O radosti a krocích do lepší budoucnosti cestovního ruchu

Zvykli jsme si hodnotit cestovní ruch především z pohledu výkonu. Zajímáme se hlavně o čísla, statistiky, počty příjezdů a výjezdů turistů, o jejich útratu či délku přenocování. Jsou to hlediska jistě důležitá a mají svou vypovídací hodnotu, ale všichni víme, že to není zdaleka vše.

Zdroj: www.modredvere.cz

Zdroj: www.modredvere.cz

Často i my píšeme o tom, že cestovní ruch je opomíjen a má letitou nálepku odvětví, které si za každých okolností musí umět poradit samo. Možná že právě tato vnucená soběstačnost vzešlá z tvrdé práce vede mnohé podnikatele ke vstřícnosti a empatii k těm, kteří také bojují s překážkami, ale chybí jim třeba jen kousek štěstí. Někteří se narodili do špatných podmínek, někomu byl dán handicap odkudsi shůry. A v cestovním ruchu je příkladů pomoci těm jakkoli „ošizeným“ mnoho, jen se o nich málo ví a ještě méně píše.

Rádi bychom to napravili, a proto vás prosíme, abyste nám do redakce psali a volali o všem, co se na poli charity v cestovním ruchu děje.

Začněme třeba Modrými dveřmi, za kterými stojí manželé Sivekovi. Jde o projekt terapeutického centra pro duševně nemocné a lidi s psychickými obtížemi, jež funguje nedaleko Prahy v Kostelci nad Černými lesy již přes dva roky. Jak myšlenka vznikla a proč právě Modré dveře? „Pro mnohé z mé generace nebyl start do života zrovna procházka růžovým sadem, o to víc mi připadá důležité pomáhat. Byl jsem tak vychován a díky tomu, že mě práce baví a dovolila mi vydělat nějaké peníze, můžu se tomu věnovat. S vizí přišla moje paní, která pracuje v oboru. Ona také stojí za jménem i realizací celého projektu. Říká, že modrá je barva naděje a dveřmi může každý projít do lepší budoucnosti,“ uvádí k okolnostem vzniku Modrých dveří Viliam Sivek.

Terapeutické centrum nabízí sociální služby, krizovou pomoc a konzultace klinického psychologa a psychoterapeuta. V centru je velká snaha pracovat nejen se samotným nemocným, ale i s jeho rodinou, která postižením či nemocí jednoho člena rodiny rovněž trpí. V terapeutických dílnách klienti vytvářejí mnoho půvabných výrobků z korálků, keramiky, proutí či textilu. Výrobky, které z této činnosti vzejdou, se mimo jiné prodávají v hotelích sítě Sivek Hotels a výtěžek z prodeje dostávají handicapovaní. Vyhlášená je i místní kavárna, kde někteří z klientů obsluhují. „Je pro mě radost pomáhat, a kdo tu radost nezažil, jako by nežil. V kavárně mohu sledovat, jak se jejich stav zlepšuje, jak se již dokážou podívat do očí a třeba se usmát. Věřte mi, už jen pro to má smysl tuhle práci dělat,“ shrnuje své pocity Viliam Sivek.

A co dělá radost Vám? Podělte se s námi a s našimi čtenáři.
Na Vaše příspěvky se těšíme na office@ttg.cz.

ln

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *