Soutěžte o vstupenky na představení Dopisy Olze v Divadle v Dlouhé

Scénické uvedení dopisů Václava Havla z vězení z let 1979–1983 se v Divadle v Dlouhé jednou měsíčně hraje i s anglickými titulky. Představení připravil režijní tandem SKUTR, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.

Prvotním impulzem při výběru textu bylo loňské 100. výročí založení republiky a zejména nadcházejících třicet let od listopadu 1989. K volbě textu a práci s ním říká Lukáš Trpišovský: „Rozhodli jsme se připomenout Václava Havla a vybrali jsme si ne jeho hry, ale jeho dopisy z vězení. Jednak proto, že to je otevřený tvar, s nímž se dá poeticky pracovat, tak jak jsme zvyklí. A pak také proto, že Dopisy jsou jediná kniha, v níž máme šanci nahlédnout trochu do toho, jak Václav Havel přemýšlel. On o sobě nerad mluvil, nepsal si deníky, takže Dopisy Olze jsou jediný autentický materiál, kde se o něm můžeme dozvědět něco osobního. Nesměl si ve vězení psát žádné koncepty ani poznámky, dopisy musel psát na čisto a bez škrtů či oprav, a díky tomu dnes můžeme vidět, jak přemýšlel, jak uvažoval. To z žádných pozdějších dokumentů vyčíst nelze, protože prošly autorskou korekcí a zveřejněn byl až vyčištěný tvar.

Dopisy Olze uspořádal literární kritik a editor Jan Lopatka a poprvé vyšly v samizdatové Edici Expedice ještě v roce Havlova propuštění, tedy 1983. V Poznámce editora Lopatka nabízí trojí možnost čtení této knihy: je to jednak příběh psaní dopisů a zápas o jejich využití k autorské práci ve ztížených podmínkách, dále je to velmi specifický milostný román v dopisech a za třetí kniha o tom, jak získáváme a ztrácíme příběh. My dnes k těmto třem možnostem přidáváme čtvrtou, umožňující číst dopisy s vědomím všeho, co následovalo. Je třeba velmi zajímavé číst, jak některé úvahové dopisy už velmi připomínají pozdější novoroční projevy. Museli jsme samozřejmě vybrat jen část dopisů a náš výběr se soustředil zejména na ty, které nám nejvíce dávají zprávu o Václavu Havlovi jako o člověku, o jeho vnitřním životě. Byl bych rád, kdyby naše inscenace byla pro někoho podnětem, aby si vzal knihu Dopisy Olze a přečetl si ji celou.“

Martin Kukučka dodává: „Jsou to dopisy Václava Olze, ale není tam jediná Olžina odpověď. Ta nepřítomnost Olgy, to zvláštní ticho na druhé straně je pro mě velmi zvláštní a silný moment. Jiným silným momentem je to, jak Václav Havel plánuje, o co se opřít, aby vězení přežil, aby ho nezlomilo. Zpočátku se snaží opřít o informace zvenčí, o život za zdmi vězení. Paradoxně to, co ho nakonec drží víc, jsou vnitřní úvahy, ne kontakt s realitou. Od té se postupně jakoby odpoutává, Olga mu píše čím dál tím méně, a on se proměňuje v jakéhosi zvláštního mnicha někde na poušti, který uvažuje o nějakém horizontu, o nějakém morálním ukotvení, ke kterému se člověk vztahuje a které ho nutí konat určité věci. Nachází něco, za čím si může stát, za co může brát osobní odpovědnost. A tento přerod, k němuž v čase ve vězení dochází, je z mého pohledu postupným přerodem disidenta v prezidenta. Václav Havel je nepravděpodobný typ hrdiny, je to hrdina plný paradoxů. To ho dost polidšťuje, ale zároveň zůstává neuchopitelný. Dopisy Olze jsou plné otázek, ale nepřinášejí odpovědi.“

Soutěžní otázka: Kdy se v Divadle v Dlouhé konala premiéra inscenace Dopisy Olze?

Výhra: Tři výherci získají poukázku na dvě vstupenky na představení Dopisy Olze ve vybraném termínu dle vlastního výběru.

Odpovědi prosím zasílejte na e-mail office@ttg.cz do 15. října 2019. Prosíme rovněž o uvedení vašeho jména, firmy, adresy a telefonního čísla.

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..