Lublin: královské město, kde i dnes žije tradice tzv. klikona

Lublin je město ve středovýchodním Polsku, které je údolím řeky Bystřice rozděleno na dva odlišné krajinné celky. Levému břehu Lublinu příroda velkoryse nadělila hluboká údolí a sprašové rokle. Pravý břeh je, co se členitosti krajiny týče, spíše rovinatý.

Zdroj: Archiv Polské turistické organizace

Zdroj: Archiv Polské turistické organizace

Lubelský zámek byl svědkem dvou klíčových událostí v dějinách Polska. Dne 1. července roku 1569 zde byla uzavřena polsko-litevská unie. Na základě tohoto aktu, podepsaného na zámku v Lublinu, vznikla tzv. Republika obou národů. O tři staletí později, roku 1826, tuto událost pomníkem zvěčnil Stanisław Staszic a v zámecké galerii byl na ústředním místě instalován monumentální obraz Jana Matejky s názvem Lublinská unie. Dne 19. července 1569 na sněmu v Lublinu pruský kníže Albrecht Braniborsko-Ansbašský z rodu Hohenzollernů složil lenní hold polskému králi Zikmundu II. Augustovi. Básník Jan Kochanowski, který byl svědkem této události, ji popsal v básni zvané Proporzec (Korouhev) nebo také „pruský hold“.

Lubelský zámek je syntézou tvůrčích idejí polských králů. Nechal jej postavit král Kazimír Veliký. Vladislav Jagiełło jej ozdobil nádhernou byzantsko-ruskou polychromií. Zikmund Starý zase nechal zámek přestavět z kazimírovské gotiky na pro něj současnou renesanci a nechal k zámku přistavět reprezentativní vstupní bránu a baštu. Všechny budovy nechal ozdobit atikou. Zikmundův cit pro krásu můžeme obdivovat i dnes.

Když přijedete do Lublinu vlakem, čeká na vás milé překvapení. Vystoupíte totiž na starobylém, úžasně zrestaurovaném nádraží z roku 1877. Do města vejdete Grodzkou branou, kterou nechal postavit král Kazimír Veliký po tatarském vpádu v roce 1341. Později ji král Stanisław August Poniatowski nechal přestavět v klasicistním stylu. Půjdete-li přes zvedací most a Grodzkou bránu, kde momentálně sídlí Divadlo NN, dostanete se k zámku.

Za hradbami Lublinu vaši pozornost přitáhne Stará radnice, ve které se skrývá čertovo tajemství. V době vlády krále Štěpána Báthoryho ve Staré radnici sídlil šlechtický soud. Vynášení ne vždy spravedlivých rozsudků mělo za následek intervenci pekelných mocností. Stopu po jedné takové intervenci – čertovo znamení vypálené do desky stolu – si můžete i dnes prohlédnout v Lublinském muzeu. www.zamek-lublin.pl

V podzemí Staré radnice dnes sídlí Radniční muzeum a Muzeum korunního tribunálu. Odtud vedou schůdky k Lublinské podzemní stezce. Tato třísetmetrová turistická trasa, vedoucí pod zástavbou Starého Města, sestává z chodeb a 14 sálů, umístěných ve třech podlažích pod zemí. Kromě toho, že se s dějinami Lublinu seznámíte „zevnitř“, můžete se pod zemí vrátit i zpátky v čase, a to do doby velkého požáru z 2. června 1719. U ruin farního kostela, dřívějšího centra náboženského života Lublinu, stezka končí a vy se vrátíte do 21. stol.

Starodávný a vážený cech vyvolávačů

V Lublinu se dochovalo původní urbanistické uspořádání města a také nádherné renesanční a klasicistní činžovní domy, bohatě zdobené a ověnčené atikami. Nejokázalejší z nich je dům Konopiců z přelomu 16. a 17. stol., jehož fasáda je jako jediná v Lublinu zkrášlena manýristickými reliéfy.

Nejdůležitější církevní památkou v Lublinu je katedrála. Už jen klasicistní portikus vás nadchne, a pokud vejdete dovnitř, spatříte skutečné zázraky, a to zejména barokní oltář ze dřeva z libanonské hrušně, zdobený zlatými sochami svatých a freskami Jana Meiera. Určitě se zajděte podívat na obraz Panny Marie Plačící v levé chrámové lodi, který dne 3. července 1949 ronil krvavé slzy. Sesbírané slzy byly pak bezpečně ukryty v jednom z drahokamů v koruně Panny Marie. Úžasná je sakristie, kde díky velmi dobré akustice můžete slyšet i šepot, navíc i z velké vzdálenosti. Ve Trinitářské věži se nachází Arcidiecézní muzeum. Z vyhlídkové terasy na vrcholku věže se můžete přesvědčit, jak nádherný je Lublin!

Neopakovatelný výhled na všechny poklady Lublinu, pravoslavný chrám, Grodzkou a Krakovskou bránu, dominikánský kostel, arcidiecézní katedrálu a Trinitářskou věž, se rozprostírá ze sprašového výběžku nad údolím řeky Čechůvky (Czechówka). Vrch se sympatickým názvem Čtvrtek se tyčí u obchodní stezky, která vedla do Lvova a na Rus. Vrch je nazvaný podle čtvrtečních jarmarků.

Zajímavou turistickou atrakcí Lublinu je udržování dávné tradice tzv. klikona neboli městského vyvolávače. Lublinský rodák, pan Władysław Stefan Grzyb, je jediným vyvolávačem v Polsku. Klikon z Lublinu zahájil svoji působnost v roce 1990 jako „samozvaný vyvolávač královského hlavního města Lublinu“. V současnosti je členem váženého britského spolku – Starodávného a váženého cechu městských vyvolávačů. Dnes již oficiálně uznaný městský vyvolávač z Lublinu, ve slavnostním kroji, jak se na městského úředníka sluší, svým hlasem s ověřenou intenzitou 80 decibelů, oznamuje občanům Lublinu důležité události ze života města.

Lublin, město na východním pomezí Polska, proslul svým multikulturním charakterem. Vlivy Rusínů, Němců, Židů, Arménů, Turků nebo Italů jsou patrné v architektuře. Na vrchu Grodzisko se dochoval starý židovský hřbitov, kde se nachází náhrobek rabína Jakuba Icchaka Horowitze, známého jako Jasnovidec z Lublinu, z roku 1815. Tento chasidský rabín se natolik zasloužil ve věcech své víry, že se kvůli tomu o Lublinu až do roku 1939 prohlašovalo, že je tvrzí ortodoxního židovství v Polském království.

Mezi další dědictví multikulturality patří pravoslavný chrám z let 1607–1633. Uvnitř chrámu se nachází ikonostas z roku 1630 a dva obrazy: Poslední soud a Usnutí Nejsvětější Panny Marie.

Lublin se bohužel nemůže pochlubit jen svou zářnou minulostí, dějiny města mají i svou stinnou stránku. Tu připomíná Pomník války a mučednictví polského národa i ostatních národů (Pomnik Walki i Męczeństwa Narodu Polskiego i Innych Narodów), sestávající ze dvou hlavních elementů – Brány a Mauzolea, které propojuje Stezka pocty a paměti (Droga Hołdu i Pamięci). Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1969 na území bývalého německého koncentračního tábora KL Lublin, který je obecně známý jako Majdanek. www.majdanek.eu Majdanek byl druhým, co se týče velikosti, koncentračním táborem po Osvětimi. Po roce 1944 bylo toto místo využíváno NKVD jako tábor pro vojáky polské Zemské armády (Armia Krajowa). Tábor se dochoval v téměř nenarušené podobě. Dnes v této hrůzostrašné nacistické továrně na smrt působí muzeum, které byste neměli minout. Pobočkou muzea v Majdanku je muzeum-pomník v Bełżci.

Královské město Lublin vás zve na návštěvu.

 

Více informací na www.polsko.travel.

Destinací měsíce je Polsko, více článků najdete zde.

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..