Rakouský tip: Maková vesnička

Jmenuje se Armschlag, ale místní ji překřtili na Mohndorf. Najdete ji v kraji Waldviertel, kde se tradičně pěstují spíše brambory. Ale mák je mnohem víc sexy a dá se kolem něj postavit dokonalý marketing, který v Armchlagu pilují už 26 let. Dotáhli to dokonce tak daleko, že si svůj produkt „Waldviertelský šedý mák“ nechali patentovat. A patentovat by si mohli nechat i svoji vizi a odhodlání! Nemálo zástupců samospráv z jiných vesnic se sem jezdí inspirovat. Dolnorakouská vesnička je totiž zářným příkladem toho, jak se věci mají dělat. Nicneříkající sousloví „udržitelný rozvoj“ v jejím podání dostává zcela konkrétní obrysy.

Foto: Shutterstock

Foto: Shutterstock

A jak to celé vzniklo? Celá myšlenka se zrodila ve zdejším hostinci Mohnwirt, jehož hostinský Johann Neuwiesinger se nadchl nápadem pěstovat mák a profitovat z něj. Dnes, když se řekne Armschlag, vybaví se každému na jazyku specifická chuť máku, který tu kombinují třeba i s kaprem nebo sumcem, zdejšími tradičními rybami. Nejznámější makovou dobrotou jsou ale tzv. Mohnzelten – bramborové těsto s mákem. Ale nejen dobrým jídlem je člověk živ. To tu vědí velmi dobře. Proto pro návštěvníky, kterých je ročně kolem 40 000, připravili i zázemí v podobě velkého parkoviště se stáním pro karavany.

Dále je zde spousta tematických turistických atrakcí, jako např. maková zahrada s 30 druhy máků, makový express – vláček, který vozí turisty do polí, naučná maková stezka a různé s mákem související slavnosti. Ať už přijedete do Armchlagu kdykoliv, můžete se pokochat mákem ve všech jeho podobách. V místním obchůdku dostanete cokoliv, na co si vzpomenete. Makové koláče, makový alkohol, marmelády, med, oleje, kosmetiku, šperky, obrazy, ale i kroje, které si místní sami vytvořili, tzv. Mohndirndly. Za vidění určitě stojí i sbírka více než 2000 mlýnků na mák ve stodole hostince.

rp

 

[box]

Názor odbornice

Rakušané mohou kdykoliv během roku navštívit třeba makovou vesnici, ale v ČR funguje celoročně jen víno, jinak máme jen jednou za rok medobraní, bramborobraní, meruňkobraní… Proč se v českých regionech nedaří vytvořit v městečkách/vesnicích celoroční téma spojené s tradičními plodinami či řemeslem, na které by lákali turisty, a proč se podnikatelům a státní správě nedaří spolupracovat celoročně?

Proč se výše zmiňovaným aktivitám nedaří u nás tak jako v Rakousku? Protože doposud nic nenutilo poskytovatele služeb, místní samosprávy, zemědělce ani řemeslníky se do podobných aktivit pustit. Ke zdaru jednodenní či víkendové akce typu meruňkobraní potřebujete především schopného organizátora. Pro úspěšnou realizaci dlouhodobého projektu v obci či malém regionu potřebujete minimálně tři místní osvícené a podnikavé osoby, které budou chtít spolupracovat a budou schopny společně dlouhodobě rozvíjet dané téma.

Na začátku musí stát zemědělec, řemeslník, poskytovatel služeb nejlépe z oboru kvalitní gastronomie a ubytování a k tomu někdo z vedení obce. Podle mého názoru těmto aktivitám u nás neprospívají legislativní předpisy výrazně omezující prodej ze dvora a současná grantová politika. Do jednotlivých regionů je snaha zmíněné turistické produkty nasadit shora přes destinační managementy a místní si je nevezmou za své a dál je nerozvíjejí. V rakouském prostředí těmto projektům dozajista prospívá i rozvinutý spolkový život.

Ing. Zdenka Nosková
Manažerka projektu Prázdniny na venkově

[/box]

 

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..