Naďa Goryczková: Překonejme stereotypy

Naše hrady a zámky odstartovaly nedávno novou sezonu. Více než stovku objektů má ve správě Národní památkový ústav, s jehož ředitelkou, Ing. arch. Naďou Goryczkovou, jsme si povídali nejen o tom, na co se návštěvníci mohou letos těšit.

Foto: Luděk Neužil

Foto: Luděk Neužil

Začněme malým ohlédnutím na uplynulé čtvrtstoletí. Co se změnilo za posledních 25 let v památkové péči?

Po roce 1989 se na jedné straně výrazněji začaly obnovovat kulturní památky, vznikaly nové dotační programy na záchranu architektonického dědictví či na regeneraci městských památkových zón, na straně druhé se ale ve společnosti začalo prosazovat mnohem agresivnější ekonomické prostředí. To mělo v některých případech negativní vliv na stav a využití památkových objektů, do nichž byly vkládány nové funkce, které sice vlastníkovi a investorovi nabídly rychlý výdělek, ale ve svém důsledku vedly k devastaci památky.

Především 90. léta tak byla dobou velkých protikladů, nicméně nastartovalo období intenzivnějšího vnímání památek širokou veřejností, které trvá dodnes. Novým tématem po roce 1989 se stalo industriální dědictví, což bylo dáno restrukturalizací průmyslu a snahou o nové využití průmyslových areálů a objektů, které byly spolu s moderní architekturou 20. století také nově zařazovány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Další změnou bylo přistoupení naší republiky v roce 1992 k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, na jehož základě byla o rok později zařazena tři naše historická města Praha, Telč a Český Krumlov jako první české památky na Seznam světového dědictví UNESCO a následovaly další.

Mluvila jste o dotačních programech na obnovu památek, do kterých se NPÚ velmi aktivně zapojuje. Jaké objekty se po opravách financovaných z programu IOP představí letos v novém kabátě?

Jsme příspěvkovou organizací ministerstva kultury, která realizuje nejvíce projektů financovaných z IOP. Již v prvním programovém období jsme získali skoro dvě miliardy korun na obnovu národních kulturních památek a památek UNESCO. Loni jsme dokončili dva projekty z těchto peněz, a to obnovu Květné zahrady v areálu Arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde vzniklo Národní centrum zahradní kultury včetně zázemí pro návštěvníky, a obnovu vily Stiassni v Brně, v níž se nachází nové Centrum obnovy památek moderní architektury. V březnu letošního roku byl dokončen další projekt financovaný z evropských fondů – stavební obnova barokního hospitálu v Kuksu. V červnu plánujeme otevření obnovených staveb v areálu zámku ve Veltrusech a jízdárny a barokního divadla ve Valticích.

Ve své správě máte 104 objektů, z nichž více než 90 je přístupných veřejnosti. Je to neměnný stav?

Víceméně ano. Nedávno jsme sice v důsledku církevních restitucí opustili poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, ale od ministerstva životního prostředí, respektive Národního parku Šumava jsme k 1. 1. 2015 získali zámek ve Vimperku, který si budou moci návštěvníci prohlédnout již v této sezoně.

Než si řekneme o letošním programu, zajímají mě výsledky roku 2014, který byl z hlediska finančního i návštěvnického velmi úspěšný. Jakými statistikami se můžete pochlubit?

Jako příspěvková organizace jsme vedle příspěvku od státu závislí na vlastních výnosech, tvořených převážně ze vstupného. Na svůj provoz si musíme vydělat, a čím více máme návštěvníků, tím více můžeme investovat do údržby a obnovy našich objektů. V loňském roce jsme přivítali o půl milionu turistů více než v předešlých dvou letech, bylo jich celkem 4 800 000.

Důkladně jste se připravili i na letošní sezonu. Které projekty považujete pro rok 2015 za stěžejní a na jaké novinky se mohou turisté těšit?

Již několik let se věnujeme systematické prezentaci kulturního dědictví významných šlechtických rodů. Cyklus Po stopách šlechtických rodů tak postupně přiblížil Rožmberky, Pernštejny, Kunštáty a další. Pro letošek jsme se rozhodli nejít cestou prezentace kulturního dědictví jediného rodu, ale v rámci Velké hradozámecké inventury představit více než tisíciletou hradozámeckou historii jako celek. Projekt jsme zahájili již v zimní sezoně velmi úspěšnou pražskou výstavou Hrady a zámky objevované a opěvované, kterou navštívilo během tří měsíců téměř 80 000 návštěvníků.

Letos sázíte i na významné osobnosti. Které to budou a jak budou zapojeny do programů?

Například na našich objektech v Kynžvartu, Plasích, ale i v Zákupech a jinde se dotkneme 200. výročí Vídeňského kongresu prostřednictvím osobností s touto událostí spojených. Především  kancléře Metternicha a Napoleona Bonaparte, na středočeském Krakorci si připomeneme 600. výročí upálení Jana Husa, ale bude toho samozřejmě mnohem víc.

A na závěr, jak se NPÚ daří spolupracovat s cestovními kancelářemi?

Snažíme se dostat do kontaktu především prostřednictvím agentury CzechTourism, s níž pořádáme prezentace pro touroperátory. Byla bych velmi ráda, kdyby se podařilo překonat některé stereotypy, které vedou k tomu, že cestovní kanceláře do svých programů zařazují stále stejné cíle a vyhýbají se spoustě dalších zajímavých míst. Osobně mě mrzí, že přehlížejí třeba Telč. Proto se tady snažíme pro sezonu 2016/17 připravit zimní prohlídkovou trasu a jednáme i s městem, aby bylo na návštěvníky připraveno. Dalšími opomíjenými jsou industriální památky, které jsou jinde ve světě velmi populární. Rozhodně máme co nabídnout a spolupráci vítáme.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Enter the text or HTML code here

Jeden komentář

  1. milena vostrá says:

    Už jsem se byla podívat na opravený Kuks a je to opravdu nádhera. Doporučuji zajet na výlet.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..