Pražské vinice se znovu probouzejí k životu

Kdo by se snad nechal odradit veršem, který si všichni pamatujeme ze školy, totiž: „To že je víno? Tenhle kvas? Vždyť křiví ústa, láme vaz!“, udělal by velikou chybu. Pražské vinice totiž rozhodně nerodí žádnou peluň. Pražských vinic sice dnes není zdaleka tolik jako v době jejich největšího rozkvětu, ale pomalu se zase začínají probouzet k životu. Ty městské i ty soukromé.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Praha vděčí za své vinice králi Karlu lV. a zřejmě i tomu, že byl vychován ve Francii. Český král a římský císař nechal do města na Vltavě dovézt nejlepší francouzské odrůdy vinné révy a v roce 1358 dokonce vydal nařízení, aby byly révou osázeny všechny vhodné jižní svahy. Vinařům navíc vycházel vstříc, několik let nemuseli platit poplatky a desátky.

V době vlády Rudolfa II. už vinice obklopovaly celé město a vinařství tehdy dosáhlo největšího rozkvětu. Praha, která tehdy dostala přezdívku město vína, měla pro pěstování vinné révy výtečné podmínky: sluncem prohřívané svahy kopců bez zástavby spolu s hustou sítí městských potoků a říček byly dokonalou kombinací příhodné teploty a vlhkosti. V Praze se nacházelo až několik set vinic a ještě v polovině 18. století zaujímaly dnes neuvěřitelných sedm set hektarů. V následujících stoletích většina vinic pustla a jejich celková rozloha prudce klesala, nyní je to necelých 13 hektarů. Některé však přežily a víno z nich je vynikající, i když mnohé jsou tak malé, že ho nevyprodukují dost k běžnému prodeji.

Každá z vinic má jedinečnou polohu, která poskytuje nevšední výhledy na Prahu. Už proto stojí za to je navštívit. Třeba Svatováclavskou vinici na jižním svahu pod Pražským hradem. Podle legendy ji založil kníže Václav již počátkem 10. století a sám ji dokonce obdělával. První písemná zmínka o ní pochází ale až z roku 1396. Později byla přeměněna v zahradu a v místech starého vinařského domu vyrostla ve 30. letech 19. století velkolepá klasicistní Richterova vila, která je dnes národní kulturní památkou. V roce 1990 vilu získala Správa Pražského hradu a v letech 2006–2008 proběhla kompletní rekonstrukce vily, parku a samotné vinice. Od roku 2008 je toto krásné místo přístupné veřejnosti.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Dalším pozůstatkem dávné slávy pražského vinařství je vinice sv. Kláry. Vinice ležící nad Trojským zámkem vedle zoologické a botanické zahrady zde byla pravděpodobně už ve 13. století, později náležela k Trojskému zámku vystavěnému v letech 1678–85, v jehož rozlehlých zámeckých sklepích byly hrozny zpracovávány. Součástí této vinice je naučná stezka, kde jsou k vidění i historické vinařské předměty, jako jsou staré lisy, kádě a sudy. Nedaleko od vinice sv. Kláry najdete vinici Salabka, ta je dnes mezi pražskými vinicemi největší. Zdejší usedlost, dnes chráněná kulturní památka, jejíž některé části pocházejí z 16. století, je jedinou pražskou viniční usedlostí, která plní svou původní funkci.

Uvnitř Nového Města, na jižním svahu Havlíčkových sadů, leží památkově chráněná vinice Grébovka. Vinice zde byla již v době Karla IV., ve dvacátém století jí ale několikrát hrozil zánik. Celý areál sadů byl nedávno rekonstruován včetně vinice a dřevěného Viničního altánu, ve kterém můžete vína z této vinice ochutnat.

Ne všechny vinice v Praze jsou běžně přístupné veřejnosti, např. vinice Baba na břidlicovém skalním útvaru na levém břehu Vltavy, která je dnes certifikovaná jako ekologická produkce. Praha se proto rozhodla pořádat každoročně dvoudenní víkendovou akci, kdy dvanáct městských i soukromých vinic otevře své brány návštěvníkům. Budete-li tedy v Praze o víkendu 24. a 25. června tohoto roku, kdy bude probíhat první ročník akce PRAŽSKÉ VINICE 2017 – Putování vinicemi hlavního města, naskytne se vám jedinečná příležitost posoudit výjimečnost pražských vín a navštívit zároveň některá památkově chráněná území veřejnosti běžně nepřístupná.

Slavnostní zahájení proběhne v pátek 23. června ve 13 hodin na vinici sv. Kláry v Troji (spojení autobusem č. 112 od stanice metra C Nádraží Holešovice do zastávky Kovárna).

Více se dozvíte na www.prague.eu.

Naďa Rybárová

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *