Zdeněk Kříž: Nejen o pojištění proti úpadku

Pojištění pro případ úpadku cestovních kanceláří je téma, které po mediálně bouřlivé sezoně opětovně hýbe cestovním ruchem. Ukázalo se to jak na veletrhu MADI, tak na Valném shromáždění ACK ČR. Obou akcí se aktivně zúčastnil místopředseda ACK ČR Zdeněk Kříž, kterého jsme požádali o zasvěcený komentář nejen k tomuto tématu. 

Místopředseda ACK ČR Zdeněk Kříž Foto: Luděk Neužil

Místopředseda ACK ČR Zdeněk Kříž Foto: Luděk Neužil

 Co má vlastně cestovním kancelářím přinést ona stále diskutovaná novela zákona 159/1999 Sb.?

Novela má několik cílů, z nichž nejzásadnější má být uspřesnění fungování pojištění insolvence. Nejde o přepsání zákona, jen o jeho doplnění jako reakci na vývoj oboru za těch více než deset let jeho platnosti. Zákon jako takový totiž funguje docela dobře, takže základní principy, jako například že se pojišťují pouze cestovní kanceláře, nikoli agentury či že se pojišťuje na relevantní obrat z prodeje zájezdů, zůstávají zachovány. Rád bych zdůraznil, a tím poctivé cestovní kanceláře zároveň uklidnil, že se nejedná o zpřísnění, ale o upřesnění podmínek jak pro cestovní kanceláře, tak pro ministerstvo a především pojišťovny.

Do současné doby došlo k mnoha jednáním mezi zástupci pojišťoven, ministerstvem pro místní rozvoj a asociacemi cestovních kanceláří. Tím, že cestovní kanceláře jsou v postavení, kdy se pojistit musejí, ale pojišťovny si mohou vybírat, koho pojistí a koho ne, vzniká nerovnost pozic a z pojišťoven se stává jakýsi regulátor trhu. My se snažíme při jednáních korigovat konečné znění novely co nejvíce ve prospěch cestovních kanceláří a přesvědčit pojišťovny, aby využívaly mechanismy, které dovolují v důvodných případech měnit smluvní podmínky tak, aby nedocházelo k takovým situacím, kterých jsme byli svědky letos.

Poukazujeme rovněž na nespravedlnost v tom, že cestovní kanceláře jsou jediné, které jsou pojištěny povinně, aby se chránila práva spotřebitelů. Jiné subjekty, jako jsou například realitní kanceláře, developeři, výrobci věcí na zakázku a další však pojištění pro případ úpadku být nemusejí, a zákazník tak v případě jejich krachu o zaplacené prostředky přichází. Změna však není v našich silách, to je problém evropské legislativy.

 Mluví se rovněž o alternativě k pojištění v podobě bankovní záruky. Bude tato možnost do novely zapracována?

Zmíněných jednání se účastní i zástupci České bankovní asociace a já doufám, že se podaří bankovní záruku do novely zapracovat, i když je to velmi obtížné, protože tato změna se musí promítnout do celé řady dalších zákonů a vyhlášek mimo zákon 159/99 Sb. Pokud by se to nezdařilo v této novele, tak nepochybně v další (která přijde poměrně brzy). Pro cestovní kanceláře je to alternativa dobrá, protože jim umožňuje ručit jiným majetkem a nenutí je dlouhodobě deponovat peníze. Nicméně je známo, že banky jsou velmi konzervativní, takže zajištění bankovní záruky bude přinejmenším srovnatelně pracné jako sjednání pojištění.

 V jaké fázi je tedy novela v současnosti?

Teď je novela již v meziresortním připomínkovém řízení, vedle ministerstva pro místní rozvoj se jedná i na ministerstvu financí. V současnosti se vše projednává v režimu legislativní nouze, aby byla včas schválena parlamentem.

 Na Valném shromáždění ACK ČR se v souvislosti s těmito obtížnými jednáními mluvilo i o tom, že oboru by prospěl jednotný hlas síly koncentrované v jednu asociaci cestovních kanceláří. Jsou podobná jednání na pořadu dne?

My v ACK ČR se domníváme, že by cestovní ruch měl lepší pozici jak pro vyjednávání s ministerstvy, tak vůči klientům, pokud by se prezentoval jako jedna asociace. Nicméně musím přiznat, že za posledních několik let k žádnému výraznému posunu ve sbližování obou asociací nedošlo.

 Bouřlivou odezvu mělo na Valném shromáždění ACK ČR i sdělení o chystaném schengenském opatření, které zavede povinné odebírání biometrických údajů od turistů mimo Evropskou unii. Jak myslíte, že to ovlivní incoming do ČR?

Možností pro skokový růst incomingu není mnoho, a tak nás zpráva o tomto opatření, které se dotkne potenciálních zdrojových trhů, jako jsou Indie a Čína, nepotěšilo. Důležité bude, jak bude opatření v těchto zemích komunikováno a zda nevyvolá nějaká reciproční opatření. Je jisté, že první sezona po zavedení odebírání biometrických údajů bude tímto negativně ovlivněna. Věřím, že půjde jen o přechodný stav, protože každého turistu to čeká jen při prvním vstupu do Evropské unie.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *