Vězeňské cely v Segovii ozdobí díla Jiřího Sozanského

Od 13. dubna do 13. května 2018 bude ve věznici ve španělské Segovii k vidění 60 originálů velkoformátových děl Jiřího Sozanského. Nevšední projekt vznikl ve spolupráci Českého centra Madrid, galerie GASK a radnice v Segovii.

Foto: Lenka Neužilová

Stanislav Škoda, ředitel Českého centra Madrid, který výstavu v nevšedním prostředí inicioval, vysvětlil na tiskové konferenci své pohnutky k její realizaci: „Starší projekty Jiřího Sozanského, jako byly například výstava a intervence v bývalé pevnosti a nacistickém kriminále v Terezíně v sedmdesátých letech minulého století, znám jen z fotek. Stejně tak znám jen z fotek jeho umělecké instalace ve Valdicích z let devadesátých, které uskutečnil v prostorách mimořádně tvrdého kriminálu, jímž prošla řada politických vězňů komunistického režimu. Když jsem byl před dvěma lety v bývalé věznici v Segovii na výstavě fotografií skvělého filmového režiséra Carlosa Saury, které pořizoval jako mladík v padesátých a šedesátých letech na různých místech Španělska, okamžitě jsem si na práce Jiřího Sozanského vzpomněl. Napadlo mě, jaké úžasné možnosti by tomuto českému výtvarníkovi mohly zrekonstruované, ale přesto syrové prostory věznice dát.“

Jiří Sozanský uvede v Segovii 57 ještě nevystavených děl a tři další, která všechna znázorňují osudy čtyř českých osobností poznamenaných brutalitou československé komunistické totality: katolického básníka Jana Zahradníčka, básníka a vůdčí postavy českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, historika a literárního teoretika Záviše Kalandry a právničky a političky Milady Horákové.

Spojení malých vězeňských cel a velkoformátových pláten a plastik bude pro návštěvníky jistě silným zážitkem, jak potvrzuje kurátor výstavy Richard Drury: „Výstava Jiřího Sozanského v La Cárcel – Segovia Centro de Créación je bytostně spjatá s prostředím vězeňské architektury, které na rozdíl od víceméně neutrálního pozadí klasického galerijního prostoru navozuje u diváka pocit neklidu, možná i temné obavy z místa, kde v letech 1947–1956 byly za represí Francova režimu vězněny „ideologicky nežádoucí“ ženy a kde v letech 1970–1976 byli vězněni mužští političtí vězni.“

Výstava bude také zajímavým příspěvkem ke společenským diskusím na téma vyrovnání se s vlastní minulostí, které probíhají nejen ve Španělsku.

Lenka Neužilová

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *