RozhovoryZprávy

Marian Jurečka: Podpora agroturistiky trvá

Foto: Ministerstvo zemědělství ČR
Foto: Ministerstvo zemědělství ČR

Ačkoliv se zdá, že zemědělství s cestovním ruchem souvisí jen okrajově, rozhovor s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou ukazuje, že spojovacím článkem s nadějnou budoucnosti je agroturistika.

Začněme Vaším osobním vztahem k agroturistice. Je to oblast, která si zaslouží pozornost?

Nepochybně. Má nesmírný potenciál, který jsem si uvědomil již za svých vysokoškolských studií, kdy jsem si jako volitelný předmět zvolil právě agroturistiku. Navíc mám malé děti a dokážu ocenit dovolenou v krásné české přírodě spojenou s vysokým standardem služeb a skvělou gastronomií, kterou si mohu s rodinou dopřát, aniž bych musel děti vystavit útrapám dlouhého a úmorného cestování. Při pohledu zpátky vidím, jak se agroturistika u nás kvalitativně posouvá a že má co nabídnout.

Uvádí se, že počátky agroturistiky u nás se datují rokem 1993, kdy byla v Nizozemsku založena organizace ECEAT (European Centre for Ecology and Tourism) s cílem podporovat agroturistiku v ČR, Polsku a Maďarsku. Tehdy se jí u nás věnovalo asi 15 farem. Dnes je jich sice nepoměrně více, ale v porovnání s jinými evropskými zeměmi je jejich počet stále malý. Proč myslíte, že tomu tak je?

Je pravda, že určité rozdíly v úrovni agroturistiky v jednotlivých státech existují, což je ale logické, protože se od sebe liší i podmínky, které v nich panují. Ministerstvo zemědělství cíleně nesleduje ani přesné statistické údaje o agroturistice u nás, ani nerealizuje konkrétní průzkumy okolností, které brání jejímu rozvoji. Domnívám se však, že důvodem nižšího počtu provozovatelů agroturistiky u nás je především nedostatek vlastního vstupního kapitálu, obavy z vysokých počátečních nákladů a udržitelnosti podnikání nebo nižší funkční vybavenost na venkově, zvláště v turisticky méně vyhledávaných regionech. Určitě se k tomu řadí i nižší úroveň spolupráce mezi subjekty, neinformovanost a neochota místních obyvatel zapojit se do cestovního ruchu, třeba i v obavě ze ztráty soukromí a osobního klidu. Specifikem našich poměrů je i to, že mnoho lidí u nás má vlastní chaty a chalupy, kde tráví svůj čas, a tudíž nemají takovou potřebu využívat další turistické služby na venkově.

V mnoha evropských zemích, jako jsou Rakousko, Francie, Itálie, Irsko, Švýcarsko, Německo, je agroturistika na vysoké úrovni, protože je podporována státem. Je z Vašeho pohledu státní podpora agroturistice u nás dostatečná?

Ve jmenovaných zemích je agroturistika na vysoké úrovni především proto, že je již dlouhodobě pojímána jako tradiční forma turistiky a spolupráce mezi jednotlivými subjekty je efektivní. V tomto ohledu máme ještě rezervy dané přerušenou podnikatelskou tradicí, ale snaha podporovat agroturistiku u nás má již také svou úspěšnou historii. Ministerstvo zemědělství zahájilo dotační podporu agroturistiky v roce 2000 prostřednictvím předvstupního programu SAPARD, poté v letech 2004–2006 v Operačním programu Zemědělství a v programovém období 2007–2013 se zaměřilo na podporu venkovské turistiky prostřednictvím dotačního opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu.

V rámci těchto projektů došlo k vytvoření 5249 lůžek v agroturistických zařízeních a k vybudování 372 kilometrů pěších tras, 153 kilometrů hipostezek a 11 kilometrů vinařských stezek. Zkušenosti ukazují, že zájem o dotaci v cestovním ruchu se rok od roku zvyšuje a že tento trend bude pokračovat i do budoucna. Naše ministerstvo bude i nadále poskytovat finanční podporu agroturistice v rámci metody Leader prostřednictvím Místních akčních skupin, které působí na regionální úrovni. Touto podporou mohou být odstraňovány zmíněné bariéry bránící rozvoji agroturistiky, a podnikatelé tak budou mít lepší příležitost rozvíjet i méně rozšířené aktivity, jako je například gastronomická agroturistika.

