Řeky: středočeský poklad

O značném potenciálu vodních toků pro cestovní ruch v regionech a rozvoji plavební infrastruktury jsme hovořili s Dušanem Sahulou, ředitelem spolku Středočeské vodní cesty.

Čím se zabývá spolek Středočeské vodní cesty (SVC)?

SVC zahájil činnost na jaře 2018 a založil jej Středočeský kraj, jehož vedení má velký zájem na podpoře rekreační a turistické plavby na vodních tocích, a v tomto ohledu si počíná velmi progresivně. Prvním naším větším projektem bylo spuštění internetových stránek www.stredoceskevodnicesty.cz, kde se soustřeďují veškeré informace, které mají nějaký vztah k plavbě po vodních tocích. Neupřednostňujeme přitom jen motorovou plavbu nebo jachting, na vodu patří i paddleboardy, kajaky, veslice či kánoe. A letos jsme vydali informační leták „Naše řeky“ o vodních cestách ve středních Čechách.

S kým SVC spolupracuje?

Z povahy věci například s Ředitelstvím vodních cest, které investuje do velké infrastruktury – plavební komory a podobně, dále se Státní plavební správou a správci vodních toků a také s krajskými institucemi. Úzce spolupracujeme se Středočeskou centrálou cestovního ruchu (SCCR). Tak je pro nás totiž velmi důležitým marketingovým partnerem, který se stará o marketing cestovního ruchu po vodních tocích a kolem nich. Náš spolek se zaměřuje spíše na technickou a organizační část.

Máte v názvu „středočeské vodní cesty“ – můžete tyto cesty stručně představit?
Hlavní jsou Vltava a Labe, ovšem na našem webu jsou i informace o Sázavě, Berounce, Cidlině či Jizeře. Nechceme se zabývat jenom toky plnohodnotně splavnými pro motorové lodě, zabýváme se částečně i vodáckou turistikou.

Co je cílem SVC?

Podporovat rekreační a turistické využití splavných vodních toků ve Středočeském kraji. Jinak řečeno, naším cílem je, aby plavba po vodních tocích v kraji byla uživatelsky vstřícná.

Jak toho dosáhnout?

Základem toho, aby se lidé na vodě cítili komfortně a bezpečně, je infrastruktura. Tou rozumím především síť přístavišť a také čerpací stanice, servisní místa (místa pro odevzdání odpadu z lodi) a podobná zařízení. S odborem regionálního rozvoje byl již vypsán fond na podporu výstavby přístavišť, který bude pokračovat i v příštím roce.

Jaký je současný stav této plavební infrastruktury?
Není úplně utěšený. Jistá část již je vybudovaná, přístaviště existují, jen je jich málo. Maríny například v Nelahozevsi nebo na Slapské přehradě. Rekreační plavba si však zasluhuje mnohem větší rozvoj – jako tomu je například ve Francii nebo v Nizozemsku, u nás třeba na Baťově kanálu, kde se pohybuje 90 tisíc osob ročně.

Do čeho dalšího je třeba na vodních tocích investovat?

Největším úskalím jsou nejvyšší přehrady vltavské kaskády, tedy je Slapská a Orlická. Přes slapskou hráz dobře funguje doprava lodí na vleku taženém traktorem po silnici, ta má však kapacitní omezení. Proto je potřeba na Slapech vybudovat lodní výtah pro překonání hráze. Na Orlické přehradě výtah je a přepravuje lodě do 8,5 metru délky, 2,5 metru šířky a 3,5 tuny hmotnosti. Ten se letos rekonstruuje a navíc by bylo třeba postavit větší zařízení. Tyto investice jsou ovšem záležitostí Ředitelství vodních cest a Povodí Vltavy.

Dá se i dnes doplout po Vltavě z Mělníka do Českých Budějovic?

S lodí do určité velikosti ano! Spolupracujeme i s příslušnými kraji „proti proudu“ i „po proudu“, zejména na studiích a analýzách. Vodní cestu nelze rozdělit.

Je vodní turistika jenom letní záležitost přes prázdniny?

Vůbec ne. Léto je sice nejatraktivnější, ale na lodích se dá pohodlně cestovat od dubna až do října, což je sedm měsíců v roce. Spousta lodí je dnes navíc vytápěných.

Co ještě dalšího kromě infrastruktury je důležité?
Je třeba rozvíjet marketing a podporu turistického ruchu kolem vodních cest. Nejde jen čistě o vodu – kolem toků vedou turistické stezky a cyklostezky a je tam spousta turistických cílů. Právě o tuto část se výborně stará SCCR.

Je tu potenciál pro příliv návštěvníků z Německa po Labi?
Úsek přes Českosaské Švýcarsko je nádherný a návštěvníci z Německa by k nám určitě pluli, ale na Labi je bohužel dlouhodobý problém s vodou, tedy přesně řečeno s průtokem, zejména v oblasti Ústí nad Labem a Děčína. Tam by byla potřeba velká investice do jezu.

Jako laikovi mi přijde, že na dolním toku řeky bude vody hodně…

Není to nutně tak. Důležitý je také spád řečiště, který je u Ústí velký – voda jednoduše řečeno rychle odteče a koryto není splavné.

Jsou problémem sucha?

Částečně ano, ale tentoproblém je doložený už z 19.století. V řečišti Labe byly někdy dokonce jen jakési tůně a kameny, kolem nichž obtékaly potůčky vody.

Jak bude vodní turistika na středočeských vodních cestách vypadat za deset let?

Naším vzorem je Baťův kanál, a já bych si přál, aby vodní turistika fungovala v podobném rozsahu jako tam, či lépe – aby vyrostly půjčovny lodí, přístaviště a další infrastruktura. Byl bych rád, kdyby všichni „uživatelé“ vodních toků byli k sobě ohleduplní a aby to kolem řeklo žilo a bezpečně fungovalo.

Autor Petr Bílek (Články)


Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..