České hory mají za sebou náročnou zimu, letní sezonu má v rukou stát
Letošní zimní sezona byla téměř o jeden měsíc kratší, než je obvyklé. Počasí nepřálo, teploty byly nadprůměrně vysoké a střídaly se časté oblevy, přesto skiareály hlavní sezonu zvládly dobře díky dlouhodobým investicím. Bohužel zima pro střediska skončila kvůli koronaviru již 13. března. 
Celková návštěvnost horských středisek byla v průměru téměř o 30 % nižší než v loňském roce. České hory jsou připravené nabídnout naplno své služby a aktivity v letní sezoně 2020, její začátek a průběh však závisí na přístupu vlády.
Horská střediska kvůli teplému, nestálému počasí a opatřením v souvislosti s Covid-19 nehodnotí uplynulou zimu pozitivně. Udržet návštěvnost českých hor na velmi slušné úrovni se průběžně dařilo alespoň ve větších nebo výše položených střediscích, a to především díky investicím do rozvoje skiareálů a dlouhodobé oblibě českých hor. „Z hlediska počasí byl letošní rok mimořádným výkyvem, nikoliv ale novým normálem. Ostatně podobně teplé zimy pozorujeme i v minulosti, naposledy na přelomu roku 2013/14. I přes nepřízeň počasí připravily letos skiareály pro své návštěvníky, zejména v hlavní sezoně, velmi dobré podmínky k lyžování. Jasně se tím potvrdil význam investic do technického zasněžování, proto v něm, samozřejmě za dodržení ekologických požadavků, budeme i nadále pokračovat,“ hodnotí sezonu Libor Knot, šéf Asociace horských středisek.
Bohužel velmi negativní dopad mělo na sezonu její nečekané ukončení, kdy byly kvůli Covid-19 uzavřeny všechny lyžařské areály od pátku 13. března. V té době byly v provozu ještě dvě třetiny horských středisek v ČR. Některá zkrátila provoz jen o pár dnů, většina ale plánovala fungovat do konce března nebo až do Velikonoc. Pro ně znamená předčasné ukončení sezony zásadní ztráty v součtu až stovek milionů. Ztráty a celá situace může mít vliv i na samotnou podstatu fungování některých těchto společností. 
Průměrná délka sezony letos činila pouze 85 dnů, nejméně za dlouhou dobu. Proti běžné zimě chybělo téměř 30 dnů provozu. V průměru se zasněžovalo po dobu 27 dnů a střediska využila jen asi 60 % z maximálního objemu vody, který mají k dispozici na technický sníh. „Areály letos musely zasněžovat opakovaně kvůli častým srážkám a nedostatku přírodního sněhu. K dispozici přitom bylo velmi málo skutečně mrazivých dnů, kdy je efektivita výroby technického sněhu daleko vyšší,“ vysvětluje Knot. Zima jako celek byla teplotně silně nadprůměrná. Teplota vzduchu dosahovala průměrně +2,0 °C, což je o 2,8 °C více než představuje normál ve srovnatelném období.
Investice pomáhají zajistit kvalitní sezonu, prioritou je budování akumulačních nádrží
Před letošní zimní sezonou investovala střediska přes 600 mil. Kč, a to zejména do zkvalitnění dopravních zařízení a technologií pro technické zasněžování. I díky tomu si návštěvníci mohli uplynulou zimu užít. Zkrácená sezona a zejména současná vládní opatření se samozřejmě negativně promítnou i do plánovaných investičních aktivit.
V chystaných investicích je prioritou skiareálů výstavba akumulačních nádrží. „Nádrže umožní akumulovat vodu v době podzimních dešťů nebo oblevy a naopak ‚vyrábět sníh‘ v době mrazů, což je také šetrné vůči vodním zdrojům a přírodě. Na fungování lyžařské sezony jsou přímo navázány tisíce pracovních míst v celém segmentu horského cestovního ruchu, budování nádrží může pomoci tato místa udržet,“ říká Petr Hynek ze SkiResortu Černá Hora-Pec. Libor Knot za střediska zároveň doufá, že minimálně na některých klíčových projektech se podaří získat podporu státu. Právě při budování víceúčelových akumulačních nádrží by měl stát pomoci alespoň v rámci nájemních vztahů nebo povolovacích procesů. Vodu v nádržích lze totiž využívat i jako vodu požární, což se například ukázalo jako důležité při hašení požárů chaty v blízkosti sjezdovky v Peci pod Sněžkou. 
Horská střediska jsou připravena na návštěvníky i v létě
Meziroční nárůst letní návštěvnosti tuzemských hor dosahoval v minulých letech zhruba 5 %. Do značné míry je to výsledkem rostoucí nabídky aktivit, podstatná je zejména rostoucí celoroční obliba českých hor. Průběh letošního léta je ale podle horských středisek velmi nejasný. „Je pro nás důležité, aby se cestovní ruch podařilo rychle nastartovat. Dosavadní podporu státu firmám v pohostinství (hotely a restaurace), nejvíce postiženém segmentu cestovního ruchu, hodnotíme jako nedostatečnou a budeme usilovat o změny v plánu na rozvolňování opatření. Pomoci by mohlo například i zavedení motivačních voucherů částečně hrazených státem, které by se daly využít na rekreaci v ČR,“ říká Libor Knot. Další klíčové opatření na pomoc silně postiženého cestovního ruchu by bylo například sjednocení sazeb DPH na ubytování, stravování a jízdného na lanovkách a lyžařských vlecích na 10 %.
V souvislosti s celou situací visí otazník i nad investicemi do letního provozu. Pokud k nim dojde, bude se jednat například o rozšíření a výstavbu nových tratí pro sjezd na horských kolech (např. v Železné Rudě a na Plešivci), naučné stezky, dovybavení půjčoven (např. elektrokol) a další. Na Dolní Moravě například plánují rozšíření Mamutíkova vodního parku o vodní zónu s jezírkem a hracími prvky, na Zadově potom lanové centrum apod. K dispozici dále zůstává dosavadní široká nabídka atrakcí, ale také půjčoven, dětských hřišť a možností k relaxaci. Na mnoha místech je navíc tato široká nabídka „zabalena“ do výhodných balíčků zahrnujících i jízdné na lanovkách či v cyklobusech.
Newsroom TTG
