Zprávy

Anketa: Volný čas na českých horách

Na přelomu září a října proběhl ve Špindlerově Mlýně XII. ročník veletrhu horských technologií InterMountain, který každý sudý rok pořádá Asociace lanové dopravy.

Foto: L. Poštolková
Foto: L. Poštolková

Téměř padesát vystavovatelů z České republiky i ze zahraničí zde představilo novinky, které mohou obohatit již letošní sezonu. Vedle zařízení pro technické zasněžování, vleků či pohyblivých chodníků byla velká pozornost věnována i poradenství, projektování a výstavbě lyžařských středisek. V této oblasti se významnou položkou stávají i zařízení a technologie pro volný čas. Proto jsme se na některé z vystavovatelů a návštěvníků veletrhu obrátili s našimi anketními otázkami.

1. O jaké aktivity a zařízení pro volný čas je na českých horách mezi provozovateli největší zájem?
2. Je již vybavení českých horských areálů srovnatelné s Evropou, případně co u nás ještě chybí?

 

03-02David Martinik

Project Outdoor, s. r. o.

1. Našimi klienty jsou sice i lyžařská střediska, ale spektrum jejich požadavků je mnohem širší než vybavení pouze na zimu. Trend je totiž takový, že si na horách začínají uvědomovat, že jen zimní sezona jim nestačí. Vědí, že pokud si chtějí klienty udržet, musejí je přilákat i v létě. První kontakt s lyžařským střediskem je vždy takový, že se ptají, co nabízíme. Nemají konkrétní představu, většinou chtějí něco, co by klienty přilákalo, a my jim připravíme projekt na míru. Diskuse s klientem je o tom, kdo k nim jezdí, jací jsou jejich klienti, jaké mají v areálu prostory. Na těchto základech jim připravíme návrh všeho, co by tam mohli mít: od klasických jehlanových parků, které jsou u nás už hodně známé, přes adrenalinové atrakce typu lanové sjezdy, kdy délka sjezdu může být až dva kilometry a rychlost až 160 km/h, až po zařízení pro děti, jako jsou dětská lanová centra nebo hřiště, především se sítěmi.

2. Myslím si, že mnohá česká střediska si začala uvědomovat, že potřebují pro klienty něco i na léto. Poptávka po lanových centrech kulminovala zhruba před třemi roky, nyní přicházejí na řadu celosvětové trendy ve zmiňovaných dlouhých sjezdech či adrenalinových skocích. Nedá se říci, že bychom v rámci této nabídky nějak výrazně zaostávali za Evropou. Některá střediska lze používat v zimě i v letních měsících. Sjezdy i skoky by se daly provozovat i během zimy, když není sníh pro lyžování. Z 95 % děláme zařízení venkovní, ale leccos lze přizpůsobit i do haly. Myslím si ale, že lidé pokud u nás jedou na hory, tak si chtějí zalyžovat. Další aktivity nejsou pro horská střediska zásadní, spíš je to alternativa, o kterou je zájem, ale často chybějí peníze nebo je překážkou umístění střediska v národním parku nebo na chráněném území.

 

 

Ing. Martina Cvrčková03-03

obchodní oddělení Michálek, s. r. o.

1. Velký zájem je v Česku o kabinkové nebo sedačkové lanové dráhy, samozřejmě různého typu podle toho, jaké má zákazník možnosti. Pak samozřejmě i o lyžařské vleky. Když budu mluvit o firmě BMF, kterou zastupuji, tam je největší zájem o sedačkové dráhy, buď fixní, nebo odpojitelné. Fixní se stavějí na menších kopcích, odpojitelné spíš na delších trasách, kde chtějí provozovatelé investovat a nabídnout zákazníkům větší komfort při lyžování. Zabýváme se i vybavením pro zábavními parky, které se spíše než v Čechách ujaly na Slovensku, spolupracovali jsme například s Tatralandií i dalšími akvaparky. Další naší sekcí jsou vláčky, o které je velký zájem. To je docela zajímavá alternativa pro rozšíření nabídek středisek, a to jak lyžařských, tak městských – k zámkům, k hradům, v zoo. Souprava s vagonky jezdí po veřejných komunikacích a může fungovat v létě i v zimě.

2. Nedá se jednoduše shrnout, v čem jsme horší oproti Evropě. Jsou tady střediska na vysoké úrovni, která se dají srovnávat s evropskou. Ale jsou tady i malá střediska, kde mají jeden vlek a tím to končí. Úroveň je různorodá. Zařízení, která se dnes stavějí, jsou na stejné úrovni jako zařízení v západní Evropě nebo jinde ve světě. Často se tu také kvůli financím zprovozňují zařízení použitá. V alpských zemích se střediska často obnovují a starší zařízení se pak demontuje, repasuje a staví se tady. U nás je toto možné, ale například na Slovensku to tamní legislativa neumožňuje.

 

 

03-04Ing. Milan Licek

ředitel společnosti Michálek, s. r. o.

1. O všech střediscích, která tu jsou, se mluví jako o zimních. A díky tomu, že zimy už nejsou, jak bývávaly, tak se střediska diverzifikovala. Všichni hledají nějakou možnost využít středisko i v létě. A možností je hodně: bobové dráhy, různé trojkolky, bikové parky, lanová centra a mnoho dalšího.

2. Co chybí? V každém případě je to propagace, práce majitelů středisek a podobných agentur, jako je ALDR, s novináři a médii. Jde jen o to pozitivně propagovat naše areály. Negativní reklama, ať už je to reklama novinářů, kteří v podstatě propagují pouze rakouská centra, nebo ať jsou to nešťastná vyjádření hlasatelů počasí, to všechno kazí provozovatelům středisek u nás jejich byznys. Jsou tady střediska, která jsou srovnatelná se zahraničím, která dokážou generovat takové peníze, aby si mohla nakoupit to nejlepší, co se na trhu nabízí. Anebo jsou schopna využít dotačních programů. A pak jsou tady menší střediska, která to řeší použitými technologiemi ze zahraničí, a tak je jasné, že nedosahují kvality zahraničních středisek. Ale myslím si, že dnes má každý provozovatel přístup k těm nejlepším technologiím. Záleží jen na tom, jestli na to má a jestli mu na to vychází ekonomika. Co si budeme povídat, tady to bude vždycky jiné, protože tu máme nejvyšší horu Sněžku, a tím to končí. Tvrdím, že u nás lidé podnikají na horách v takových nadmořských výškách, kde by o tom v Rakousku ani neuvažovali. Lidé tu mají velmi ztížené podmínky, ale dělají pro to maximum. Myslím si, že existuje hodně středisek v ČR, která stojí za to navštívit, a myslím si, že snesou porovnání s Evropou.

 

Jiří Pálka03-05

ředitel Skiareálu Velké Meziříčí

1. My jsme menší středisko a snažíme se orientovat na rodinné lyžování. Máme svah jen 350 metrů dlouhý s umělým osvětlováním a zasněžováním, rolbu, turnikety, restauraci, parkoviště a děláme lyžařskou školu. Snažíme se naplnit kapacitu přes týden dopoledne školami, půjčíme jim lyže a instruktora, pokud nemají svého, a o víkendu rodinami s dětmi. Navíc máme v našem klubu i děti, které závodí. Jsou u nás dvě mistryně republiky v závodním lyžování, a přitom se nacházíme jen 550 metrů vysoko. Jsme proto hodně závislí na počasí a eventualitu, když v zimě není sníh, nemáme. V létě provozujeme trojkolky, bike park, ubytování a restauraci, kde nabízíme i přes léto rodinné oslavy, svatby. Snažíme se dělat závody a různé show, zabijačky, grilování, karnevaly, watterfall, přejezd vodní hladiny a takové věci.

2. Srovnání s Evropou, to bychom srovnávali hrušky s jablky. Tam za humny, kde jsou hory vysoké 1100 a 1200 metrů, nebudou stavět vlek na 500metrovém kopci, když jsou nedaleko dvakrát větší kopce. My se snažíme spíš o to, aby desetitisícové město Velké Meziříčí mělo své vlastní středisko s časovým a bodovým systémem jízdenek. Denně jezdíme do 21 hodin, což vyhovuje i lidem v Brně, kteří k nám jezdí po dálnici po práci na odpolední lyžování. A když se ptáte, co chybí, tak je to především počasí…

 

 

03-06Milan Goč

náčelník lanové dráhy ve Sportovním areálu Harrachov

1. My se vždy zabýváme tím, že v České republice jsou nesrovnatelné podmínky se středisky v Alpách. Jsme omezení v prostoru, vztahuje se na nás mnoho regulací v rámci národního parku, to znamená, že se nemůžeme tolik rozmáchnout, jako jsou zákazníci zvyklí z Alp nebo ze západních zemí. Provozovatelé to nyní dělají tak, že se snaží splnit požadavky zákazníků. Dnes když jede kdokoliv lyžovat, tak chce mít po lyžování wellness, bazén, mladí diskotéku nebo možnost noční zábavy v barech, dospělí zase chtějí klid, zábavu pro děti, aby je měli kam poslat. Ideální je, když je ve středisku dětská lyžařská škola, kam rodiče dítě odloží a mohou se sami věnovat lyžování. Znamená to, že středisko musí mít kromě lanovek a další infrastruktury i doplňkové služby pro zákazníky. Ať už jsou to skákadla, lezecké stěny, bobové dráhy, snowtubing, dětské trampolíny, slight climbing…

2. My jsme aktivní ve vyhledávání, jezdíme se dívat do zahraničí. Udělali jsme například v Harrachově nafukovací trampolínu, dva roky jsme spekulovali, jestli ji mít. Nejdřív jsme ji úplně zavrhli, ale dnes je to jak mucholapka obklopená dětmi. Maminky vědí, že je to bezpečné pro děti, a ony se tam mohou občerstvit v bufetu a využít volné Wi-Fi. Jiná je situace s atrakcemi v terénu. Špindl, Harrachov a Pec jsou totiž v ochranném pásmu. Abychom udělali střediska srovnatelná se zahraničím, tak bychom se potřebovali dostat na vrcholy kopců. My se zatím dostaneme jen do půlky kopce, protože výš je první zóna KRNAP a dál se nesmí. Situace by se změnila za předpokladu jednoduššího povolování propojení vrcholových partií horských středisek, ale na rozdíl od zahraničí u nás domluva se státem nefunguje a podmínky se dále zpřísňují.

red

 

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button