Větší zisk přináší zvíře, které nejde na porážku

Zvířata, kdysi jen zdroj potravy a zábavy a levná pracovní síla, se stávají turistickým magnetem. Nejedná se jen o exotická safari nebo proslulé zoologické zahrady, ale třeba i o obyčejného kapra nebo polámaného čápa.

Foto: Flickr.com/trespassers william

Foto: Flickr.com/trespassers william

Zvířata nám sice mohou dopomoci k zisku a k návštěvnosti, ale zároveň mohou sloužit jako varování. Polský nositel Nobelovy ceny za literaturu Czeslav Milosz kdysi napsal: „Zvířátka z obrázkových knížek pro děti, mluvící králíčci, pejsci, veverky, jakož i berušky, včeličky, luční koníci. Tolik mají společného se skutečnými zvířaty a hmyzem jako naše představy o světě se skutečným světem. Pouvažujme o tom a zachvějme se.“

Britský humorista Alan Coren vydal v 80. letech knihu svých novinových sloupků Golfing for Cats. Na obálce byl obrovský černý hákový kříž. A byl to obrovský tržní úspěch. V knize se samozřejmě nepíše o golfu, kočkách ani o nacistech; Corenův kolega pracoval v reklamní agentuře a řekl mu, že Angličané na tyto tři symboly extrémně reagují. Coren to zkusil a dal je na obálku. Stáda Britů pak knihu vykoupila. Hitler, golf a zvířata prostě přitahují pozornost.

Československá televize, která neměla o marketingu v 70. letech ani ponětí, podvědomě tento nástroj k udržení pozornosti využívala velmi často. Kdykoliv vypadl přenos, na obrazovce se objevilo dementní video s hrajícími si koťaty.

Knut milionářem

Zvířata lákají, dojímají a vydělávají nám peníze. Mnohé úspěšné firmy mají zvíře přímo ve znaku, například Jaguar, Puma, Lacoste, Shark. Funguje to po celém světě. V každé úspěšné německé reklamě se musí objevit zpomalený záběr na skákající pejsky, tulivé kočičky, případně roztomilá prasátka. Čím více je zvíře antropomorfizováno, čím více se do zvířecího života projektuje náš lidský život, tím je to také finančně výhodnější.

Zvíře se dá skvěle využít v turistickém byznysu. Nejabsurdnějším příkladem byl příběh mláděte ledního medvěda Knuta. Narodil se v roce 2006 v berlínské zoo a byl ihned odvržen svou matkou. V přírodě by zahynul, ale zde byl uměle odchován. Kolem této události se strhlo mediální šílenství. Berlínská zoo si zaregistrovala Knuta jako obchodní známku. Následně stoupla na berlínské burze hodnota jejích akcií z běžných 2000 eur na neuvěřitelných 4820 eur. Z Knuta profitovala nejen zahrada: několik společností nabízelo produkty spojené s Knutem, od melodií do mobilů až po plyšové hračky. Cestovní kanceláře pořádaly letecké zájezdy. Berlínské hotely zažily nájezdy sentimentálních rodin. Společnost Haribo začala vyrábět sladkosti ve tvaru Knuta a berlínské zoo vyplácela podíl na zisku. Vrchol nastal, když se Knut v březnu 2007 objevil na titulní stránce  časopisu Vanity Fair.

Snědený čáp – národní tragédie

Podobných případů, kdy zvíře posloužilo ke zvýšení turistické návštěvnosti, je více. Vzpomeňme na kosatku Keiko, která si zahrála ve filmu Zachraňte Willyho, a následnou neskutečnou návštěvnost akvária v Newportu v Oregonu. Mnohá evropská města marketingovou sílu zvířat skvěle využívají: do Vídně se jezdí za pandami, do Budapešti za pohlazením lenochodů, do Prahy za gorilami. Z divoké zvěře se stávají celebrity: on-line přenos z pražského gorilího pavilonu připomíná záběry z vily Vyvolených – včetně podobnosti v chování účastníků.

Ostatně, Miroslav Bobek, současný ředitel Zoo Praha, má s medializací zvířat velké zkušenosti. V letech 1995–2000 pracoval v Českém rozhlasu a byl hlavním organizátorem projektu Africká odysea, který sledoval i v přímém přenosu migrační trasy čápa černého. A když jednoho čápa zabil a snědl africký domorodec, byla z toho takřka národní tragédie. Televize Nova z toho byla živa téměř týden. Co na tom, že čápi se v Africe jedí už tisíce let.

Režisér Václav Chaloupka je uznávaný režisér dětských zvířecích večerníčků a jeho medvědi, poté, co vyrostou, zvyšují turistickou návštěvnost hradu Točník, kde našli svůj domov.

Mnohé turisticky zdatné země pochopily, že na živých zvířatech se dá vydělat více peněz než jejich lovem. Portugalské Azorské ostrovy, které dlouhá léta žily z velrybářství, se po jeho zákazu rychle přeorientovaly na turistické pozorování mořských savců. Hotely, půjčovny lodí či potápěčského vybavení, ti všichni dnes žijí z živých velryb.

Někde se vyvine i spontánní zvířecí turistika, jako například v rumunském Brašově, kam na místní skládku chodí žrát tlupy medvědů. Stalo se již koloritem, že po prohlídce neskutečně zachovalého středověkého města nasedne turista do taxíku a zajede se podívat na medvědí safari.

Chudý český kapr

Bohužel, v Česku se zvířecí potenciál turisticky moc nevyužívá. Přitom k přitáhnutí pozornosti nepotřebujeme žádnou velkou šelmu, stačí obyčejný kapr. V severním Bavorsku jsou tisíce rybníků a rybích sádek. Chová se v nich proslulý hornofalcký kapr. Zisk z kapra nemají ale jen rybáři. Bavorská vláda, zemské okresy a města jako Tirschenreuth a Mitterteich vkládají značné sumy do propagace zdejšího kapra: cyklistické stezky mezi rybníky, kapří festivaly, kapří muzea, dětské tábory zaměřené na kapra, výletní vlaky za kaprem, to vše přitahuje pozornost turistů. A k tomu desítky rybích restaurací, hotelů a penzionů, půjčovny vybavení. Srovnejme to s jižními Čechami, kde neexistuje jednotná forma propagace zdejšího kapra a kde rybáren napočítáte na prstech jedné ruky.

Existují ale i výjimky. Město Protivín konečně pochopilo, že propagací zdejšího soukromého krokodýlího muzea pomůže nejen majiteli, ale i sobě.

Foto: Čapí hnízdo

Foto: Čapí hnízdo

Snad nejlepším českým příkladem, jak využít pozitivně zvířata k propagaci, je Čapí hnízdo. Nemyslím tím jen hotel a sousední koňské stáje, rybník s možností lovu a pasoucí se krávy, ovce a kozy s dokonalým popisem, o jaké plemeno se jedná, ale o přilehlou stanici pro hendikepovaná zvířata v místním Ekocentru. Zatímco stanice v jiných městech jsou zastrčené a často nechtěné, do Čapího hnízda jezdí rodiče s dětmi a školní výpravy podívat se na uzdravená, kdysi poraněná zvířata z okolní krajiny. Platí se vstupné, k dispozici jsou restaurace a obchod.

SAFARI JAKO FENOMÉN AFRICKÝCH ZEMÍ

ZEMĚ ZÁVISLÉ NA SAFARI – U některých zemí tvoří zvířata zásadní, ne-li hlavní součást ekonomiky. Například v Keni je roční návštěvnost národních parků o 42 % vyšší než celkový počet turistických příjezdů do země – to v praxi znamená nejen to, že běžný turista nedá na safari v Keni dopustit, ale často jich za svůj pobyt stihne hned několik.

08-GrafPavel Vondráček

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *