AHR ČR: Ke kritickému stavu v ubytovacích a stravovacích službách vláda mlčí

Obsazenost ubytovacích zařízení v Praze v roce 2021 dosáhla pouze 26 % ve srovnání s rokem 2019, kdy byla téměř 80 %. Podobně na tom byla ostatní města v České republice. Vyplývá to z pravidelného reportu STR GLOBAL, který Asociace hotelů a restaurací České republiky pravidelně vydává pro své členy.

Vyšší obsazenost v sousedních zemích dosáhla města Vídeň (29 %), Budapešť (31 %) a Berlín (38 %). Podle předběžného průzkumu AHR ČR bude roční obsazenost horských hotelů za rok 2021 dosahovat maximálně 30–35 %, a to díky restrikcím v prvním čtvrtletí roku a v jeho závěru, kdy většina ubytovacích zařízení má hlavní sezonu a obvykle plnou obsazenost.

Tržby za ubytování na každý disponibilní pokoj (RevPAR) byly v roce 2021 na úrovní 18 eur. Jedná se tedy o 75% propad tržeb ve srovnání s obdobím před pandemií, kdy hotely dosahovaly tržby na pokoj a noc 72,45 eura. Na těchto výsledcích se podepsala hlavně jarní a zimní opatření, kdy se až o 2/3 propadl počet hostů, až 90% storna zimních firemních akcí a konferencí, stejně jako rozhodnutí o zrušení adventních trhů. Dále situaci ovlivňují již téměř dva roky trvající omezení příjezdu zahraničních návštěvníků.

Restaurace podle průzkumu AHR ČR za loňský rok čelily více než 50% propadu tržeb ve srovnání s rokem 2019, a to z podobných důvodů jako ubytovací zařízení. Navíc je ještě negativně ovlivnil propad poledních tržeb, protože mnoho firem během roku ponechalo své pracovníky na práci z domova. Nejkritičtějším obdobím pro restaurace byly leden až duben a dále listopad, prosinec, kdy jejich tržby propadaly až o 80 %.

AHR zastupující podnikatele v hotelnictví a gastronomii opakovaně vyzvala vládu, aby urychleně reagovala na kritickou situaci podnikatelů, kteří jsou stále omezováni v poskytování svých služeb. Již třetí měsíc žijí v naprosté nejistotě, nedostali avizované programy, které by pokryly alespoň částečně jejich škody, a nemají možnost plánovat další kroky svého podnikání. Vláda v tomto ohledu stále mlčí.  Naopak zastavila od ledna program Antivirus B, který pomáhal udržet podnikatelům své zaměstnance. Pokud tento program vláda neobnoví, případně nebude urychleně aktivován „kurzarbei,,“ pak budou nuceni podnikatelé snížit stavy zaměstnanců o dalších 30 %.

Cestovní ruch přitom odváděl státu do veřejných rozpočtů více než 120 miliard ročně (2019) a nikdy v minulosti nežádal žádné dotace. Potřebuje hlavně, aby stát umožnil opět volně podnikat.

Václav Stárek k tomu dodává: „Pro mnohé podnikatele je značným zklamáním, že se vláda dosud jasně nevyjádřila k tomu, jak se postaví alespoň k částečné náhradě ztrát z konce minulého roku. Omezení provozu probíhalo i v sousedním Rakousku a Německu, zde ale vlády pochopily nutnost podpory podnikatelů a okamžitě na situaci reagovaly. Dosud se pouze dozvídáme z médií názor ministra průmyslu a obchodu, že za dva roky se měli podnikatelé přizpůsobit situaci. Je přitom zcela zřejmé, že pokud jakýkoliv podnikatelský model je dva roky omezován tak, že mu dlouhodobě klesnou tržby o 50 % a více, přičemž jen fixní náklady tvoří ve službách 60–70 %, pak musejí po celou dobu své podniky dotovat. To vše za situace neúměrně rostoucích nákladů na energie a další služby. To se rovná likvidaci podnikání v našem oboru, která bude mít dopad nejenom na samotné podnikatele, jejich zaměstnance, ale také na zajištění služeb v regionech a životní úroveň jejich obyvatel. Zároveň znemožní jakýkoliv restart služeb, který si tato vláda dala do svého programového prohlášení.“

Newsroom TTG