Cestovní ruch – bude líp?

Na chystanou restrukturalizaci cestovního ruchu jsme se zeptali přímo u zdroje – na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, do jehož působnosti by naše významné odvětví hospodářství mělo přejít. Zde jsou odpovědi.

 

Jakou strategickou vizi má vláda, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), pro oblast cestovního ruchu? Jakou důležitost má cestovní ruch v agendě ministerstva (vlády)? Jaké jsou cíle MPO v této oblasti?

Cestovní ruch je důležitou součástí průmyslu. Zaměstnává 240 tisíc lidí a vytváří téměř 2,9 % HDP, to je více než zemědělství, které zaměstnává 97 000 osob a tvoří 2,8 % HDP. Cestovní ruch přímo i nepřímo pomáhá dalším odvětvím. Ukázkově je to vidět na pivovarnictví. Velká část exportu piva probíhá přímo prostřednictvím cestovního ruchu, podobný přínos má turismus i pro některé speciální medicínské obory, jako jsou například reprodukční kliniky nebo lázeňství. Cestovní ruch a jeho podpora rovněž výrazně zasahuje i do inovací a startupů, ale také do oblasti lákání zahraničních talentů do České republiky. Do Brna přijede 500 předních vědců na mikroskopický kongres, Praha patří mezi přední evropské kongresové destinace v lékařství, ale i dalších oborech. Způsob propagace České republiky a její celková prezentace je důležitým prvkem celé ekonomické diplomacie a významně pomáhá v oblasti podpory exportu. Cílem MPO je zachovat vše, co funguje dobře, a současně hledat inspiraci a zlepšení v zemích, jako jsou Rakousko, Velká Británie nebo Dubaj. Kvalitní prezentace ČR v zahraničí včetně podpory cestovního ruchu je nedílnou součástí naší vize, aby Česká republika byla úspěšnou zemí pro budoucnost. Cestovní ruch je důležitou součástí ekonomiky a zaslouží si systematickou podporu.

Jak bude v rámci sloučené agentury zajištěno, že podpora cestovního ruchu nebude upozaďována například vůči průmyslu, který je ekonomicky silnějším resortem, mimo jiné i podílem na HDP?

Při plánovaném sloučení agentur jsme se dívali do světa. Spojení agentur není žádnou převratnou novinkou. Funguje to tak ve Skandinávii (Finsko, Norsko), v Estonsku, ale i třeba v Jižní Americe (Peru, Kolumbie). Jinou cestu zvolili třeba v Maďarsku a na Slovensku, kde činnost agentury převedli přímo pod ministerstvo. Udělali jsme si analýzu a základem úspěchu bude zapojení hlavních hráčů a důvěra. Spojují se agentury s různou firemní kulturou, částečně s jinými zákazníky a úkoly. Abychom dosáhli synergií a sloučení se povedlo, musíme odpracovat strategické workshopy se zaměstnanci a partnery. Ti se musejí podílet na vytvoření nové vize, musejí jí sami uvěřit. A po spojení je třeba nechat čas na zaběhnutí. Některé úspory se projeví rychle, ale skutečné přínosy a synergie pro podnikatele se budou muset odpracovat.

Jako důvod plánovaného sloučení agentur se uvádějí úspory a zvýšení efektivnosti provozu. Vypracovalo MPO podrobnou analýzu nákladů a výnosů sloučení agentur?

Hrubá čísla samozřejmě máme k dispozici a ta mluví ve prospěch sloučení. O finálním sloučení také s agenturou CzechTourism a především o jeho způsobu se stále diskutuje. Podrobné analýzy se připravují. Hlavním kritériem v rozhodovacím procesu o sloučení agentur však nemohou být a také nejsou úspory, ty jsou jen vedlejším pozitivním produktem. Hlavním důvodem pro sloučení je zefektivnění celého systému a synergie, které mohou vzniknout propojením některých agend a týmů. V tomto případě platí, že 1 plus 1 plus 1 se nerovná tři, ale díky možným synergiím minimálně čtyři, spíš víc.

Pokud jde o agenturu pro podporu cestovního ruchu (CzechTourism), zvážilo či zvažuje ministerstvo i formu Public Private Partnership (PPP), tedy financování jak státem, tak samotnými subjekty cestovního ruchu? Tato forma se velmi osvědčila například v Rakousku.

Různé modely PPP jsou úspěšné zejména v západní Evropě. Kromě Rakouska se jedná i o DZT (Německá centrála pro cestovní ruch), Visit Sweden nebo třeba NBTC (Nizozemí), které jsou částečně vlastněné nebo financované podnikateli a regiony. Jestliže říkáme, že cestovní ruch je byznys a ne charita, tak je zřejmé, že stát nemůže nést stoprocentní finanční zátěž. Kofinancování ze strany podnikatelů je důležité při hlídání efektivity. Podnikatel si rozmyslí, jaké aktivity podpoří a důsledně vyžaduje návratnost takové investice. Na druhou stranu stát musí mít možnost investovat do rozvoje produktů a destinací, které jsou dneska pro podnikatele nevýdělečné. Jinak bychom měli všechny turisty v Praze a v Krumlově. Klíčové je nastavit efektivní a funkční model spolupráce mezi státem, podnikateli a regiony, abychom udrželi konkurenceschopnost České republiky. Nechceme zkoušet českou cestu, cílem je podívat se do světa, najít inspirativní příklady, z těch se poučit, převzít to dobré, co funguje, a naopak neopakovat stejné chyby.

Newsroom TTG

Enter the text or HTML code here

Jeden komentář

  1. Ministerstvo zahraničí dava jen doporučeni aby jsme necestovali do krizovych oblasti.Přesto denně jsou zprávy kolik Čechu cestuji ať se to tyka krizovych oblasti nebo ne a nic se neděje.CK neodmitly ani žadne kroky nedělaji v nabídce zajezdu do těchto oblasti žadne výjimky.
    Pak je toho výsledek že se vraceji turiste nakaženi.Jak je možne že cestovky při stornovani zajezdu nevyplaceji plnou vyši zaplaceneho zajezdu které jsem vynaložil ze svých uspor?V tomto ohledu by měly byt přisnějši podmínky z Ministerstva zahraničí podniknuty.
    Když vypukl virus Rusko v tomto ohledu postupovalo tvrději,tam jsou kontroly důsledněji sledovane!
    Dojde ji u nas napravy a opatřeni ale až někdo umře,na co vlastně čekáme pak se to bude řešit?

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..