Petr Novotný: Exotiku lze nalézt všude

Zimní měsíce jsou v cestovním ruchu u nás tradičně ve znamení zájezdů do hor a do takzvaných exotických destinací. Jak byla exotika vnímána před lety a jak dnes, nám vysvětlil Petr Novotný, ředitel cestovní kanceláře Adventura.

Foto: Luděk Neužil

Co si máme vlastně pod pojmem exotika přesně představit?

Exotika byl a stále je v cestovním ruchu široký pojem. Každý, komu je víc než třicet, si asi dobře pamatuje, že po roce 1989 jsme jako výlet do exotiky vnímali návštěvu jakékoli země, kterou jsme do té doby znali jen z románů či zahraničních filmů. Je pravda, že i dnes, když se podíváte do nabídek cestovních kanceláří, jsou jako exotika nabízeny především pobytové zájezdy v Karibiku, na Mauricius, Seychely, Maledivy, Srí Lanku a podobně, tedy do míst, kde si lidé užívají především relax v luxusních resortech za příjemných letních teplot v době, kdy je u nás pošmourno a mrazivo. Jako exotické jsou samozřejmě vnímány i destinace Jižní a Střední Ameriky nebo jihovýchodní Asie, Austrálie a Oceánie, tedy ty, které se exotickými stávají už svou vzdáleností od nás.

To znamená, že se na vnímání exotiky za tři desítky let nic nezměnilo?

Naopak. Vše, co fungovalo doposud, v nabídkách sice zůstává, ale nejen my v Adventuře se snažíme přistupovat k tomuto fenoménu jinak. Vnímání se posunulo k poznání, že exotika je všude. Jde o to, že lidem zprostředkujete zážitek a poznání, které nemusí být ověnčeno palmami, tedy bez ohledu na to, jak je země od nás vzdálená. Nedávno jsem navštívil prezentaci Španělska a zaznamenal jsem, že i tato turisticky velmi oblíbená země se snaží o nový pohled na své možnosti. Hledá neobjevená zákoutí a neotřelé zážitky, nechce být vnímána pouze jako země pláží s nekonečným zástupem panelákových hotelů.

Lze tedy exotiku objevovat i v Evropě?

Samozřejmě, je to jen otázka pohledu na danou lokalitu a určitě jsou to nové zážitky. My máme u klientů úspěch s nabídkou zájezdů, kde si mohou vychutnat architekturu, kulturu, gastronomii i zajímavé bydlení v místech, která nejsou v běžných itinerářích tak často nebo vůbec. Vydáváme se nyní do lokalit, o kterých bych před lety v tomto směru ani nepřemýšlel.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?

Samotného mě překvapuje, že díky obrovskému zájmu klientů přidáváme zájezdy do takových míst, jako jsou Kamčatka či Transsibiřská magistrála, a nebývalý zájem je i o postsovětské republiky – Gruzii, Arménii, Uzbekistán, Turkmenistán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Populární jsou i Izrael a Libanon, které se vrátily na výsluní zájmu.

Zmínil jste, že v katalozích cestovních kanceláří některé stálice zůstávají, ale všichni také víme, že z různých příčin jiné mizí. Co se s tím dá dělat?

Nejprve se zastavme u stálic. I jejich nabídka se v průběhu let proměňuje. Oblíbené země, jako jsou třeba Mexiko nebo Kostarika, kam například Adventura pořádá zájezdy kontinuálně již od roku 1993, v katalozích najdete, ale určitě se několikrát proměnil program v daných zemích. Každá cestovní kancelář, která nechce ustrnout, musí na svých zájezdech pracovat a klientům nabízet nové zajímavé lokality, možnosti ubytování či programy zaměřené na místní kulturu, zvyky, gastronomii nebo sport.

A co se týče zemí, které v nabídkách cestovních kanceláří v různých obdobích nenajdete, je to většinou z důvodu bezpečnosti. Všichni si vzpomínáme na SARS, ebolu, výbuchy sopek či politické problémy v nejrůznějších koutech světa. Je jasné, že nelze prodávat zájezdy do nestabilních zemí. Proto dnes nemůžeme nabízet třeba Venezuelu nebo Sýrii, i když jsou to krásné země. Jejich čas se snad zase vrátí.

Takže odpověď na otázku, co se s tím dá dělat, zní inovovat, stále na nabídkách pracovat, hledat a objevovat něco nového i tam, kde si všichni myslí, že už to znají. Je to hodně práce, ale vyplatí se to.

Vraťme se zpátky k Evropě. Co se dá ještě objevit?

Ani v Evropě nejde jen o objevování nových lokalit, ale především o kreativní přístup k programům. Ty se i tady stále mění, musí se na nich pořád pracovat a připravovat průběžně něco nového. Když Francie, tak nejen gastronomie, když Toskánsko, tak nejen historie a památky, ale třeba toulky za lanýži, když Španělsko, tak nejen víno, ale i autentické flamenco a podobně. Zkrátka vycházet z lokálních zdrojů a přiblížit lidem místní kulturu, zvyky a gastronomii, aby je mohli zažít na vlastní kůži. Snažíme se propojit naše zájezdy jak s poznáním včetně chuťových zážitků, tak s edukací.

A jaká je podle vás destinace budoucnosti?

Nevím jak v obecném vnímání, ale pro mě je to Laponsko. Úžasný kus země s kvalitním zázemím, kde klienti pochopí, jak na severu umějí lidé žít a souznít s přírodou. Mají příležitost zažít polární záři, výlety se psím či sobím spřežením a ocenit i místní vnímání designu napojené úzce na přírodu či vstřícnou infrastrukturu, která je vytvořena doslova pro každého.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *