Šárka a Alexej Litvinovi: S Letuškou do kosmu

O budování rodinného podniku, o rodině a cestování. Nejen o tom jsme si v roce dvacátého výročí jejich firmy povídali se Šárkou a Alexejem Litvinovými. Že jsou sehraný tým, se pozná i podle toho, že na danou otázku začne odpovídat jeden a druhý odpověď plynule dokončí. Odlišit v psaném textu, kdo je autorem té které repliky, by bylo matoucí. Působí jako jin a jang, možná i vlivem společného studia orientalistiky.

Foto: Lenka Neužilová

Foto: Lenka Neužilová

 

TTG: Když začneme od konce, jak se díváte na uplynulých dvacet let?

ŠL+AL: Máme dobrý pocit z toho, že se nám firmu podařilo postavit od nuly a bez jakýchkoli švindlů a úskoků. Za žádný z našich kroků se nemusíme stydět, protože jsme vždy šli do všech výběrových řízení bez podrazů a poctivě získávali zakázky. Pyšní jsme i na lidi, kteří s námi naši firmu tvoří. Vysoká míra jejich loajality za uplynulá léta je možná daná i tím, že vidí naše pracovní nasazení a přístup, který dnes nese ovoce. Právě teď vidíme, že to, co děláme, je správná cesta. Ceníme si jak našich spolupracovníků, tak toho, že firma vykazuje nárůst a je ekonomicky stabilní.

 

TTG: Vraťme se ale na pomyslný začátek. Poznali jste se na moskevské univerzitě při společném studiu orientalistiky, konkrétně na tematické přednášce úvod do indologie. Zní to exoticky, už tam se dají hledat kořeny Vašeho dnešního podnikání?

ŠL+AL: Pokud máte na mysli společnou lásku k asijským kulturám, jazykům a historii, tak ano, ale v otázce podnikání ještě zdaleka ne. Po studiu jsme už jako rodina s malými dětmi procestovali křížem krážem celou Indii a pak se jako odborní asistenti na katedře Asie a Afriky na filozofické fakultě usadili a pracovali v Praze. Zjistili jsme ale, že rybníček orientalistiky u nás byl a je příliš malý a bahnitý, a tak jsme hledali jinou cestu seberealizace, v níž bychom uplatnili své znalosti.

 

TTG: A vydali jste se směrem do Asie…

ŠL+AL: Ano, po roce 1989 jsme začali organizovat obchodní cesty z České a Slovenské republiky do Thajska, Indonésie a Hongkongu a brzy jsme přišli na to, že jsme schopni si organizační stránku takových cest zajistit sami. Na rozdíl od všech, kteří do té doby profesně vyrostli v Čedoku, CKM či ČSA a po revoluci si založili své vlastní firmy, my jsme začínali od nuly jako opravdoví zelenáči.

 

TTG: Pustit se do budování firmy „na zelené louce“ a navíc s malými dětmi chtělo notnou dávku odvahy. Jak se Vám dařilo skloubit práci a rodinu?

ŠL+AL: To je věčné téma, které se ale netýkalo jenom nás, v podobné situaci byla většina těch, kteří v začátcích podnikání měli již rodiny a chtěli poctivě budovat firmu a zároveň vychovávat děti. Pro nás to bylo vždy velmi důležité, proto jsme například trvali na tom, že budeme pracovat a bydlet na stejném místě, abychom byli v co nejužším kontaktu s rodinou.

 

TTG: A zase jste stáli před riskantním rozhodnutím…

ŠL+AL: … které se v budoucnu vyplatilo. Prodali jsme třípokojový byt a na úvěr koupili činžovní dům v Terronské ulici, kde bylo dlouhá léta sídlo naší formy a zároveň naše bydliště. Tak jsme měli možnost pracovat a zároveň nezanedbávat rodinný ani soukromý život.

 

TTG: Rekonstrukce a stěhování v rámci tohoto domu Vás pak provázely, dokud jste se nerozhodli sídlo firmy změnit. Proč k tomu nakonec došlo?

ŠL+AL: To přišlo logicky s vývojem a růstem firmy, zkrátka jsme se nevešli a hledali někde poblíž původního sídla něco většího. Dražbou jsme získali objekt ve Velflíkově ulici, kde jsme již osm let a jsme tu velmi spokojeni. A domů to máme jen 620 metrů, takže jsme dodrželi i zmíněnou podmínku o blízkém dosahu rodiny.

 

TTG: Tu splňujete ale i tím, že dvě z Vašich tří dětí u Vás pracují. Přáli jste si takovou rodinnou firmu?

ŠL+AL: Nikdy jsme děti nenutili v naší firmě pracovat a asi i ony měly zpočátku jinou profesní představu, ale to je spíš otázka na ně. My můžeme jen říci, že jsme velmi spokojeni, že dnes firmu budují s námi. Syn vede oddělení IT a vývoje a starší dcera pracuje v cestovních službách.

 

Foto: Lenka Neužilová

Foto: Lenka Neužilová

TTG: Vraťme se ještě jednou na začátek. K tomu, jak jste s humanitním vzděláním a bez zkušeností budovali na technologiích postavenou firmu. Museli jste se sami učit, nebo jste si hned zkraje najali specialisty?

