Zmizelá krajina

Začal květen a s ním romantika. Ta na dívky vždy zabírá. Mácha je už ale ohraný, vezměte ji raději na Friedricha do Drážďan. A po cestě ji rozplačte!

;

Foto: Archiv P. Vondráčka

Kde dnes najdeme neposkvrněnou krásu romantických Čech? V okolí Ústí nad Labem, Teplic nebo Mostu? Ne, v drážďanské Galerii Neue Meister, kde visí mimo jiné obraz Böhmische Landschaft mit dem Milleschauer, tedy Česká krajina s Milešovkou. Jeho krása je podtržená právě tím, že severní Čechy už v této podobě takřka neexistují; stejně jako už se dnes nikomu nenaskytne takový pohled na hrad Střekov, který inspiroval Johanna Wolfganga von Goetha i Richarda Wagnera, když oba shodně prohlásili, že není na světě dramatičtější krajiny, než jsou severní Čechy. To už je ale minulost.

Krajina jako dokument

„Zápasí-li sloni, pošlapaná bude tráva,“ říká africké přísloví, které u nás zpopularizoval sarajevský urbanista a ekolog Raymond Rehnicer, a těch ,slonů‘ byla na severu celá stáda. Válka i vyhnání Němců, těžební i chemický průmysl, překládání koryta Bíliny, která byla na středním toku potupně zahnána do trubek, i dnešní modernizace a stavba dálnic… Všechny tyto jevy, nehledě na případnou nevyhnutelnost či přínosnost, se podílely a podílejí na tom, že ,nepošlapanou‘ zemi už známe jen z obrazů, jako jsou ty od největšího německého romantika Caspara Davida Friedricha. Omezit tohoto malíře na pouhého dokumentaristu přírodních výjevů by ale byla mýlka. Sám Friedrich napsal: „Malíř nemá malovat pouze to, co vidí kolem sebe, nýbrž také to, co odkrývá sám v sobě.

A nevidí-li sám v sobě nic, udělal by lépe, kdyby přestal malovat i to, co vidí před sebou. Jinak budou jeho obrazy jako zástěny, za nimiž najdeme jen nemocné či mrtvé.“

Sedněte tedy do auta a vydejte se do Drážďan. S velkou pravděpodobností pojedete směr Praha, Lovosice a Teplice. Tam, kde končí rozestavěná dálnice, která se bude díky obřímu sesuvu půdy stavět ještě léta, odbočte doprava směr k vrchu Lovoš. Zde zastavte a z tašky vyndejte papír s vytištěnou reprodukcí slavného obrazu české krajiny. Najdete ji na Googlu. A porovnávejte, jak se krajina před vámi za posledních dvě stě let změnila. Bude to jako v pohádce o chytré horákyni, která přijela, nepřijela, oblečená, neoblečená, přivezla dar nedar. Krajina před vámi je v zásadě stejná, ale přitom stejná není. Je zjizvená, svlečená, někde zase příliš oblečená do listnatých stromů. Zmizely cesty, meze, chlumy, aleje. Přibyly komíny, dráty, paneláky. Pohled to už není tak útěšný, ale to nevadí, vaše dívka ocení, že nejste impotent v nápadech a že dokážete připravit scénář cesty. Jen se k tomu ještě naučte pár vět o autorovi.

Snové malby a mlčení

Friedrich se narodil 5. září roku 1774 v Greifswaldu do luteránské rodiny jako šesté z deseti dětí. Matka zemřela, když mu bylo sedm let, během dospívání pak ztratil i dvě sestry a bratra Johanna, který se propadl pod led a utonul v jezeře před Casparovýma očima. Příroda se stala osudnou i jemu samotnému, byť v jiném ohledu. Stal se vrcholným nositelem romantické myšlenky, která krajinu nevnímá jen jako něco, co je třeba překonat a podmanit si, ale jako zrcadlo lidské duše, k němuž se sluší přistupovat s pokorou a úžasem. Friedrich byl navíc ovlivněn myšlenkami básníka a teologa Ludwiga Gottharda Kosegartena, podle nějž je příroda přímo zjevením Božím. Po kodaňských studiích se malíř usadil v Drážďanech a od roku 1810 se stal členem Akademie. Jeho tvorbě, silně inspirované také výpravami po Saském i Českém Švýcarsku (ale také po Krkonoších), se však nedostávalo nijak vřelého přijetí, na svou dobu byl kontroverzní.

Prvním dílem, s nímž veřejně prorazil, byl Děčínský oltář pro rodinnou kapli rodu Thunů: kříž s tělem Kristovým zachytil netradičně, krajinářsky, jako součást horského výjevu. Když ho sepsuli kritici, jimž se nelíbilo, že „příroda leze do kostela“, vyložil jim symbolický význam jednotlivých prvků kompozice. Bylo to poprvé a naposledy, později už se na nějaké interpretace vykašlal a prostě maloval. Samota, zasmušilost i sílící pesimismus, jež z mnohých obrazů dýchají, ho přitom stále více provázely i v životě. Získal pověst mlčenlivého muže, který žije v ústraní, byl osamělým chodcem ve skutečném i přeneseném slova smyslu.

Odmítl „podlehnout požadavkům doby, jsou-li v rozporu s mým přesvědčením“. Roku 1840 zemřel bezmála zapomenutý, a trvalo to ještě další půlstoletí, než ho pro širší veřejnost objevili symbolisté, surrealisté… a po nich bohužel také nacisté. Po válce musely uběhnout další desítky let, než byl v očích světových galerií a kunsthistoriků zcela rehabilitován.

Velký propagátor

Dnes velké světové a německé galerie vystavují C. D. Friedricha na čelném místě. Před jeho obrazy v Hamburku, Berlíně, Mnichově nebo v Drážďanech stojí hloučky lidí a já vždy cítím radost, když si čtou nápisy „Česká krajina“, „Hrad Střeliv“, „Pohled na Sněžku“ aj. Paradoxně pro zviditelnění české krajiny dělá tento malíř více než mnohé státní instituce. Smutné také je, že když se touláte Saským Švýcarskem, běžně narazíte na turistické tabule s reprodukcí jeho obrazů krajiny. Němci totiž nevynechají jedinou příležitost, jak svým hostům vysvětlit, že nejsou v anonymní zemi, ale v zemi, po níž kráčelo hodně velikánů ducha a umění. Kde v Česku najdete jedinou zmínku o tom, že severní Čechy kdysi byly pro romantiky zemí zaslíbenou?

Pavel Vondráček

Obrazy C. D. Friedricha najdete hlavně v Kunsthalle v Hamburku (snad nejslavnější obraz Poutník nad mlhami), v Alte Nationalgalerie v Berlíně, v Museum der bildenden Künste v Lipsku. Pro nás je ale nejdostupnější Galerie Neue Meister v Drážďanech. Najdete ji na břehu Labe, úplně v centru, na tzv. Brühlských terasách. Návštěva stojí za to, minimálně za ten dojem, jak se dá udělat galerie i pro nefanoušky umění. Doporučuji kromě C. D. Friedricha zastavit se i v sále věnovaném německým expresionistům, jako byli Emil Nolde, E. L. Kirchner nebo Otto Dix. Nechybějí samozřejmě ani Renoir, Mattisse, Monet nebo třeba van Gogh. A k tomu skvělá kavárna, knihkupectví. Navíc je to pár set metrů od jiné galerie, samozřejmě nákupní. Tedy skvělý tip na výlet.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *