Zájem o současnou architekturu stoupá
Architektura je nedílnou součástí našeho života a po staletí obohacuje a mění tvář měst a obydlené krajiny. Na její současnou roli upozorňuje již deset let festival Den architektury, jehož ředitelkou je architektka Marcela Steinbachová. 
Jak vznikl nápad na Den architektury a co je jeho cílem?
Festival Den architektury vznikl jako oslava výročí 10 let od založení spolku Kruh, který se věnuje propagaci současné architektury. Vznikl u příležitosti Mezinárodního svátku architektury, který se slaví na začátku října. Naší dosavadní náplní bylo pořádání přednášek s českými a zahraničními architekty, které jsou svojí formou a obsahem zaměřené spíše na lidi z oboru. Chtěli jsme se ale otevřít více široké veřejnosti a přenést diskusi o současné architektuře také mimo odborné kruhy. Cíl od prvního ročníku zůstává stejný – zvýšit povědomí o současné architektuře, naučit se nahlížet na naše okolí i z jiné perspektivy, vnímat prostředí kolem nás a zkvalitňovat ho.
Letos se bude konat desátý ročník, jak se projekt vyvíjel a co chystá pro letošní rok?
Festival je jediný svého druhu nejen u nás, ale i v zahraničí. Je postavený především na komentovaných procházkách s architekty, urbanisty a dalšími odborníky, které jsou všechny zdarma, a to po celé republice. Postupně se ale rozšiřuje jak festival, tak náš tým. Dnes Den architektury nabízí nejen procházky, ale i workshopy, performance, diskuse, přednášky a podobně. Součástí festivalu je také projekt Hurá dovnitř!, v rámci něhož otevíráme jinak nepřístupné prostory. Souběžně se Dnem architektury běží ještě v několika městech náš festival Film a architektura, během kterého v České republice promítáme ty nejaktuálnější a nejnovější filmy o architektuře a městě. Zájem o festival je veliký, v letošním roce se zapojí více než stovka měst po celé České republice i na Slovensku a plánujeme kolem 300 akcí. Téma letošního ročníku je nejen desetileté jubileum. Zaměřujeme se především na oblast udržitelnosti a sociálního začleňování. V letošním roce si také připomínáme 150 let od narození Adolfa Loose a od letošního ročníku máme novou sekci, která se hlouběji věnuje realizacím vybraného žijícího architekta, letos se zaměříme na stavby Zdeňka Fránka.
Jsme časopis pro cestovní ruch, nabízí se tedy otázka, jak jej nejlépe propojit s architekturou?
Památky, tedy především historická architektura, bývají obecně jedním z hlavních cílů městské turistiky. Turismus a architektura k sobě tedy neodmyslitelně patří. O současnou architekturu začíná být v poslední době i u široké veřejnosti větší a větší zájem. Je tak jedním z cílů návštěv vybraných měst, jako je např. španělské Bilbao, které se po otevření Guggenheimova muzea stalo jedním z hlavních turistických cílů ve Španělsku. Neříkám tím, že je cílem architektury vzbuzovat takovýto efekt. Podobným příkladem v Praze je i Tančící dům, mj. od stejného autora, který se zařadil mezi vyhledávané stavby návštěvníků metropole. Do Prahy jezdí milovníci baroka, do Brna funkcionalismu atp.
Vlastně je zajímavé, že pokud návštěvníci míří do města, většinou míří za architekturou, za urbanismem, úzkými uličkami, kostely, do muzeí či paláců. Dá se říci, že tak kromě přírody je architektura vlastně největším magnetem. Pak se nabízí otázka, že pokud toto víme, proč se nedělá více soutěží na novostavby, které by byly zaměřeny na kvalitu návrhu a nejen na kalkulaci projektu. Takto dobrou architekturu do měst zpět nedostaneme.
Cestovní kanceláře zařazují prohlídky historických budov a městských částí po celém světě. Myslíte si, že se dostatečně věnují i moderní architektuře?
Zájem o současnou architekturu stoupá, ale samozřejmě ho nemůžeme ještě srovnávat s historickou architekturou, která na všechny z nás působí přirozeně a je vyhledávaným cílem. Ale jsou specifické cestovky, které se věnují např. ekologické architektuře, novostavbám v městském prostředí nebo třeba bytovým stavbám. Klienty těchto kanceláří jsou většinou municipality měst, projektanti a architekti, developeři, ale i fanoušci architektury.
Co byste cestovním kancelářím doporučila zařadit do nabídek?
S ohledem na letošní rok, kdy spousta lidí zůstává v republice, bych určitě doporučila stran architektury 20.–21. století jednodenní výlet do Brna s návštěvou vily Tugendhat. V Brně vznikl i online průvodce BAM po architektuře, který nyní vzniká i v jiných městech, jako jsou např. Plzeň nebo Litomyšl, a uvažuje se i o Praze. Na jeden den je určitě smysluplné zavítat do zmíněné Litomyšle, kde se propojuje historická a současná kvalitní architektura v jeden celek, nebo bych letos udělala výlety do Plzně za interiéry Adolfa Loose, protože si připomínáme 150 let od jeho narození. A samozřejmě Praha a Müllerova vila nebo Rothmayerova vila, která se nachází poblíž, či architektura Jože Plečnika na Pražském hradě nebo kubistická architektura jako české specifikum. Pro vybranou skupinu osob může být rovněž zajímavé navštívit s průvodcem současné zdařilé konverze industriálních památek a vydat se tak do třeba do Ostravy.
Máte nějaký „tajný“ tip, který se vyplatí navštívit?
Z programu Dne architektury bych v Praze určitě navštívila Staroměstskou tržnici před její rekonstrukcí, Dům autoklubu ČR od Pavla Janáka u Václavského náměstí, Šalounův ateliér či několik let uzavřený zámek Veleslavín. Nebo bych se zajela podívat na některou ze staveb Zdeňka Fránka, současného architekta, který navrhl několik církevních staveb třeba v Černošicích, Litomyšli nebo v Brně a ve Slavkově. Provede i po Boskovicích, kde je městským architektem. Také doporučuji pro milovníky přírody či zvídavce se na Den architektury či jindy vypravit do Krkonoš, kde se nachází např. současné atypické hřiště Herní krajina Pecka nebo ve Vrchlabí progresivní zahloubená stavba Petra Hájka Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání Krtek. Pro tento rok máme také na programu festivalu sociální témata, s odbornými průvodci se návštěvníci budou moci podívat do nemocnic, vyloučených lokalit či bývalých dělnických kolonií či se budou moci podívat do Vizovic a Zlína, jak je možné stavět rychle domy z kontejnerů.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Neužilová
