Petr Zempliner: ČOI se neboj, někdy

Česká obchodní inspekce s námi zahájila správní řízení. Prý v resortu diskriminujeme rodiče s malými dětmi. Kroutím nevěřícně hlavou. Je to vůbec možné? To ti ouřadové nemají nic důležitějšího na práci, táži se podrážděně svých spolupracovníků. Hlavou mi letí čtyřicet mrtvých, otrávených metanolem, sůl polských silničářů v dětských přesnídávkách, shnilé maso v regálech supermarketů, unesení důchodci na nákupu levného nádobí.

zempliner

Zdroj: Archiv Petra Zemplinera

Najímám právní kancelář a píšeme vysvětlení. Malé děti k nám přece mohou více než polovinu roku, o podzimních, jarních a letních prázdninách, o Vánocích, na Velikonoce, na Den dětí. Argumentujeme především bezpečnostními důvody. Žádáme klid pro hosty, kteří si přítomnost dětí vysloveně nepřejí.

Šup a je to tady. Pokuta 50 tisíc korun českých.

Tak znova. Argumenty, slova, věty, dlouhá souvětí. Sedm stran právnického odborného textu. Měsíc a nic. Druhý měsíc, zase nic. Tomu nerozumím. Konečně. Dopísek v datové schránce. Mnohastránkový výklad našeho problému, kterým nám ústředí ČOI dává za pravdu a od pokuty a požadavku upravit provozní řád ustupuje. Neuvěřitelné.

Když jsem před několika dny zjistil, že si v tomto roce připomínáme 130 let od narození George Orwella a 110 let od narození Franze Kafky, byl jsem přesvědčen, že náš boj je marný. Nebyl. V Česku totiž ještě fungují normální úředníci.

Petr Zempliner

Jeden komentář

  1. Francesco di Branco says:

    Dear Petr, come stai? Quanto tempo! Bello rivedere la tua faccia sia pure su internet. Ancora in Konvitskà 2? E Alena e Tomas?
    Un abbraccio da me e da Flora.
    Franco (00390651306429)

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *