NM: Fenomén Masaryk

V září si připomínáme 80 let od smrti Tomáše Garrigue Masaryka, zakladatele Československa a prvního prezidenta. Při příležitosti tohoto výročí připravilo Národní muzeum ve své Nové budově výstavu s názvem Fenomén Masaryk, prostřednictvím které návštěvníci poznají tuto významnou historickou osobnost nejen jako „Prezidenta Osvoboditele“ nebo „tatíčka Masaryka“, ale také jako vzdělaného a zásadového člověka, manžela, otce a veřejností milovanou i nenáviděnou osobnost.  

Do konce ledna 2018 tak budou k vidění unikátní filmové a zvukové materiály a samozřejmě jedinečné sbírkové předměty, jako např. Masarykův světlý vycházkový oblek nebo posmrtná maska. Nebudou chybět ani ukázky korespondence a dalších osobních předmětů rodiny Masarykových. Prostory vždy navíc doplní menší výstavy, které se budou věnovat zajímavým tématům souvisejících s životem TGM, jako jsou např. boje o Rukopisy nebo tzv. hilsneriáda. Zcela mimořádně mají návštěvníci také možnost spatřit originály Rukopisu královédvorského a zelenohorského, které zde budou vystaveny do 2. října 2017.

„Tomáš Garrigue Masaryk je jednou z fenomenálních osobností našich dějin. Osobností, která bezpochyby svým myšlením a činy předběhla svou dobu. V letošním roce sice uplyne už 80 let od jeho úmrtí, ale jeho odkaz je stále živý a možná aktuálnější, než kdy jindy. Národní muzeum se rozhodlo k tomuto výročí uspořádat výstavu o Tomáši Garrigue Masarykovi nejen jako o politikovi a zakladateli našeho státu, ale především o člověku s pevnými morálními zásadami, přesvědčeném demokratovi a lidsky neobyčejně zajímavé osobnosti. Naší ambicí je nejen na něj vzpomínat, ale především mladší generaci připomenout jeho myšlenky a jejich důležitost pro dnešní svět a naše morální hodnoty,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Prezident Osvoboditel, manžel a otec, profesor, ale především člověk

Věděli jste, že Masaryka vyloučili z gymnázia? Že nerad mluvil na veřejnosti? Že od jisté doby vůbec nepil alkohol? Co vlastně každého z nás napadne, když se řekne Masaryk?

Výstava ukáže Tomáše Garrigua Masaryka v několika rovinách. „Chtěli jsme představit osobu Tomáše, manžela Garrigua, veřejnou postavu Masaryka, aktivního a ovlivňujícího Profesora i zdánlivě nedotknutelného Prezidenta. Nechybí ani jeho Obraz po roce 1937. Především jsme však chtěli ukázat odvahu člověka stát si za svojí pravdou,“ dodává hlavní autor výstavy Michal Stehlík.

K tomu, aby si každý návštěvník udělal představu o nesmírně bohatém životě TGM, pomůže celá řada unikátních sbírkových předmětů, knih, fotografií, videozáznamů a dalších dokumentů. Prohlédnout si tak mohou např. Masarykův světlý vycházkový oblek, který je jedním z TOP předmětů ve sbírkách Národního muzea, nebo orlí pero, jímž Masaryk podepsal v roce 1918 ve Filadelfii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských národů. Dámy budou jistě obdivovat jednoduché leč efektní společenské šaty Charlotty Garrigue Masarykové a další osobní předměty rodiny Masarykových. Nebude chybět ani Masarykova osobní korespondence, rodinné dokumenty nebo knihovna prezentující jeho spisy a knižní díla. Prostor výstavy je navíc symbolicky stylizován do podoby lípy, která se stala českým národním stromem.

V další části výstavy se pak v exponátech odráží pohled na „obraz“ Masaryka ve společnosti – od silného momentu jeho smrti a pohřbu na podzim 1937, až po následné proměny během obou diktatur.

Návštěvníci se mohou dále těšit na bohatý doprovodný program v podobě přednášek, komentovaných prohlídek nebo filmových promítání a pro děti je připravena speciální linka, která je zábavnou formou celou výstavou provede.

Národní muzeum v rámci výstavy připravilo také řadu programů pro školy, a to nejen pro žáky vyšších ročníků základních a středních škol, ale také pro ty nejmenší z prvních a druhých tříd.  Interaktivní tištěný průvodce výstavou je rovněž vhodný i pro děti z mateřských škol.

Originály RKZ, tzv. hilsneriáda a Hradní fotoarchiv

Výstavu Fenomén Masaryk pak během jejího trvání doplní tři menší doprovodné výstavy, které se budou podrobněji věnovat tématům souvisejícím se životem TGM. První z nich se zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský (15. 9. – 2. 10. 2017), další na procesy s Leopoldem Hilsnerem (3. 10. – 30. 11. 2017) a poslední představí snímky z ojedinělého Hradního fotoarchivu (1. 12. 2017 – 31. 1. 2018) vzniklého z činnosti tiskového odboru prezídia ministerské rady v letech 1918 až 1933.

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *