Na vlastní kůži: Proč, proč, proč do Albánie???

Pro mě jsou téměř všechna proto jasná. Ale kolik z vás navštívilo Albánii a může si stejně jako já odpovědět? Já mám navíc možnost porovnat Albánii před 10 lety a dnes. Tentokrát jsem se zúčastnila inspekční cesty, kterou v červnu zorganizovala ACK ČR společně s Albánskou unií cestovních kanceláří (ATOU), Albánskou turistickou centrálou a Velvyslanectvím ČR v Albánii pro české touroperátory a média.

Foto: Sylva Santarová

Foto: Sylva Santarová

Albánie je velmi atraktivní a geograficky rozmanitou zemí, s pestrou historií ovlivněnou odlišnými kulturními vlivy, zemí s nádherným mořem, lidmi i gastronomií. Člověk tam může relaxovat v klidu na pláži, užívat si adrenalinové zážitky i něco mezi tím. Troufám si říct, že každý si najde něco, co ho osloví.

Země prošla velmi pestrým historickým vývojem, během kterého se tu postupně vystřídala nadvláda Řeků, Římanů a Turků, své nároky si zde činila také Itálie a Německo. Po krátkém období samostatnosti se země ocitla opět v nezáviděníhodné situaci, i když tentokrát díky vlastnímu autokratickému vládci Enveru Hodžovi, který se ve jménu vidiny “První ateistické země světa” postaral o zničení mnoha historických památek, zejména těch církevních. Zato po celé zemi vybudoval nesmyslné betonové kupolovité bunkry, které se staly symbolem Albánie. Byly a jsou všude dodnes, dokonce i na hřbitovech.

Hodžova éra znamenala pro Albánii izolaci od okolního světa, což se pozitivně odrazilo na zachování panenské přírody, negativně na stavu panenské infrastruktury, zanedbaných městech a dezolátním stavu silnic, což platilo ještě před 10 lety. Naštěstí se pokroku nedá zabránit a tak se tady překotně staví, buduje a opravuje, opět s obnášejícími pozitivy i negativy. Proto byste si měli s návštěvou Albánie pospíšit, abyste ji našli ještě co nejvíce nezkaženou.

Podobnou „hodžovinou“ byla stavba ponorkové základny v Palermském zálivu, kde byl vybudován tunel pro ponorky, který se však kvůli špatným propočtům stal nepoužitelným – ústil vysoko nad mořskou hladinou. Jednou se zřejmě stane další turistickou atrakcí.

Albánie – balkánská kráska

Díky své pestré historii je Albánie pokladnicí historických památek. Nechybí vykopávky z doby řecké a římské, převážně církevní památky byzantské i křesťanské éry, ani pozůstatky z doby nejmladší, turecké. Ty nejatraktivnější byly přijaty do elitního klubu památek UNESCO.

Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší lokalitou s antickými poklady je Butrint, který leží na samém jihu u řeckých hranic. Benátská věž, jako součást opevnění proti tureckým vpádům, pochází z počátku 16. stol. Nejstarší budovy historického centra pocházejí ze 4. st. p. n. l. o 100 let mladší je řecké divadlo, ke kterému později římští kolonizátoři přistavěli průčelí. Amfiteátr zničený zemětřesením byl opět zrekonstruován a na novém orchestřišti se dodnes konají představení a koncerty. Nedaleké římské lázně měly vytápěnou podlahu, kterou v jedné síni zdobí podlahová mozaika. Součástí této lokality je i starověká studna a ruiny byzantské baziliky. Velmi starobylým městem je nedaleká Saranda.

Foto: Sylva Santarová

Foto: Sylva Santarová

Další významnou památkou UNESCO se zaslouženě stalo historické kamenné město Gjirokastra, jehož domy pod hradem hřadují na východní straně horských svahů hor Gjere už od 13. století. Obytné domy jsou překrásné, postavené z kamene a zastřešené šedivými břidlicovými taškami na dřevěných trámech. Ulice jsou tak strmé, že základy některých domů jsou ve stejné úrovni, jako střechy domů sousedních. Pokud vás zajímá, jak vypadají uvnitř, navštivte zdejší Etnografické muzeum, původně rodným domem Envera Hodži. Dodnes jsou strmé ulice, lemované typickými tureckými domy z časů otomanské říše ze17. a 19. století, vydlážděné kočičími hlavami, po kterých vystoupáte k hradní bráně.