Nejčastěji je agroturistika spjatá s rodinnými farmami, které jsou již ze své podstaty omezeny jak místem, tak počtem pracovníků. Na jedné straně ubytování v rodinném prostředí po podnikatelích nevyžaduje odbornou způsobilost, protože se jedná o volnou živnost, na straně druhé poskytování stravovacích služeb je živností koncesovanou a odbornou způsobilost vyžaduje. Nevnímáte toto jako překážku rozvoje agroturistiky u nás?

Podmínka odborné způsobilosti k živnosti koncesované nemusí být považována za překážku v rozvoji agroturistiky. V souvislosti s dotační politikou ministerstva zemědělství jsou v agroturistice preferovány projekty, které vytvoří pracovní místa, a žadatelé o podporu tak jsou motivováni vytvořit a udržet pracovní pozice a zaměstnávat např. kuchaře, číšníky a další. Požadavek na odbornou způsobilost k živnosti koncesované pak mohou zajistit prostřednictvím vhodně zvoleného odpovědného zástupce, který splňuje způsobilost pro výkon povolání.

Agroturistika u nás je prozatím vysoce sezonní záležitostí vázanou na letní měsíce. Doprovodné programy zaměřené na nabídku projížděk na koních, lov zvěře, rybaření, řemesla a další aktivity však mohou přilákat zájemce i mimo sezonu. Existují nějaké semináře či školení, které by zemědělce s těmito možnostmi seznamovaly?

Ministerstvo zajišťuje pro zájemce o agroturistiku širokou informační podporu formou seminářů či veletrhů, jako jsou Země živitelka, Techagro či Silva Regina. Další informační základnu tvoří Celostátní síť pro rozvoj venkova, jejíž hlavní myšlenkou je sdílení zkušeností a poznatků a jejich předávání aktérům podílejícím se na rozvoji venkova a zemědělství. Ministerstvo také na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje databázi úspěšných projektů Programu rozvoje venkova, kde se mohou zájemci o agroturistiku inspirovat k vlastním podnikatelským aktivitám.

Edukativní síla tohoto druhu turistiky může směřovat i do školství, především ve spojení s udržitelným cestovním ruchem. Spolupracujete na nějakých programech s ministerstvem školství či ministerstvem životního prostředí?

V tomto směru jsme na meziresortní úrovni spolupráci zatím nezahájili a je to stále ještě otevřená oblast, která má ale určitě perspektivu. Zapojení dětí a mladých lidí by mohlo podpořit vnímání agroturistiky jako zajímavé a atraktivní možnosti podnikání.

Vaším dalším důležitým partnerem by mělo být ministerstvo pro místní rozvoj. Jak spolupracujete v oblasti agroturistiky?

Spolupráce obou ministerstev se odehrává především prostřednictvím Programu rozvoje venkova, který jednak podporuje agroturistiku, jednak napomáhá naplňování cílů Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR. Oba resorty rovněž finančně podporují šetrné formy turistiky, které ve venkovském prostoru rozšiřují nabídku agroturistiky v regionech prostřednictvím husté sítě cyklotras, jezdeckých stezek a pěších tras. Určitě s paní ministryní Šlechtovou najdeme i další formy spolupráce prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu – IROP, který se kromě jiného dotýká i vesnických památkových rezervací na našem území.

Jak mohou do spolupráce s provozovateli agroturistiky zasáhnout cestovní kanceláře, které se specializují na pobyty v České republice?

Možností je mnoho, cestovní kanceláře mohou propagovat agroturistická zařízení jejich začleněním do svých nabídek, případně distribucí tištěných materiálů s informacemi o objektech, doprovodných programech a jiných aktivitách, prostřednictvím webových odkazů nebo sdílením informací na sociálních sítích.

 

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

 

Související články

2 komentářů

  1. Agroturistika ve světě jen kvete, snad se něco pohne i u nás. Určitě máme co nabídnout nejen domácím, ale i zahraničním turistům.

  2. Prázdniny jsou na spadnutí, tak v létě vyzkoušejte nějakou farmu v Čechách a podělte se o zkušenosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button