ŠL+AL: Zpočátku jsme všechno zastali sami a museli jsme se hodně učit, ale byli jsme už z dob, kdy jsme měli malé děti, působili na fakultě, dělali aspiranturu a po nocích psali a překládali, zvyklí intenzivně pracovat. Nicméně je pravda, že i technologie, které jsou dnes běžné, teprve začínaly. Fax byl zázrak, internet a maily přišly dokonce ještě později.

ŠL: Nutno dodat, že Alexej byl technicky vždy velmi zdatný a zavádění novinek ho vždycky bavilo.

 

TTG: Tím se dostáváme k letenkám. Je pravda, že jste byl ve firmě prvním letenkářem?

ŠL+AL: Nejen prvním, ale nějakou dobu dokonce jediným. Až asi v roce 1995, kdy jsme byli akreditováni jako IATA agentura, jsme už byli tři. V těch raných devadesátých letech, kdy ještě nic nebylo elektronické, jsme dokonce pro ostatní cestovní kanceláře vydávali časopis s ceníky, ale to už si možná ani nikdo nepamatuje. V roce 1996 jsme byli první cestovní kanceláří, která měla svou webovou stránku. Z hlediska technologického vývoje pak pro nás byl rozhodující rok 2001, kdy jsme se rozhodli investovat do on-line prodeje.

 

TTG: I na tom bylo něco průkopnického…

ŠL+AL: Jednalo se o první aplikaci on-line prodeje nejen u nás, ale i ve střední a východní Evropě, který nás posunul hodně dopředu. Uspěli jsme dokonce i v zahraničí, když si od nás licenci zakoupila největší cestovní kancelář v Rusku.

 

TTG: Dnes máte Letušku postavenou na globálním distribučním systému Amadeus a Superletušku opírající se o systém Galileo. Letenky jsou Váš produkt číslo jedna, ale úspěch jste zpočátku slavili i s jinými službami. Na co se tak trochu zapomíná, jsou Vaše jazykové pobyty.

ŠL+AL: Hned v našich začátcích se na nás obrátila agentura ze Spojených států, abychom ji u nás zastupovali. Uspořádali jsme velký a úspěšný konkurz o deset studijních pobytů hrazených americkou vládou a od té doby se jazykovým kurzům nepřetržitě věnujeme. Nikdy jsme však nesklouzli k čistě komerční masové bázi, ale pojímáme je doposud jako práci s rodiči a jejich dětmi, za které se cítíme zodpovědní. Myslím, že se nám to, alespoň podle vřelých ohlasů, daří.

 

TTG: Pod Vašima rukama vznikly Asiana, Letuška, Superletuška a další projekty. Řekněte, dá se jít ještě někam dál a vymyslet něco nového?

ŠL+AL: Určitě. Abyste mohli fungovat, musíte přicházet s novými nápady, které teď s námi tvoří naše mladá krev, naši vývojáři, kteří se snaží všechny důležité procesy zjednodušovat, urychlovat a zdokonalovat. Už se naštěstí nemusíme spoléhat jen sami na sebe, tahouny jsou dnes ve firmě mladí.

 

TTG: Mám to chápat jako ústup do pozadí?

ŠL+AL: To víte, že jednou to přijde, ale teď se spíš snažíme, aby firma spolehlivě fungovala i bez naší každodenní přítomnosti. Rádi cestujeme a po letech intenzivní práce se chceme věnovat jak svým koníčkům, tak rozrůstající se rodině. Těšíme se na vnouče a plánujeme cesty po světě, ale to neznamená, že nevymýšlíme nové projekty.

 

TTG: Něco z nich nám prozradíte?

ŠL+AL: Všechno určitě ne, ale vedle expanze do dalších zemí si například hrajeme s myšlenkou cestování do vesmíru.

 

TTG: Láká Vás vesmírné cesty prodávat jako produkt, nebo byste ji rádi absolvovali?

ŠL+AL: Obojí. Stále jsou před námi výzvy a cíle, bez toho by život nebyl úplný.

 

Děkuji za rozhovor a na „prarodiče v kosmu“ se vysloveně těším.

Lenka Neužilová

 

Šárka a Alexej Litvinovi

_MG_7250 _MG_7252Oba vystudovali orientalistiku a v první fázi jejich profesního života to byla jejich hlavní náplň. Vyučovali na Filozofické fakultě UK, jsou autory řady odborných studií a překladů z hindštiny i do hindštiny. Indie zaujímá významné místo v jejich životech.

Po listopadu 1989 založili cestovní agenturu ASIANA a v roce 2001 vytvořili a ověřili v praxi originální on-line systém na prodej letenek www.letuska.cz. V tomto oboru jsou průkopníky a svoji pozici si udržují.

Mají tři děti. Dvě dospělé se již zapojily do práce ve firmě a vlévají do jejího rozvoje novou energii a nápady.

 

 

Jeden komentář

  1. Do vesmíru bych se taky ráda podívala, ale na to mi úspory zřejmě stačit nebudou.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *