Tomáš Petrů: Ženy v jihovýchodní Asii

Postavení žen není jednoduché nikde na světě, nicméně existují oblasti i mimo západní svět, kde ženy výrazně promlouvají do společenského a politického dění. Jednou z nich je jihovýchodní Asie. Místní ženy jsou tradičně popisovány jako poměrně nezávislé a mužům rovnější než jejich protějšky v Číně, Indii nebo arabském světě. Navíc jsou od nepaměti vnímány – k údivu návštěvníků – jako ekonomicky a sexuálně nezávislé, otevřené a smělé. Tamější dějiny jsou plné královen, ať už šlo o sultány v Acehu anebo Pattani, či odvážných bojovnic na Filipínách, ve Vietnamu a na Sumatře. Od dávné angkorské říše až po současnou Indonésii a Filipíny nalezneme ženy na pozicích bohatých obchodnic, vlivných úřednic, ministryň a dokonce i hlav států (jako např. bývalá indonéská či filipínská prezidentka) a premiérek, jako v případě Yinglak Šinavatra, jež stojí v čele thajské vlády.

15-01

Autor: Hana Petrů

Tato situace je projekcí několika faktorů. Jedním z nich je význam nukleární, tedy malé rodiny, sestávající z otce, matky a dětí, která dává ženám větší práva a lepší postavení než tam, kde převládá model rodiny rozšířené. Zde je žena respektována jakožto manželka a matka dětí a nenachází se na nejnižším stupni společenského žebříčku, což se často děje nevěstám ve velkých rodinách jinde v Asii, kde jsou snachy podřízené mužům i starším ženám.

Podle dávných tradic zde dcera nebyla rodičům břemenem, protože jí nemuseli vypravit věno, ale naopak za ni dostali od ženicha zaplaceno. Obyvatelé jihovýchodní Asie také nesledují své předky výhradně v otcovské linii jako na Dálném východě, tudíž i matčina strana je důležitá. Paradoxně původní tradice a silné postavení žen oslabily vinou importovaných náboženství, ať už to byl buddhismus (narodit se jako žena je dle karmického zákona trest); katolictví, které na Filipínách potlačilo roli tradičních kněžek; nebo islám. Ten zde dlouho převládal v neortodoxní formě a postavení např. indonéských žen je s Blízkým východem nesrovnatelné, i když i toto se může vinou rostoucí ortodoxie brzy změnit.

Dalším důvodem lepšího postavení žen může být, že příslušnice něžného pohlaví jsou aktivní ekonomicky a výrazně přispívají do rodinných rozpočtů, tudíž mají větší rozhodovací pravomoci. Vedle zemědělství se angažovaly v obchodu a službách, takže často přinášely rodině větší výdělek než muži. Dnes, s postupující modernizací, mnohé přesunuly svůj potenciál také do továren a kanceláří, čímž dále podpořily svůj (polo)nezávislý status. Jen finanční nezávislost ovšem očividně nestačí a je jasné, že cesta žen k rovnoprávnosti bude i zde ještě dlouhá.

Tomáš Petrů

Katedra asijských studií, Metropolitní univerzita Praha

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *