LidéRozhovory

Renata Králová: V konstruktivní komunikaci by neměla chybět vzájemná úcta a respekt

Přednedávnem došlo k personální výměně na postu ředitelky odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Nově ji zastává JUDr. Renata Králová, které jsme položili několik aktuálních otázek.

Foto: Luděk Neužil
Foto: Luděk Neužil

Co si jako právnička myslíte o názoru obou asociací cestovního ruchu, že stávající zákon 159/1999 je po loňské novele ve své současné podobě plně funkční a je legislativně dostatečnou implementací směrnice EU?

O první části jejich názoru – tedy že zákon č. 159/1999 Sb., ve znění novely z roku 2015 je plně funkční – si myslím totéž co asociace, tedy že je funkční. Pokud jde o druhou část – tady nelze souhlasit – zákon je třeba změnit, protože v prosinci 2015 byla v Úředním věstníku EU publikována nová směrnice EU o zájezdech, která požaduje, aby zajištěny pro případ platební neschopnosti byly i služby, které nazývá „spojené cestovní služby“. Chápu, že je pro podnikatele nepříjemné se znovu a znovu přizpůsobovat novým požadavkům plynoucím z právních předpisů. Rozumím správně i tomu, že takovéto přizpůsobování znamená pro podnikatele další náklady. Nicméně, je to situace, která eufemisticky řečeno je nezbytností. Pochopitelně asociace sledují své zájmy, resp. zájmy svých členů, a to je dobře.

Nicméně nelze pominout zájmy dalších transpozicí směrnice dotčených subjektů – kromě cestovních kanceláří a agentur jsou dotčeni i další podnikatelé (např. hotely, penziony, dopravci atd.), zákazníci a v neposlední řadě i stát. Vždyť následky nenáležité transpozice mohou být pro stát, a tudíž i pro daňové poplatníky, velmi drahé. Není asi třeba blíže rozebírat následky, které by neprovedení/nesprávné provedení směrnice v části týkající se zajištění pro případ platební neschopnosti mělo pro zákazníky.

 

Pokud implementace vyžaduje další zásahy do stávajícího znění zákona, jak hodnotíte změny navrhované ve společném stanovisku ACK ČR a AČCKA ze září tohoto roku?

Pokud máte na mysli stanovisko asociací z 27. 9. 2016 – stále ještě vyjasňujeme některé otázky a diskutujeme o nich. Návrh zákona zatím nebyl zaslán do meziresortního připomínkového řízení. Jednáme se zástupci podnikatelských a spotřebitelských spolků, ale do diskuse jsou pochopitelně zapojeny i dotčené resorty. Transpozice směrnice a veškeré konzultace, které s tím souvisejí, jsou velmi náročné. Směrnice č. 2302/2015 je opravdu hodně specifická a její transpozice se dotkne předpisů, jejichž gestory jsou jiné resorty než MMR. Na ministerstvu každopádně důsledně dbáme, aby nedocházelo k tzv. „gold platingu“ – tj. abychom zbytečně nešli nad rámec směrnice.

Zpátky ke stanovisku, pokud jde o první bod – ten se týkal neoprávněného podnikání – a úpravy právní domněnky, která je nyní obsažena v občanském zákoníku (§ 2523 odst. 2). Zjednodušeně – jde o to, aby za pořadatele byl považován zprostředkovatel i poskytovatel služby, který vyvolá dojem u zákazníka, že je cestovní kanceláří – měl stejné povinnosti jako cestovní kanceláře. Požadavek asociací je tak již řešen samotným občanským zákoníkem. Kdo vyvolá mylný dojem, že je pořadatelem, má stejné povinnosti, jako kdyby pořadatelem opravdu byl.

Druhý bod – k návrhu na omezení výše zálohy a doplatku a regulace lhůty, kterou mohou vybírat cestovní kanceláře od zákazníků – původní striktní návrh regulace výběru záloh ve výši 20 % – je nyní analyzován zejména z pohledu konkurenceschopnosti. Hledáme řešení v intencích směrnice, které by bylo vhodné jak pro cestovní kancelář, tak pro poskytovatele záruky a zákazníka.

K třetímu bodu – týká se srovnatelnosti záruky poskytnuté podle předpisů jiného členského státu – zde ministerstvo bude postupovat v souladu s principem vzájemného uznávání.

Čtvrtý bod se týkal vydávání vyhlášek ministerstva, které stanoví podrobnosti o informacích, jež má zákazník obdržet před tím, než zájezd či spojenou cestovní službu zakoupí. Zde jsme asociacím vysvětlili, že podrobné informace obsažené ve standardizovaných informačních formulářích musíme do českých předpisů převzít. Směrnice je v plné harmonizaci, což znamená, že se nelze odchýlit od jejího znění, pokud sama nestanoví jinak.

Pátý bod stanoviska asociací se týkal návrhu, aby cestovní kanceláře platily příspěvek do garančního fondu cestovních kanceláří. Jak jsem uvedla výše, souhlasíme, že stávající systém zajištění je postačující a odpovídá požadavkům směrnice. Přesto je tu riziko, byť velmi malé, nepostačitelnosti. Proto je třeba zřídit doplňkový mechanismus k pojištění/bankovní garanci. Samozřejmě, že příspěvek bude stanoven velmi citlivě, aby nepřiměřeným způsobem nezatížil podnikatele.

Poslední bod stanoviska byl spíše legislativně technického charakteru a týkal se uplatňování vybraných práv podle směrnice o právech spotřebitelů (směrnice EU č. 83/2011) při prodeji zájezdů. Zde se domnívám, že věc bude brzy vyjasněna v souladu s názorem asociací.

 

V čem se zásadně s profesními svazy názorově rozcházíte a v čem jste s nimi zajedno?

Pokud otázka míří na oblast transpozice směrnice – pak jsem ty společné a rozdílné názory předestřela výše. Při transpozičních pracích spolupracujeme v mnoha otázkách. Určitě jsme zajedno, že transpozice by neměla jít nad rámec požadavků uvedených ve směrnici. Ale s profesními svazy spolupracujeme i v jiných oblastech, než je transpozice – např. v otázkách tzv. sdílené ekonomiky.

 

Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci s podnikateli v cestovním ruchu a co byste chtěla v komunikaci s nimi vylepšit?

Děkuji za tuto otázku. Někdo moudrý řekl: „To, že si nerozumíme, je normální. Že si porozumíme, je zázrak.“ Abychom nalézali shodu, komunikace by měla být konstruktivní a tvůrčí. Tak jako jsou tvůrčí nápady podnikatelů při jejich podnikání, měly by být formulovány i jejich připomínky. Nemělo by docházet k pouhopouhé negaci. Je přirozené, že spolky, které hájí zájmy určité skupiny podnikatelů či spotřebitelů, mají protichůdné názory. Ministerstvo má těžkou úlohu – vyvažovat zájmy všech dotčených skupin. Mám radost, když se i přes úvodní nesoulad podaří věci vysvětlit, či dokonce názorově sladit.

V komunikaci bych chtěla zlepšit jak aktivní komunikaci směrem k podnikatelům v cestovním ruchu – tj. více vysvětlovat, tak i „naslouchání“, které je podstatnou složkou komunikace. Mám za to, že v konstruktivní komunikaci by neměla chybět vzájemná úcta a respekt. V tomto ohledu máme v ČR jistě co zlepšovat. Je nepřijatelné neodůvodněně dehonestovat partnery jen proto, že mají jiný názor či nevyhoví protistraně.

 

Jaké další úkoly Vás čekají v nové funkci ředitelky odboru cestovního ruchu na MMR ČR a které z nich považujete za nejdůležitější?

Vyjmenovat všechny úkoly, které mě na ministerstvu čekají, by bylo na dlouho. Odbor cestovního ruchu má velmi široký záběr – řeší záležitosti právní, legislativní, dozorové, mezinárodní spolupráce, vykonává funkce zřizovatelského útvaru vůči agentuře CzechTourism, administruje Národní program podpory cestovního ruchu a mnoho dalšího. Mezi aktuálně nejdůležitější úkoly patří transpozice směrnice EU č. 2302/2015 a administrace Národníhoprogramu podpory cestovního ruchu v regionech.

 

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

 

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button