Budoucnost hotelnictví nemusí stát na novostavbách. a&o Hostels ukazuje cestu k udržitelnější expanzi

Zatímco evropská města řeší nedostatek prostoru pro novou výstavbu a současně hledají využití pro prázdné kancelářské budovy, německá společnost a&o Hostels vsadila na jejich přeměnu v cenově dostupné ubytování. Z celkových 46 objektů skupiny vzniklo hned 43 přestavbou již existujících budov. Aktuálně společnost realizuje jeden ze svých nejambicióznějších projektů: proměnu bývalé kancelářské budovy v centru Berlína na hostel s přibližně 2500 lůžky. O budoucnosti městského ubytování, udržitelné architektuře a skutečných ekologických přínosech rekonstrukcí hovoří Arben Maliqi, ředitel Environmental, Social and Governance, společnosti a&o Hostels.

Z vašich 46 hostelů vzniklo 43 přestavbou existujících budov. Proč se právě tento přístup stal základem vaší expanze?

Důvodem je kombinace ekonomiky a udržitelnosti. Chceme nabízet cenově dostupné ubytování v atraktivních lokalitách, ideálně v centrech měst s dobrou dostupností veřejné dopravy. Jenže právě tam už často není prostor pro novou výstavbu. Současně existuje řada kancelářských a administrativních budov, které zůstávají nevyužité. Jejich přestavbou jim dáváme druhý život. Nemusíme bourat a stavět znovu, což přináší ekonomické i environmentální výhody. Tento model proto dává smysl z obou hledisek.

Znamená to, že přestavba staré budovy je vždy ekologičtější než novostavba?

Tak jednoduché to není. Abychom mohli skutečný environmentální přínos objektivně vyhodnotit, spolupracujeme s Technickou univerzitou v Berlíně na komplexní analýze životního cyklu budov podle norem ISO. Porovnáváme například přestavbu našeho projektu Checkpoint Charlie v Berlíně s novostavbou v Heidelbergu. Nezkoumáme pouze uhlíkovou stopu, ale také další dopady na životní prostředí. Výsledky očekáváme do konce roku 2026. Do té doby bych raději nechal promluvit vědu.

Obecně však platí, že nová výstavba spotřebovává značné množství betonu a oceli. Pokud při rekonstrukci zachováme podstatnou část původní konstrukce, můžeme se části emisí spojených s výrobou těchto materiálů vyhnout.

Jedním z vašich největších projektů je přestavba bývalé kancelářské budovy poblíž berlínského Checkpoint Charlie. Co zde vzniká?

Jde o náš dosud největší projekt. Přeměňujeme bývalou kancelářskou budovu o rozloze přibližně 31 000 metrů čtverečních na hostel s kapacitou kolem 2500 lůžek. Po dokončení půjde o jedno z největších zařízení svého druhu v Evropě. Klíčovou prioritou je energetická účinnost budovy. Podrobnosti o tom, které původní konstrukce a prvky jsme zachovali a které bylo nutné nahradit, zveřejníme po dokončení projektu, které plánujeme na první čtvrtletí roku 2027.

Lze ale skutečně proměnit jakoukoliv starší kancelářskou budovu v moderní hostel?

Rozhodně ne. Nejdůležitější je lokalita, zejména dostupnost veřejné dopravy. Poté posuzujeme samotnou budovu: její konstrukční řešení, přístup přirozeného světla, možnosti vybudování koupelen, požární bezpečnost a energetickou náročnost.

Největší výzvou bývá technický stav starších objektů. Některé problémy se totiž projeví až během rekonstrukce. Komplikací mohou být také památková omezení. Každá budova vyžaduje individuální přístup. Při kvalitním plánování je však možné většinu těchto překážek překonat.

Udržitelnost je dnes často používaným pojmem. Jak poznáte, že se a&o skutečně stává ekologičtější společností?

Důležité je sledovat nejen emise v přepočtu na jednoho hosta, ale také celkovou uhlíkovou stopu společnosti. V roce 2025 se nám podařilo snížit emise na jedno přenocování na 3,58 kilogramu ekvivalentu CO₂. Současně ale musíme otevřeně přiznat, že naše celkové emise vzrostly, protože společnost expandovala. Skutečným úspěchem pro nás bude okamžik, kdy dokážeme snižovat celkové emise i při dalším růstu.

Jaká konkrétní opatření vám zatím přinášejí největší výsledky?

Ve všech našich 46 objektech využíváme elektřinu z obnovitelných zdrojů, jejíž původ je doložen příslušnými certifikáty. Investujeme také do LED osvětlení, úsporných vodovodních armatur a odpovědného přístupu k dodavatelům. Ve 12 objektech již máme instalované fotovoltaické systémy a jejich počet chceme dále rozšiřovat.

Velký potenciál vidíme také v optimalizaci vytápění. V jednom z našich největších berlínských hostelů například testujeme inteligentní termostaty propojené s rezervačním systémem. Díky tomu lze automaticky omezit vytápění pokojů, které nejsou obsazené.

Může se přeměna nevyužívaných kanceláří na hotely a hostely stát novým evropským trendem?

Jsem přesvědčen, že význam těchto projektů poroste. Evropská města mají omezené možnosti další výstavby, zatímco mnoho existujících budov může získat nové využití. Příkladem je také náš hostel v Budapešti, který vznikl přestavbou bývalé studentské ubytovny, původně továrny na výrobu kartonů. Právě podobné objekty představují zajímavou příležitost.

Samozřejmě budou existovat situace, kdy je novostavba nezbytná. Využití stávajících budov by však mělo být vždy jednou z prvních zvažovaných možností.

Jak by podle vás mělo vypadat skutečně udržitelné hotelnictví v roce 2030?

Naším cílem je pokračovat v růstu, současně snižovat celkové emise uhlíku a zachovat cenovou dostupnost ubytování. Udržitelnost totiž nesmí být výsadou luxusních hotelů nebo hostů s vysokými příjmy. Udržitelnost by měla být dostupná pro každého.

Petr Šlejmar