Nad městem a údolím řeky Driny se hrdě tyčí pozůstatky hradu a opevnění, odkud je nádherný výhled na město se starým bazarem, mešitou a dvěma kostely. Hrad měnil postupem doby své poslání, dnes je v jeho útrobách muzeum zbraní. Nejmladší budovou v areálu je věž s hodinami, která byla přistavěna teprve nedávno. V areálu hradu se každých 5 let koná Mezinárodní folklórní festival. Hotel Cajupi býval v dobách socialistické éry jediným hotelem ve městě. Pokud zajdete do restaurace v nejvyšším patře hotelu, pochutnáte si na skvělé kuchyni a vychutnáte úžasný výhled na město.

Citadela v Beratu je na rozdíl od Gjirokastry stále živá. Lidé bydlí ve starých kamenných domech, ve kterých najdete obchůdky a malé restaurace. V prostorách bývalé pravoslavné katedrály Nanebevzetí Panny Marie jsou vystaveny liturgické i umělecké exponáty. V areálu hradu stojí několik dalších kostelů a dvě zřícené mešity. Pod hradem na svažitém terénu stojí jedno z nejkrásnějších a nejstarších měst Albánie nazývané „městem tisíců oken“. Zajímavé etnografické muzeum ilustruje zdejší život v 19. století. V Beratu se snoubí kombinace východních a západních kulturních a tradic.

Foto: Sylva Santarová

Foto: Petr Krč

Hodžův neúspěšný experiment budování 1. ateistického státu na světě přinesl zmizení (zničení) spousty církevních památek, přesto je i dnes co obdivovat. Mešity, minarety i byzantské kostelíky, katolické kostely a kláštery najdete po celé zemi. Podle evropského odívání místních žen by vás ani nenapadlo, že v Albánii převažuje islám, následovaný pravoslavnou a římsko-katolickou vírou.

Jedna z mešit, která unikla „náboženským čistkám“, zdobí centrum hlavního města Tirany, která ještě před 10 lety byla naprosto nezajímavým a velmi zanedbaným městem, kromě kdysi izolované čtvrti „vyvolených“. Dnes je tato čtvrt výstavní, nejmodernější a nejdražší částí města s názvem Bllok, s nákupními i zábavními centry, butiky, bary, restauracemi a kavárnami a taky s mnoha novými exkluzivními byty a apartmány. Mluví se o ní jako o „hřišti mladé albánské elity“. Do dnešních dnů prošla celá Tirana výraznou proměnou a stala se moderním dynamickým městem, ve kterém se ještě nedávno chodilo po něčem, co se jen vzdáleně podobalo chodníkům, po silnicích se paradoxně proháněla auta téměř výhradně značky Mercedes. I dnes tu převažují.

Hlavní náměstí, projektované italskými architekty, je lemované budovami ministerstev a bank, ze socialistické éry pochází budova Opery a baletu, Národního historického muzea a hotelu Tirana, nejnovější stavbou je ortodoxní katedrála. Náměstí vévodí jezdecká socha národního hrdiny Skanderbega. Trvalou připomínkou exkomunistického diktátora Hodži se měl stát jeho monstrózní památník, kterému Albánci přezdívají pyramida.

Vedle historických památek pojednávají o Albánské historii  mnohé muzejní expozice.

Adrenalin v přírodě

70% Albánie je tvořena hornatou krajinou. Nejatraktivnější jsou Albánské Alpy s horskými štíty připomínající Vysoké a Nízké Tatry s táhlými hlubokými údolími, v nichž se vinou neuvěřitelně průzračné řeky. Albánské Alpy jsou nepopsatelná nádherná dramatická horská krajina s divokou přírodou a venkovským životem, jaký byste u nás už jen marně hledali. Ve východní části leží údolí řeky Valbony, které si oblíbili především milovníci pěší turistiky a také ti, kteří horskou krajinu poznávají raději ze hřbetu koní.

Půldenní až týdenní výlety s místními průvodci vyhledávají hlavně čeští turisté. Řeka Valbona vymlela ve vápencových skalách pukliny a vytvořila atraktivní hluboký úzký kaňon, který místy lemují půvabné domky tradičního alpského stylu, z nichž některé nabízejí ubytování. V řece žije spousta ryb, které je možné lovit bez povolenky. Rybařit můžete taky v jadranské laguně Karavasta, která je největší v Albánii a zároveň jednou z největších ve Středozemním moři.

Foto: Sylva Santarová

Foto: Sylva Santarová

Jedním z nejpozoruhodnějších přírodních skvostů Albánie je kaňon na řece Osumi, ozdobený šňůrami padajících vodopádů z okolních útesů. Oblíbili si jej, stejně jako řeku Valbonu, vyznavači raftingu.

I cesta může být cíl… V Albánii to platí na sto procent. Kniha nazvaná „Albánie, průvodce po offroadovém ráji” napovídá, že nabízí také adrenalinové zážitky během cestování v autech 4×4. Hornatou krajinu brázdí také milovníci dravé jízdy na silných motorkách. Rozmanitý terén a spousta cyklistických tras se staly vyhledávanými lákadly bikerů a vyznavačů cyklistiky. Rovněž horolezci si tam vyhlédli skvělé lokality pro svůj koníček. V Národním parku Llogaras si našli svá oblíbená místa rogalisti a paraglajdisti.

A trocha klidu na závěr

Panenské příroda poskytuje ideální prostředí pro zimoviště a hnízdiště mnoha druhů vodních ptáků. Jsou to nejen mokřady v ústí řek, ale také velká sladkovodní jezera se spoustou unikátních i endemických druhů ryb, Shkoderské, Ohridské a Prespanské.

Pokud máte rádi vodu i hory, ale nechcete vynaložit fyzické síly na jejich zdolávání, pak máte jedinečnou možnost zvolit plavbu kouzelnou krajinou po jezeru Komani, na jehož nefritové hladině se odrážejí okolní impozantní hory.

Albánie žije různými festivaly, zejména folklórními, ale mají také Festival mušlí. Albánská kuchyně je nejen pastvou pro oči ale i blahem pro chuťové pohárky. Všichni, kteří na území Albánie pobývali, zanechali v kulinářském umění své stopy. Každý region má svůj jedinečný pokrm. Co ale mají společného? Olivový olej a máslo, různé druhy masa a zeleniny, k tomu plody moře a vůně bylinek. Mušle z Butrinského jezera nechybí ani na královnině stole v Buckinghamském paláci. K jídlu patří také dobré albánské víno a brandy – Skënderbeu Konjak. Návštěvy farem a tradičních restaurací se staly významným produktem agroturistiky.

Foto: Sylva Santarová

Foto: Sylva Santarová

Ach, to moře! Nezapomenutelně krásné! Pláže v délce 450 km omývají od severu vlny Jadranu, který se u Vlorského zálivu setkává se sousedním mořem Jónským. Písečné pláže občas vystřídá skalnaté pobřeží, nádherné členité zátoky i malé divoké pláže, mělké laguny i strmý vstup do moře. Středomořské klima, které tady vládne, slibuje 250 až 300 slunečních dnů. Na milovníky mořských radovánek čeká na pobřeží bohatý noční život, především v letoviscích Vlorského zálivu.

[wzslider]

Kromě relaxace na pláži a koupání v teplém moři si v obou mořích užívají vyznavači podvodního života i nadšence pro vrakové potápění.

Náročné, ale oblíbené jsou plavby na kajaku podél pobřeží se zastávkami v jeskyních i slézáním horských stěn.

Nově se objevuje jako líbánková destinace.

Rozmanitost země kopíruje rozmanitost ubytování, od velmi spartánského ve stanech až po 5 hvězdičkový luxus.

Pokud nestačíte do Albánie vycestovat v létě, zajeďte si do Albánie lyžovat. Několik lyžařských středisek najdete na severu země, kde vás do kopců sice nedopraví lyžařské vleky, zato na vás čeká atraktivní jízda na rolbě.

Místní lidé jsou neskutečně pohostinní a navzdory mnoha pověrám je v této oblasti bezpečno, služby jsou kvalitní a ceny více než příznivé.

Země je z ČR dostupná autem, letecky z Vídně do Tirany, od srpna z Prahy a z Vídně přes Bělehrad do Tirany. Další let je možný z Prahy na řecký ostrov Korfu a odtamtud trajektem na albánskou pevninu. Příští rok snad začne létat charter z Prahy rovnou do Tirany.

 

Zpráva o podpisu „Memoranda o spolupráci“ mezi oběma asociacemi, ke kterému došlo v závěru tiskové konference v Tiraně, zde.

Sylva Santarová

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.