Viliam Sivek: Bylo by skvělé, kdyby se asociace spojily

Viliam Sivek patří mezi jednu z nejoceňovanějších osobností v turistickém ruchu. Roku 2011 byl jako první uveden do Síně slávy v rámci ankety TTG Travel Awards. Získal tituly Hoteliér roku, Podnikatel roku, Manažer roku, cenu JUDr. Vladimíra Štětiny, Mimořádnou cenu NFHR za vytváření dobré pověsti hotelového průmyslu doma i v zahraničí,  a vlastní celou řadu předních uznání ve svém oboru. Jeho práce v turismu a sociálních službách mluví za něj. Není divu, že v jeho prostorné kanceláři vám neunikne stůl s oceněními, fotografie ze sportovních utkání a snímky rodiny.

Viliam Sivek

Viliam Sivek

V turistickém ruchu působíte dlouho, co se Vám nejvíce povedlo?
Co je to dlouho, paní Poštolková? Podnikám od sametové revoluce a přiznám se Vám, že díky tomu, co se denně v naší zemi odehrává a jak dokáže cestovní ruch citlivě reagovat na „turbulence“, ať již u nás či ve světě – tak těch 24 let není tak dlouhá doba. Uteklo to tak rychle, že si dnes nedokáži vybavit a jednoznačně určit, co se mi povedlo nejlépe. Snad to, že jsem v uplynulém dvacetiletí vybudoval na zelené louce největší hotelovou a incomingovou společnost v České republice – 47 hotelů, kterou jsem v roce 2010 prodal.

Přesto s odstupem času vidím z manažerského pohledu za svůj největší úspěch mé krátké působení v nejslavnějším hokejovém klubu, ve Spartě Praha. Při svém zaměstnání jsem přijal výzvu akcionářů klubu a dobrovolně naskočil do funkce generálního manažera a předsedy představenstva. S hokejovým klubem, který byl na dně extraligové tabulky a byl mimořádně finančně zadlužen, jsem získal dva roky po sobě titul Mistra republiky. Bylo to jedno z nejnáročnějších pracovních období, které bylo nabito euforií.

Výsledky mé práce mi umožnily, abychom společně s mou manželkou investovali značnou část vydělaných finančních prostředků do projektu „Modré dveře“, kdy jsme nákladem cca 25 miliónů korun vybudovali „Terapeutické centrum pro duševně nemocné“. Centrum poskytuje pomoc lidem, jež se ocitli ve složité životní situaci, která přesahuje jejich adaptační schopnosti. Dnes v „Modrých dveřích“, které jsou svoji komplexností péče ojedinělým projektem v naší zemi, pracuje devět terapeutů, klinických psychologů a vyplňují tak vakuum, které bylo na území Prahy – Východ.

Je něco, co byste během svého podnikání v turistickém ruchu raději vzal zpátky? Či něco, co Vás mrzí?
Vše, co jsem v minulosti dělal, dělám rád. Každý podnikatel udělá někdy špatná rozhodnutí, za které by si nejraději jednu vrazil. Jen nesmí být takových rozhodnutí moc, jinak jste samá modřina. Myslím si, že kdybych se znovu vrátil na začátek mé podnikatelské dráhy, tak půjdu stejnou cestou. Opět bych si pronajal ubytovnu a přestavěl ji na hotel, opět bych založil cestovní kancelář a snažil se uspět.

Viliam Sivek

Viliam Sivek

Co by podle Vás pomohlo cestovnímu ruchu v České republice?
Říká se, že každý kdo má díru do zadku, rozumí cestovnímu ruchu. Jak jinak, vždyť se určitě svezl autobusem anebo byl na dovolené. Já taky umím u lustru vyměnit žárovku, když nesvítí, ale nikdy bych si netroufal mluvit elektrikáři do řemesla. Bohužel v našem oboru to neplatí, a tak mnohdy na místech, kde se diskutuje a rozhoduje o tom, jak zlepšit podmínky pro příjezdový ruch, jsou lidé se zcela jinými zájmy a vědomostmi. Je dokázáno, že celkové tržby v rámci České republiky vyvolané cestovním ruchem včetně multiplikačního efektu činily v roce 2010 433 mld. Kč. Z toho celkové příjmy pro veřejné rozpočty činí cca 88 mld. Kč. Spotřeba cestovního ruchu podporuje zároveň víc jak 300 tisíc plných pracovních úvazků, což představuje 6 % podílu zaměstnanosti na celkové zaměstnanosti České republiky. Tyto statistické údaje uvádím proto, že je pro nás nepochopitelné zcela nedostatečné obsazení zahraničních konzulátů. Míst, kde se rozhoduje o počtu víz vydaných zahraničním turistům. Denně se k nám tisíce bonitních turistů nedostanou jen proto, že na konzulátech je nedostatečný počet pracovníků. Na jedné straně ušetříme 50 tisíc za mzdu na konzulárním odboru, na straně druhé přichází stát o miliony korun.

Co si myslíte o tom, že u nás máme dvě asociace?
To, že to je hrozná blbost, tvrdím řadu let. Kdysi jsem dokonce na celostátní konferenci řekl, že uvolním křeslo předsedy v případě jejich sloučení, bohužel osobní ego některých funkcionářů je natolik silné, že zaslepuje jakoukoliv vizi ve společné cestě. Máme u nás příklady, kdy se sdružení sloučila, viz Horeka a NFHR, kdy vznikla jedna silná AHR, která sehrává rozhodující úlohu ve svém oboru.

Jsou sice chvilky, kdy v jednání s ACKou najdeme společnou řeč. Bohužel jich není zas tolik, abych to chválil. Často odpovídám na dotazy, proč jsou dvě asociace a ještě častěji cítím, jak je využíváno nejednotnosti asociací k prosazení zákona či nějaké směrnice, které by podnikatelskému prostředí v cestovním ruchu pomohly.

Podnikáte pro to, abyste firmu prodal nebo ji předal nástupci?
Podnikám zejména proto, že mě to baví. Vždy jsem si toho, co jsem budoval, užíval a také užívám i nadále. Rozhodně nepřemýšlím o tom, že bych prodal společnost. Je to rodinná firma, kde jsou zaměstnané mé děti, Dnes provozujeme šest hotelů, kavárny a restaurace. Máme i silnou cateringovou firmu. Společně se svými dětmi a kolegy budujeme společnost a kdoví, zda nebudeme mít víc hotelů než 47.

Jaký je Váš sen (v cestovním ruchu)?
Už nemívám sny, ze snění jsem se probral dokonale. Zažil jsem toho hodně a mohu Vám říci, z čeho jsem smutný. V prvé řadě jsou to kritické podmínky, které máme k podnikání. Podmínky, které jsou rok od roku horší. Dále jsem smutný z toho, jakým způsobem se zachází s nemocnými lidmi. Není mi jedno, jak se postupně rozkrádá stát, jak roste korupce, Jsem zklamaný pasivitou lidí, kteří jakoby zapomněli na minulost.

Viliam Sivek (*9. 4. 1946)

Viliam Sivek

Viliam Sivek

Narodil se v Trnavě na Slovensku. Pochází z měšťanské rodiny. Jeho matka byla aktivní účastnicí Slovenského národního povstání (SNP) oceněná francouzským Válečným křížem s palmou a Zlatým řádem SNP. V padesátých letech byla vězněna. Viliam pracoval od čtrnácti let jako horník, posunovač a topič. Po rehabilitaci matky vystudoval pedagogickou školu a následně poté studoval FAMU, kde ho v lavicích zastihla sametová revoluce.

V osmdesátých letech působil i jako ředitel hotelu Pyramida v Břevnově. Od roku 1989 začal podnikat a vytvořit síť 45 hotelů, kterou prodal a dnes stojí v čele rodinného podniku Sivek Hotels. Vlastní několik hotelů, kaváren, restaurací a incomingovou cestovní kancelář. Věnuje se i propagaci české kuchyně v zahraničí. Byl vyhlášen osobností cestovního ruchu ČR, získal titul Hoteliér roku, cenu JUDr. Vladimíra Štětiny, Mimořádnou cenu NFHR za vytváření dobré pověsti hotelového průmyslu doma i v zahraničí, titul Podnikatel roku a Manažer roku. Je členem Síně slávy cestovního ruchu, držitel titulu v soutěži Českých 100 Nejlepších a vlastní celou řadu předních uznání ve svém oboru. Je předsedou Asociace cestovních kanceláří ČR.

Spolu s manželkou vytvořili charitativní centrum psychoterapie Modré dveře v Kostelci nad Černými lesy se širokou regionální působností. Má pět dětí.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *