HotelyKam jet?Města & regiony ČRNovinkyRakouskoZahraničí

Babí léto na kole v Mlýnské čtvrti. (Nejen) okolo Lipna po rakousku…

Čas konejšivého ještě teplého babího léta s chladnými ranními mlhami (nebo už rozehřátého pozdního jara) bez davů lidí je u Lipna nejkrásnější. Další rozměr získává objevování jeho okolí (nejen) na kole z rakouské strany. A motivaci může zvýšit bezvadný hotel, jaký na jih od Prahy nenajdete. Vítejte ve wellness Falkensteiner jen pro dospělé v Bad Leonfeldenu.

Foto: archiv T. Nohejla

Od hranice z hlavního tahu v Dolním Dvořišti jste tu autem do dvaceti minut. A zaujme hned na první pohled. Na otevřeném kopci nad lázeňským městečkem ční teprve třetím rokem jako unikátní hnízdo. Místo té nejvybranější péče, ale taky základna pro (nejprve) výhledy a (pak) výpravy do krajiny. A že má zdejší až trochu tajemná Mühlviertel (Mlýnská čtvrť), protkaná řadou legend i protihusitských opevnění, co nabídnout! Však tady bydleli i fotbalové hvězdy Liverpoolu, když hráli Evropskou ligu v nedalekém Linci, o čemž svědčí podepsaný dres v rámu v herně.

Přes železnou oponu. Kde zůstaly zbytky?

Teď však nažhavení a nedočkaví rychle do sedel! Začněme rovnou zostra hlavním cílem – čeká nás okruh okolo Lipna, odhadem 130 kilometrů. Rakouská část vyvádí přes Vorderveissenbach, pak už rozdýchaní skutečně vzhůru k hraniční kótě Guglwaldu. Místy až 12 %. Přesně tudy, byť opačným směrem, vedla v devadesátkách trať známého respektovaného duatlonu Přes železnou oponu z Českého Krumlova. Přehoupneme se až do Přední Výtoně na břeh lipenské nádrže, kde se pro změnu tehdy jezdil parádní terénní triatlon Xterra…

Následujeme směr hodinových ručiček. Teď tedy ještě kousek po břehu až k převozu do Frýdavy – sem se vydáme zase až jindy i s dětmi. Pokračujeme po úzké, ale kvalitní asfaltce lesem. Pokud byste měli chuť na stoupáček do romantické osamělé enklávy, ohněte to na Svatého Tomáše a zříceninu Vítkův kámen (1035 m), natočíte asi deset kilometrů navíc. Tady kdysi Jaromír Jágr při cyklistickém tréninku mocným záběrem ulomil kliku od převodníku…

Foto: archiv T. Nohejla

My jsme dojeli pohodově podél vody až ke křižovatce pod Soví vrch (780 m). Buď je možné pokračovat po gravelové stezce podél vody, nebo o kus dál vedle Schwarzenberského kanálu, který v 18. století spojil Vltavu s Dunajem. Anebo zůstat na silnici – což znamená smyčku zpět do Rakouska se dvěma skutečně výživnými kopci. Jsme na silničkách se žiletkami, volíme tudíž spíše výzvu pro člověka, nebo pro materiál. To bych Canyonu Aeroadovi neudělal, byť ho vyznává zkušený všehocyklista Mathieu van der Poel.

První stěna se zvedá lesem, uff. Po sjezdu následuje osvěžení ducha půvabnými kulisami městečka Aigen-Schlägl, kde zrovna probíhá na náměstíčku lidová slavnost. Domácí koláčky jsou lepší než gely, pokud to náhodou ještě nevíte… A druhý kopec za Ulrichsbergem, atakující opět tisícovou výšku, ještě těžší než první. O to víc si užijete sjezd voňavým lesem přes Zvonkovou až ke kraji Lipna. Tady doplňujeme tuky vepřovou s knedlíky a zelím i ionty pivem. Přes symbolickou lávku v Nové Peci překonáváme poslední lipenskou zátoku a napojujeme se na cyklostezku po jeho severním břehu.

Foto: archiv T. Nohejla

Následuje Horní Planá, Černá v Pošumaví, ze stezky je nutné napojit se na silnici. Řidiči troubí, ano, jsme v Česku… Ohleduplnost na silnici i přívětivost v občerstvovnách je povětšinou na první pohled zcela jednoznačně rozpoznatelná. Vlastně i ceny, vše v český neprospěch. Tady vnímáte hranici stále ještě dvou světů, v lese na silnici ne. Až kousek před Frymburkem se možno stočit na stezku podél vody, kudy vede až do Lipna nad Vltavou. Po cestě můžete pozdravit nad hladinou zdejší malou mořskou vílu.

Vzhledem k přírodní očistě doporučuji Lipno s jeho developerskými megaprojekty raději rychle projet. Za mostem u elektrárny, kde běžel Václav Neužil jako Zátopek ve filmu, už jsme zase v klidu a pohodě. Tahle část stezky do Přední Výtoně patří k nejhezčím. Lipenský okruh, poctivá stovečka, se tu uzavírá. To si zaslouží kafíčko a kremroli v cukrárně u kostela, kde lákají cedulí „Nejlepší sport – kafe a dort“. Ano, to (tady) platí.

Slunce klesá k večeru, musíme se ještě vyškrábat zpátky přes Guglwald do Rakous. K Bad Leonfeldenu pak až na jeden kopec dotáčíme nohy, jen poslední metry k hotelu už se jim nechce. Přemluvíme je k finálnímu nástupu a pak padáme do trávy. Unavená euforie, dala by se nazvat tahle emoce. 141 km s převýšením 1885 metrů nahoru i dolů, přesně. Teprve teď si náležitě zasloužíme zdejší péči 4 hvězd S!

Foto: Falkensteiner Bad Leonfelden

Hnízdo poklidného relaxu v zádumčivých kopcích

Pokoje potěší prosklenou koupelnou, z postele vyhlížíte vyklidněně do zvlněné krajiny pokryté lesy. Pár kroků sejdete do rozlehlého wellness, tady 2500 m2, až erbovnímu lákadlu hotelů Falkensteiner. Tady nabízejí bazén vnitřní i venkovní, sauny a holistické procedury všeho druhu. Samozřejmě masáže, s ukrajinskou silou tak slastně akorát…

Foto: Falkensteiner Bad Leonfelden

Čerstvě od léta se tu navíc pyšní největší eventovou saunou střední Evropy, kam se vejde až sedmdesát lidí a jejíž efekt násobí tematické procedury. Venkovní s ledovým jezírkem, kam dojdete po kamenech, a terasou opět s výhledy do krajiny, je vážně skvělá. Pro mě osobně zase nejlíp, když si ji můžu užít sám. Což se právě v tomto čase může poštěstit.

Nastává čas opulentní večeře. Ochutnávejte, nebudete litovat. Obědy jsou volně formu bufetu v rozsáhlém časovém okně, což oceníme o den později až ve dvě hodiny při návratu z kola delší půldenní vyjížďky. Snídaně taky s nekonečným výběrem (a dlouho). Po celý den má otevřeno bar, mj. s vybranými víny. A pokud by přece jen bylo třeba dozjistit detaily, většina personálu sem dojíždí z Česka… Označení „bez dětí“ slibuje přece jen vydechnutí od věčného švitoření a hlomození, zato psa si vzít můžete.

Foto: Falkensteiner Bad Leonfelden

Kromě výborné cyklistické, běžecké a také (v zimě) lyžařské nabídky – skiareál Hochficht (srovnatelný se Špindlem) i běžecké tratě na stadionu Bohemian Forest jsou opět do dvaceti minut autem. Hned za rohem máte lanovku na menším kopci Sternsteinu. Táhne sem ještě tenis nebo hlavně golf. V dosahu jsou tři velmi zajímavá rakouská hřiště Mühlviertel St. Oswald-Freistadt, Golfclub Sterngartl a klub Donau Linz-Feldkirchen, na něž dostanete kartu Golf Unlimited.

Za klidným spočinutím sem jezdí rádi lidé z Vídně i z Prahy. Tři nebo čtyři dny aktivního a poklidného relaxu tady nepotřebujete dlouhodobě plánovat.

Udělejte si čas na sebe, zkrátka se sbalte a přijeďte!

Tomáš Nohejl

Ukázat další

Související články

Back to top button