Pavel Sekáč: Zájem o agroturistiku je stále na vzestupu

Po odmlce se opět vracíme ke stále diskutovanému tématu agroturistika. Tentokrát jsme se ptali Ing. Pavla Sekáče, náměstka ministra zemědělství.

Foto: archiv Pavla Sekáče

Foto: archiv Pavla Sekáče

Jak ministerstvo podporuje agroturistiku a co mohou jednotlivá agroturistická zařízení udělat pro to, aby od vás získala podporu?

Ministerstvo zemědělství poskytuje dotace na agroturistiku dlouhodobě, prakticky již od roku 2004. V období 2007–2013 se zaměřilo na podporu venkovské turistiky v obcích do 2000 obyvatel, a to v Programu rozvoje venkova (PRV) prostřednictvím dotačního opatření Podpora cestovního ruchu. V současném programovém období 2014–2020 je v PRV na agroturistiku přímo zaměřena operace s názvem Podpora agroturistiky. Příjemcem dotace se může stát pouze zemědělský podnikatel, který vykazuje minimálně 30 % příjmů ze zemědělské prvovýroby v poměru k celkovým příjmům za poslední účetně uzavřené období nebo chová minimálně 0,3 VDJ na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy nebo hospodaří na lesních pozemcích vlastních či pronajatých o minimální výměře 3 ha. Předmětem projektu může být stavební obnova či nová výstavba malokapacitního ubytovacího zařízení, dále stravovací zařízení a další budovy a plochy v rámci turistické infrastruktury. Dotace je poskytována jak na založení, tak i rozvoj nezemědělské činnosti v oblasti agroturistiky. Příjem žádostí v této operaci letos proběhne od 3. do 16. května.

Dále lze v PRV prostřednictvím operace Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců (KDŘ) a místních trhů získat podporu také na další aktivity spojené s rozvojem venkovských regionů a agroturistiky. Je zde možné získat dotace např. na dodávky nebo prodej lokální produkce místním spotřebitelům, společný prodej lokálních produktů v místní prodejně či prodej ze dvora. Příjem žádostí v této operaci se předpokládá na podzim letošního roku.

Oblast agroturistiky bude také podporována v rámci metody LEADER prostřednictvím Místních akčních skupin, které působí na regionální úrovni. Jednotlivá kola příjmu žádostí v rámci dané operace jsou vyhlašována na internetových stránkách www.eagri.cz/prv a www.szif.cz.

 

Můžete uvést příklad nějakých již realizovaných společných projektů v oblasti agroturistiky?

Na internetových stránkách ministerstvo zemědělství průběžně zveřejňuje databázi úspěšných projektů Programu rozvoje venkova nebo vydává publikace, kde se zájemci o agroturistiku mohou inspirovat k případným novým podnikatelským aktivitám. Jako příklad bych zmínil projekt v opatření Podpora cestovního ruchu v záměru a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky s názvem „Naučná stezka Gruň – Bílý Kříž“, který byl realizován v Moravskoslezském kraji. Vybudovaná stezka se 14 zastávkami upozorňuje na místní přírodní a kulturní zajímavosti a určitě stojí za návštěvu. Další zajímavý projekt se jmenuje „Penzion Svinná“ a byl realizován v Plzeňském kraji. Návštěvníci vybudovaného penzionu mají možnost využívat veškeré zázemí, půjčovnu sportovních potřeb a ve zbudované restauraci ochutnat pokrmy z ovčích produktů, které na farmě příjemce dotace vyrábí.

 

Jaká je celková situace v oblasti agroturistiky u nás?

Z dat, která ministerstvo zemědělství sleduje za Program rozvoje venkova, lze konstatovat, že počet poskytovatelů služeb v agroturistice je významný. Od začátku programovacího období roku 2007 až do současné doby bylo v rámci opatření Podpora cestovního ruchu proplaceno 587 projektů. O dotaci nejvíce žádaly mikro a malé podniky, z hlediska právní subjektivity pak převážně fyzické osoby podnikající. Byly proto realizovány menší projekty s výší dotace 2–3 miliony korun. Projekty byly zaměřeny kromě budování turistických tras a stezek na budování nebo modernizaci ubytovacích či stravovacích kapacit. Byly realizovány projekty, které zajistily doplňkovou infrastrukturu, a stejně tak komplexní projekty, které zajistily širokou nabídku služeb ubytování, stravování, sportovního vyžití, jako jsou jízdárny, koupaliště, a v neposlední řadě nabídku zábavních aktivit přímo na farmě. Bohatá přírodní a kulturní rozmanitost podnícena zemědělskou tradicí v sobě snoubí potenciál pro rozvoj agroturistiky v ČR. Rozvoj této formy cestovního ruchu u nás vygradoval v 90. letech minulého století, nelze se tedy srovnávat s velmocemi v dané oblasti, jako jsou například Rakousko, Německo či Nizozemí. Lze však využít aktuální trendy jako orientace na individuální přístup a také intenzivní propagace, které mohou do budoucna podpořit agroturistiku v České republice na mezinárodně srovnatelnou úroveň.

Agroturistika je jednou z forem venkovské turistiky. Její smysl tkví v autentickém poznání způsobu života na statku a na venkově a zahrnuje široké spektrum rekreačních aktivit, které mohou být účastníkům cestovního ruchu nabídnuty – pěší turistika, cykloturistika, houbaření a sběr lesních plodů, rybaření, jízda na koni, aktivní/pasivní spoluúčast na zemědělských činnostech a chodu farmy, ale zejména je to v současnosti podpora regionální produkce a její spotřeby v místě vzniku.

 

Existují nějaké centralizované informace o nabídce agroturistiky v rámci ČR, případně v rámci jednotlivých krajů či regionů? A existuje spolupráce mezi regiony, případně mezi resorty?

Centralizovaná úroveň není v ČR zajišťována, nicméně existuje zde mnoho portálů s nabídkou agroturistiky (např. www.prazdninynavenkove.cz, www.nafarmu.cz). Rovněž i samotní zemědělští podnikatelé na svých vlastních webových stránkách propagují své služby. Informace o nabídce agroturistiky dále poskytují informační centra nebo cestovní kanceláře, které mohou propagovat agroturistická zařízení například ústní formou, distribucí tištěných materiálů s informacemi o objektech, doprovodných programech a jiných aktivitách, nebo prostřednictvím webových odkazů, sdílení informací na sociálních sítích apod. Významnou roli v rámci předávání informací na regionální úrovni rovněž hrají zmiňované Místní akční skupiny, které realizují mnoho aktivit, například propagují regionální produkci.

V otázce spolupráce mezi resorty hraje významnou roli ministerstvo pro místní rozvoj, které je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Nezbytným nástrojem pro činnost MMR v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Ministerstvo zemědělství v této oblasti s MMR spolupracuje, neboť implementací Programu rozvoje venkova, kde je agroturistika podporována, se tak přímo podílí na naplňování cílů této Koncepce.

 

Jak byste popsal, v čem vlastně agroturistika spočívá, jaké má přínosy pro návštěvníky, pro poskytovatele agroturistických služeb či pro komunity – regiony? V čem je rozdíl mezi agroturistikou a prostým ubytováním na nějakém statku?

Agroturistikou obecně rozumíme vícedenní pobyt na zemědělských usedlostech, které jsou provozovány podnikateli v zemědělské prvovýrobě a daná forma šetrného cestovního ruchu jim slouží jako další příjem pro rozvoj vlastního podnikání.

Přínosem pro návštěvníky je bezprostřední kontakt s přírodou, provozním prostředím farmáře a širokou nabídkou doprovodných aktivit spjatých s venkovem, přírodou, kulturou, folklorem i s možností seznámit se s místními produkty a ochutnat potraviny přímo z farmy.

Přínosem pro regiony (obce) může být vznik nových pracovních příležitostí, oživení/udržení folklorních tradic a zvyklostí, upevnění sociálních vazeb, podpora prodeje ze dvora atd.

Agroturistika i ubytování na statku nabízí turistům základní služby cestovního ruchu – ubytování a často i stravování. Ovšem pro agroturistiku je typická i možnost podílet se (aktivně/pasivně) na zemědělských činnostech souvisejících s chovem zvířat či zemědělskou výrobou. Tato forma rekreace je vyhledávána zejména rodinami s dětmi, kterým nabízí atraktivní program a vyžití v domácím prostředí. Plní tak i formu nenásilného vzdělávání již od raného věku.

 

Jaký je význam agroturistiky v kontextu udržitelné turistiky? Jakým způsobem přispívá agroturistika k udržitelnému cestovnímu ruchu a jakým způsobem prospívá krajině?

Agroturistika je jednou z forem tzv. zeleného cestovního ruchu, který je založen na principech šetrného a ohleduplného přístupu ke krajině, kulturnímu a přírodnímu bohatství i ve vztazích k lidem. Uplatňuje zásady trvale udržitelného rozvoje v jeho ekonomickém, ekologickém a sociálním pojetí. Je to i forma vzdělávání lidí v přístupu k přírodě, krajině a způsobu života, na kterém stojí lidstvo. Lze tedy říci, že trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu zajišťuje uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, aniž by ohrozil uspokojování potřeb budoucích generací.

 

Jezdí do našich agroturistických zařízení i hosté ze zahraničí a je strategií ministerstva přilákat i tyto návštěvníky?

Zatím tento trend nezaznamenáváme, ale naší snahou je, abychom se dostali až takto daleko. Jak si na tom ČR obecně stojí, by lépe odpovědělo ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje oblast nadnárodní spolupráce. Propagaci cestovního ruchu ČR jako „atraktivní turistické destinace“ v ČR i v zahraničí zajišťuje státní agentura CzechTourism.

 

Jak vidíte budoucnost agroturistiky u nás a jaký je váš odhad směrů, které budou růst? 

Ze zkušeností z programového období 2007–2013 lze konstatovat, že zájem o agroturistiku se rok od roku zvyšoval a tento trend se předpokládá i v programovém období 2014–2020. Dotační podpora by tak měla nadále přispívat k tomu, aby agroturistika byla i v příštích letech dynamicky se rozvíjející oblastí podnikání.

 

Za odpovědi poděkovala

Amara Zemplinerová

 

 

Jeden komentář

  1. Stanislav Bláha says:

    Dobrý den,
    píšu Vám ohledně říjnového vydání myslivosti, ale problémy si myslivci z velké části dělají sami, ohledně stavu zvěře, která se ve skutečnosti tají. Myslivecká populace stárne a spolky mladé myslivce nechtějí přijímat. Skutečnost je taková, že členská základna spolků se pohybuje cca okolo 25 členů z toho aktivních, kteří chodí ven večer na čekanou je tak 7 členů. Staří páni nechodí a jsou schopni v zimě udělat naháňku na černou, tak 3x v zimním období. Lovte jen selata, lončáka nebo prase ,tak pod kolena. Jinak je nějaká sankce, kdo uloví větší kus. Černá je přemnožená a dále je na postupu dančí zvěř, které se skvěle daří. Každý by chtěl lovit lopatáče a daňčata a I. věkovou do toho se moc nechce. Dančí vytlačuje srnčí zvěř. Jsem myslivec píši vám co vidím ze svého okolí. Mám louky v lesních honitbách, za člena nikoho neberou( prý je moc členů) povolenku mi dali jen na moji louku, přitom celý spolek má prospěch z mých pozemků. Někde se s vámi nikdo ani nebaví a ani ten nájem neplatí, stejně to nechávám na solný liz. Proto si myslím, že do myslivosti by měli mít větší možnost mluvit soukromí vlastníci pozemků. Další příklad Myslivecký spolek Medvědice (Lhota u Medvědic okr, Litoměřice), starosta měl jediný podpisové právo a když se smlouvy prodlužovaly na další období, tak se v tajnosti dohodl se sousední soukromou honitbou a i lesy ČR s tím souhlasily. Přitom zde bylo 700 ha z toho lesy měli většinu 420 ha. Porušil se zákon, mělo být výběrové řízení, státní správa vše přikryla, protože hospodáře v soukromé honitbě dělá člověk, který v Lovosicích pracuje nu úseku myslivosti. Takže soudy a odvolání atd,, což trvá 6 let a nikdo zde neloví a zvěř má klid a velmi dobře se množí. Píšu z okolí Českého středohoří.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *