Rok české hudby 2014 není jen připomínkou výročí

Tradici udržujeme tím, že ji rozvíjíme. Toto motto Národního divadla moravskoslezského přijaté pro jeho dvě koncertní sezony charakterizuje i celý Rok české hudby.

Foto: Lázně Luhačovice

Foto: Lázně Luhačovice

Rok české hudby je vskutku mimořádnou kulturní událostí, která od svého založení v roce 1924 každých deset let připomíná a tvůrčím způsobem rozvíjí významná výročí osobností české hudby. Nad letošním Rokem české hudby převzali uměleckou záštitu mezzosopranistka Magdalena Kožená a šéf Berlínské filharmonie sir Simon Rattle.

Na novoročním koncertě České filharmonie v Praze šéfdirigent Jiří Bělohrádek vyjádřil přesvědčení, že tento rok přispěje nejen k poznání a propagaci české hudby, ale i k posílení hrdosti na díla českých umělců, která se stala neodmyslitelnou a významnou součástí světové kultury.

Hudba a její širší význam

Z bezpočtu letošních výročí uveďme 190 let od narození Bedřicha Smetany, 160 let od narození Leoše Janáčka, 110 let od úmrtí Antonína Dvořáka a 55 let od úmrtí Bohuslava Martinů, ale například i 100 let od narození Rafaela J. Kubelíka či 180 let od narození Viléma Blodka a 85 let od narození Petra Ebena. Rok české hudby není však věnován pouze tvorbě výročních autorů a není zaměřen pouze na jeden hudební žánr.

Vysoká - Rusalčino Jezírko

Vysoká – Rusalčino Jezírko Foto: CzechTourism

Chce vypovídat i o významu a poslání hudby jako takové, o jejím podílu na naší kulturní identitě. Chce vést i k novému oslovení publika, k lepší práci s mládeží, k oživení různých tradičních i netradičních lokalit a prostor, k propojování lidí a projektů. Mnozí autoři a jejich díla jsou známější v zahraničí než u nás, na druhou stranu některá díla neprávem zůstávají v pozadí zájmu.

Hrdost na českou hudbu posílí i postavení České republiky

Rok české hudby je i příležitostí k novému způsobu oslovení zahraničních i domácích turistů. Řada zajímavých míst je spjata s našimi hudebními velikány, a nejde jen o rodné světničky či památníky, ale především o poselství jejich osobností, jejich inspiraci z české krajiny a pohled na život a na svět. Litomyšl, Polička, Luhačovice, Brno, Českomoravská vrchovina, Povltaví a další. Těm dává letošní rok příležitost k posílení jejich věhlasu, stejně jako je příležitostí pro naše cenné památky a historické prostory, jak je ještě lépe rozeznít hudbou, písní, tancem a pomoci jim stát se pro návštěvníky nezapomenutelným zážitkem.

„Česká hudební kultura patří mezi pět nejvýznamnějších hudebních kultur na světě a jako takovou by ji lidé měli vnímat, provozovat, hovořit o ní, a to i v širších historických společenských a kulturních souvislostech,“ čteme v prohlášení Moravskoslezského divadla. Berme Rok české hudby jako výzvu i pro cestovní ruch.

Marta Jedličková

Rok české hudby 2014 je programem podporovaným Ministerstvem kultury ČR ve spolupráci s resorty školství, zahraničí a místního rozvoje.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *