrukturní a strategický projekt v Chorvatsku, který spojuje samotný jih se zbytkem chorvatského území. Z hlediska dopravy je Pelješacký most konečně pevným silničním spojením mezi dvěma oddělenými částmi chorvatského území. Most bude pro všechny velmi důležitý, protože víme, co znamená překračovat hranici dvakrát, zvláště v letních měsících, kdy je doprava velmi hustá. Význam Pelješackého mostu je nevyčíslitelný, protože kromě propojení chorvatského území má zásadní význam pro revitalizaci poloostrova Pelješac, Korčuly a Mljetu i celého regionu z ekonomického hlediska. Všechny oblasti v kraji se stanou dostupnější a atraktivnější pro cestovní ruch a zjednoduší se přeprava zboží. Smysl samotného mostu, tedy tohoto projektu pro celou zemi, je třeba vnímat v geopolitickém, ale i bezpečnostním kontextu a nesmíme zapomínat na dopady, které tento projekt má na celkovou ekonomickou a sociální integraci národního prostoru Chorvatské republiky. Obyvatelé Dubrovnicko-neretvanského regionu jsou právem považováni za znevýhodněné ve srovnání s ostatními obyvateli Chorvatské republiky kvůli špatnému dopravnímu spojení se zbytkem země. Silniční vzdálenost do Dubrovníku se sice mostem nezkrátí, ale zkrátí se cestovní doba a určitě se vyhnete čekacím dobám na hranicích s Bosnou, které v letních měsících mohou být i více než dvě hodiny. Nové silnice jsou budovány podle dopravních a bezpečnostních norem pro rychlostní komunikace, což je důležité pro bezpečnost všech cestujících v provozu, a Chorvatsko, které je známé jako automobilová destinace, se tímto způsobem otevírá svému dalekému jihu.

Jaké novinky a produkty se chystají v tomto roce?

Spolu se vstupem do Schengenu a zavedením eura se pracuje na řadě strategických projektů. Vláda Chorvatské republiky plánuje prostřednictvím nové Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu a prostřednictvím investic v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti (NPOO) transformovat chorvatský cestovní ruch s cílem vytvořit přidanou hodnotu pro celou ekonomiku, a především s cílem zachovat vše cenné, co máme – od přírodního a kulturní dědictví až po tradiční způsob života. Globální výzvy, kterým čelí všechna odvětví, nejen odvětví cestovního ruchu, poukazují na nezbytné změny, které musíme provést, abychom zvýšili odolnost podnikání. Zde mám na mysli především zelenou a digitální transformaci, tedy přechod k obnovitelným zdrojům energie. V nadcházejících letech přispěje zavádění zelených postupů, které podporujeme prostřednictvím NPOO, ke snížení nákladů na energii. Inflace a energetické problémy samozřejmě ovlivňují podnikání v cestovním ruchu. Podle nám dostupných informací zájem o pobyty v hotelech, které jsou šetrné k životnímu prostředí, rok od roku roste a počet takových hotelů roste i v Chorvatsku. Zvyšování kvality cestovního ruchu ve všech segmentech je nesmírně důležité, chceme-li se vymanit z výhradního počítání turistů a vyhovět potřebám moderního hosta. Nenávratné prostředky poskytnuté v rámci státního programu NPOO jsou určeny právě na rozvoj produktů cestovního ruchu přijatelných pro životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a zelenou a digitální transformaci, což na pobřeží znamená rekonstrukci, renovaci a/nebo vybavení infrastruktury, a hodnota plánované alokace a nových investic je 135 milionů eur. Na transformaci stávajících drobných pronajímatelů na podnikatele bylo poskytnuto 7 milionů eur, což dále zvyšuje kvalitu ubytovací struktury. Kontinentální cestovní ruch je důležitým segmentem naší nabídky, a v kontextu rozvoje celoročního cestovního ruchu i nepostradatelnou součástí.

Cestovní ruch na kontinentu zaznamenává stále lepší výsledky a dodatečné investice do turistické infrastruktury, ale i propagace se mnohonásobně vyplatí. V tomto segmentu máme stále velký prostor pro zlepšení, ale systematicky pracujeme na propagaci a zvyšování kvality cestovního ruchu na kontinentu i v jadranském vnitrozemí. Zdravotní turistika je jednou z nejrychleji rostoucích forem cestovního ruchu na světě a jedním z hlavních motivů turistických cest v posledním desetiletí. Důležitá je zejména skutečnost, že v nadcházejícím období máme možnost směřovat evropské prostředky do rozvoje zdravotní turistiky v Chorvatsku, ale také do infrastruktury aktivního cestovního ruchu. Právě zdravotní turistika je páteří, kolem které plánujeme budovat udržitelný cestovní ruch a která může být tahounem celé destinace. Gastronomie je nepostradatelnou součástí tradice a kulturního dědictví, která turistům poskytuje opravdový zážitek z destinace a stává se klíčovým prvkem turistické nabídky. Proto se v chorvatském gastronomickém sortimentu snažíme ukázat bohatost a rozmanitost chorvatského kulinářského dědictví prostřednictvím místních surovin, autentických chutí a prostřednictvím poctivé a vášnivé interpretace. Význam gastronomie a enologie pro celkovou chorvatskou turistickou nabídku a konkurenceschopnost chorvatského cestovního ruchu uznává i nová Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu do roku 2030, ve které se zaměřujeme na podporu excelence v gastronomii s cílem vytvořit kvalitní celoroční turistickou nabídku po celém Chorvatsku.

Za odpovědi poděkovala Vlaďka Bratršovská