Vltava v loňské sezoně přilákala téměř 6 milionů rekreantů

Řeku Vltavu loni v hlavní části sezony (duben–říjen 2018) využilo k rekreaci téměř šest milionů lidí. Největší zájem je o zónu od pramenů Vltavy přes lipenskou přehradu až pod Vyšší Brod, kam loni v sezoně zavítalo téměř 1,5 milionu turistů.

Vltava nad Lipnem

Vltava nad Lipnem. Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu

Vltavu jako cílovou turistickou destinaci nejčastěji vyhledávají tuzemští návštěvníci, především milovníci vodních sportů či běžných rekreačních, delších i kratších, pobytů u vody. Vyplývá to z výsledků analytické studie Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR), zpracované ve spolupráci se společnostmi T-Mobile Czech Republic a CE-Traffic. Unikátní analýza vychází z anonymizovaných dat získaných od mobilního operátora v období od 1. dubna do 31. října 2018 a pokrývajících celou řeku od jejího začátku až po soutok v Mělníku s výjimkou Prahy.

„V některých úsecích a v některém čase je koncentrace lidí na Vltavě vysoká. Ale stále zůstává spousta možností, jak tento stav změnit,“ uvedl ředitel JCCR Jaromír Polášek. Nejexponovanějším obdobím na řece bývá začátek prázdnin. Jde hlavně o úsek od Vyššího Brodu, kde je velký zájem o splutí řeky. Analýza Druhou nejnavštěvovanější oblastí po té vodácké je zóna vymezující lokality přehrad Orlík, Kamýk, Slapy a Vraného nad Vltavou.

Podle šéfa Jihočeské turistické centrály však jsou u řeky místa, kde lze výhledově počet návštěvníků navýšit. Jde například o oblast Českých Budějovic a okolí, kde loni Vltavu navštívilo 385 470 lidí. „Myslíme si, že v tomto případě je zde potenciál, kdy by se to číslo mohlo zdvojnásobit,“ řekl Jaromír Polášek.

Vltava vydělává

Analýza vychází z údajů od turistů, kteří v daném místě stráví více než den, i od jednodenních návštěvníků. Turistický ruch v okolí Vltavy přináší tržby přibližně kolem 20 miliard korun, z toho příjmy pro veřejné rozpočty činí přibližně čtyři miliardy korun.

„Cílem drtivé většiny návštěvníků Vltavy je nepochybně aktivní či pasivní vodní turistika, což odpovídá i lokalitám s největší návštěvností. Studie potvrdila, že voda je zejména v létě základním kritériem při výběru rekreační lokality pro většinu z nás. Proto se také, až na výjimky, nacházejí všechny turisticky nejatraktivnější lokality v blízkosti jezer, řek či rybníků. Pro jižní Čechy je touto přirozenou severojižní rekreační osou řeka Vltava a celé její okolí. Celá tato oblast je tak samozřejmě jednou z klíčových lokalit, které věnujeme v souvislosti s podporou cestovního ruchu v regionu mimořádnou pozornost, aniž bychom ovšem opomíjeli ostatní,“ okomentovala výsledky analýzy hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská. „Nutné je ovšem také též sledovat současné ekonomické dopady vyplývající z cestovního ruchu v okolí řeky Vltavy a to především s plánovanými investicemi do rozvoje říční infrastruktury,“ dodala hejtmanka.

Z analýz ekonomického přínosu CE-Traffic plyne, že tržby z cestovního ruchu v okolí Vltavy dosáhly ve sledovaném období v multiplikaci 19 až 20,8 miliard korun. To představuje příjmy do veřejných rozpočtů, což jsou rozpočty státu, krajů, měst a obcí, 3,7 až 4,4 miliardy korun. „Po zainvestování cirka pěti miliard korun, které činí odhad celkových nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení Vltavské vodní cesty, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší až o více než miliardu ročně. Návratnost investic tak představuje pět let,“ zdůraznil ředitel JCCR Jaromír Polášek.

Nové projekty na Vltavě

Mezi plánované stavební projekty na řece, které by měly být ukončeny do tří let, patří vybudování Plavební komory na Jiráskově jezu a nové přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko, modernizace lodního výtahu a vybudování lodního zdvihadla na Orlíku, prodloužení plavební komory v Kamýku nad Vltavou a výstavba lodního zdvihadla na Slapech.

V současné době vytváří cestovní ruch v okolí toku Vltavy více než devět tisíc plnohodnotných pracovních míst. Po dokončení zmiňovaných investic by měl jejich počet vzrůst o další téměř tři tisíce.

Návštěvnost řeky Vltavy

Ze studie vyplývá, že v uvedeném období sedmi měsíců navštívilo sledovanou oblast všech zón zhruba 5,9 miliónu návštěvníků, z toho necelých 2,9 miliónu turistů (vícedenních návštěvníků) a lehce přes tři milióny výletníků (jednodenních návštěvníků). Vícedenních návštěvníků tedy bylo přibližně stejně jako jednodenních. „Nelze tak přesně určit, zda převažuje zájem o jednodenní výlety či pobyty minimálně s jedním přespáním. Nicméně lze vyčíst, že převažují ve všech zónách krátkodobé pobyty na maximálně jednu až dvě noci,“ poznamenal Polášek. V porovnání návštěvnosti domácích a zahraničních návštěvníků, převažovali především tuzemští s přibližně 4,3 mil návštěvníků.

Ze zahraničí dorazilo přibližně 1,6 miliónu návštěvníků. Celkem bylo ve všech zónách uskutečněno přes 11 miliónů návštěv s drtivou převahou domácích, více než 9 miliónů. V návštěvodnech to pak představuje celkem 19,1 miliónu dnů, z toho téměř 15,5 miliónu dnů strávených u Vltavy jde na konto tuzemských návštěvníků.

Spolehlivá data z mobilních telefonů

Použitá metoda sběru geolokačních signalizačních dat patří vůbec k těm nejpřesnějším a celkové hodnoty jsou velmi blízké skutečné návštěvnosti, s chybovostí maximálně ± 3%. Mobilní operátoři prostřednictvím anonymizovaných zbytkových dat z mobilní sítě jsou schopni měřit mobilitu osob v prostoru, a to jak u domácího obyvatelstva (rezidentů), tak u zahraničních návštěvníků (nerezidentů). Jedná se tak o objektivní a spolehlivou metodu nezávislou na chování lidí a nezatíženou zkresleními, která vznikají při terénních průzkumech a dotazníkových šetřeních. Metoda navíc dokáže vyloučit z měření rezidenty, pravidelně dojíždějící do analyzované destinace (především za prací), či dlouhodobě pobývající cizince v destinaci. Díky tomu vzniká velmi přesný přehled návštěvnosti související přímo s cestovním ruchem destinace.

Vltava jako jedna turistická destinace

Klíčovým materiálem z dílny Jihočeské centrály cestovního ruchu, který by měl být pro všechny zainteresované subjekty návodem postupu a směru rozvoje Vltavy jako jednoho turistického produktu od pramene na šumavské Kvildě až po labský soutok u Mělníka je strategie rozvoje a marketingový plán Vltavská vodní cesta 2022. Hlavním, společným a sjednocujícím cílem nové „vltavské bible“ je zvýšení návštěvnosti, rozvoj turistické infrastruktury a udržitelnost cestovního ruchu, po celém jejím 430 kilometrů dlouhém toku od pramene na šumavské Kvildě až k soutoku s Labem u Mělníka.

Garantem celého projektu je JCCR, jejím partnerem pak Středočeská centrála cestovního ruchu (SCCR). Jeho cílem je, aby „proměnit“ Vltavu na jeden společně prezentovaný, podporovaný a spravovaný produkt cestovního ruchu. Pro účely projektu je řeka formálně rozdělena do šesti úseků. Tři z nich, Kvilda – Nová Pec, Nová Pec – České Budějovice a České Budějovice – Zvíkovské Podhradí, se nacházejí v Jihočeském kraji. Další tři, Zvíkovské Podhradí – Kamýk nad Vltavou, Kamýk nad Vltavou – Praha a Praha – Mělník, ve Středočeském kraji.

„Projekt se netýká pouze vlastní řeky jako vodní cesty, ale také cyklotras, památek, atraktivit a turistické infrastruktury kolem řeky. Na tento základ lze navázat spoustou eventů (událostí, akcí), kterými lze u Vltavy turisty udržet déle než dosud. Pomůže to také dostat návštěvníky z turisticky hraničně exponovaného Českého Krumlova a Prahy po proudu i proti proudu Vltavy a zaměřit jejich zájem na další nesčetné atraktivity Středočeského a Jihočeského kraje,“ připomněl Polášek.

Celá analýza je k dispozici na www.jccr.cz, více turistických informací na www.vltava-reka.cz.

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..