Na vlastní kůži: Cesty plné židovských připomínek

Organizace Vysočina Tourism, p. o., uspořádala pro novináře cestu po známých i méně známých památkách židovského osídlení v tomto regionu. Zavedla je i do jedinečných křesťanských chrámů a také do minipivovarů, na Dalešickou přehradu a do dalších míst.

Třebíč - židovský hřbitov Foto: M. Jedličková

Třebíč – židovský hřbitov Foto: M. Jedličková

Každá ze tří tras po židovských památkách je dlouhá kolem 200 km a výmluvně naznačuje, že se Židé na Vysočině, na křižovatkách mnohých cest, rádi usazovali. A to již od raného středověku. Jako jinde, i zde byl jejich život a jejich aktivity velmi často ztíženy a vedly i k jisté izolovanosti. V polovině 15. století byli vypovídáni z královských měst, teprve o tři století později získali právo pobytu, studia na školách a provozování řemesel. Rovnoprávnost získaná v r. 1849 a oživení jejich činnosti přinesly rozvoj obchodu a průmyslu. To vše skončilo tragicky s nástupem nacismu a s rasovou genocidou.

Třebíč stále unikátní

Snad nejlepší je začít v Třebíči výstupem k židovskému hřbitovu. Cestou se vám otevře pohled na celé město. Se zámkem, dnes sídlem Muzea Vysočiny, bývalým benediktinským klášterem, který stál u zrodu města, městskou věží při kostele sv. Martina a křesťanskou bazilikou sv. Prokopa a především s židovskou čtvrtí, uceleným souborem 123 obytných domů, dvou synagog, radnice a dalších budov, zapsaným v roce 2003 na listinu UNESCO. Románsko-gotická bazilika s typickým kolovým oknem, rozetou, zažila v minulosti také nejrůznější osudy. Její vzácná gotická krypta posloužila nedávno při natáčení filmu Jan Hus jako kostnické vězení. K židovskému hřbitovu vede i naučná stezka Po stopách opatů a rabínů, propojující to nejzajímavější v Třebíči. Hřbitov se 11 000 hroby a 300 kamennými náhrobky, nejstarší z r. 1631, patří k největším židovským pohřebištím u nás.

Třebíč - maketa židovského města  Foto: M. Jedličková

Třebíč – maketa židovského města Foto: M. Jedličková

V obřadní síni z r. 1903 se vzácným rituálním umyvadlem se dozvíte mnohé o pohřebních zvyklostech a pohřebním bratrstvu (vyhněte se však sobotě, kdy je hřbitov uzavřen). Se životem židovské rodiny se seznámíte nejlépe v domě Seligmanna Bauera z r. 1798, který je spojen se Zadní synagogou (tam se setkáte i s modelem židovského ghetta z r. 1850). Vetešnictví, vybavená kuchyně, jídelna, obývací pokoje průměrné židovské rodiny vypovídají o rytmu života s nejrůznějšími svátky a zvyky. Pohled na život Židů v Třebíči je jedním z témat, která nás zde stále provázejí a která mohou být i dnes školou tolerance k odlišnosti. Druhým tématem je připomínka tragického osudu židovské populace. V době naší návštěvy byla v synagoze výstava s výmluvným názvem Zmařené osudy, příběh jedenáctileté Hany Bradyové z Nového Města na Moravě, která zahynula v Osvětimi.

Třebíč poutá i svými uličkami, průhledy, veřejnými průchody v domech i nejrůznějšími setkáními. Patřilo k nim v centru města i setkání v kavárně a pekařství společnosti Vrátka pečující o handicapované, s nabídkou židovského cukroví. Zářilo to zde optimismem a na smích „pekaře“ Františka jsme dlouho vzpomínali.

Dvě z deseti hvězd

V deseti místech České republiky bylo vloni zpřístupněno 15 židovských památek, opravených v rámci projektu Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd. Jejich obnova byla podpořena částkou téměř 280 milionů korun z Integrovaného operačního programu. Na Vysočině jsme navštívili dvě z nich, v Polné a v Nové Cerekvi.

Hilsneriáda má co říci i dnešku

Ghetto se synagogou v Polné se zajímavým půdorysem ve tvaru trojúhelníku má dvě části. V synagoze je dnes Regionální židovské muzeum. V hlavním sále je rekonstruovaný původní svatostánek, jsou zde také panely o stavební historii synagogy i informace o židovských památkách na Vysočině. V nedalekém rabínském domě se nachází lázeň mikve, částečně vytesaná ve skále, která patří k nejstarším u nás. V přízemí je i černá kuchyně s pekárnou macesů. V patře zimní modlitebna a další informace o židovském městě. Hlavní expozice je věnována Hilsnerově aféře, kdy byl koncem 19. století židovský mladík Leopold Hilsner obviněn z rituální vraždy mladičké švadleny Anežky Hrůzové. Do případu se vložil T. G. Masaryk, který odsoudil antisemitismus i mýtus rituálních vražd, přestože se proti němu postavily akademická obec i veřejnost. Bylo to pro něj jedno z nejtěžších období, jak sám přiznával.

Polná Foto: M. Jedličková

Polná Foto: M. Jedličková

Jediná synagoga svého druhu ve střední Evropě

Je v Nové Cerekvi, postavená v novorománském slohu s maurskými prvky s dvěma mohutnými věžemi. Po celkové obdivuhodné renovaci byla otevřena v létě 2014. Nad dochovaným torzem svatostánku na svitky Tóry je dochované desatero. Jednoloďová stavba má dvě řady arkád galerií. Pro výbornou akustiku je synagoga také místem koncertů a začíná hrát i roli kulturního centra. Starý židovský hřbitov z r. 1690 je vzdálen 100 m, novější má cenné hrobky barokního slohu. Původní židovské domky najdete také v okolí synagogy. Znovunarození synagogy by bez silné vůle zdejších lidí, pamatujících ještě hrůzy války, nepomohly ani evropské finance. Její obnova je proto i něčím více.

Nová Cerekev Foto: M. Jedličková

Nová Cerekev Foto: M. Jedličková

Po Dalešické přehradě – Můžete se projet jeden a půl hodiny lodí Horácko, obdivovat zalesněné stráně, rybáře či Wilsonovu skálu. V létě vyplouvá 5krát týdně. Pojmout může až 115 cestujících, cyklisté jsou vítáni. Na palubě se konají dokonce i svatby a různé oslavy nebo se stává základnou otužilců. Jak nám svěřil kapitán, přehrada má kolísavou hladinu a zažít můžete příliv i odliv.

Dalešická přehrada Foto: M. Jedličková

Dalešická přehrada Foto: M. Jedličková

Rozhledna Babylon z r. 1831 nedaleko Dalešic je druhou nejstarší u nás. Na samý vršek vede 105 dubových schodů a vnitřní stěny pokrývají i fresky.

 

 

Marta Jedličková

 

 

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.