Michal Vávra: S Chorvatskem na věčné časy a nikdy jinak

Pokud vám titulek připomíná nechvalně proslulý slogan z prvomájových a jiných průvodů z dob minulého režimu, tak jste na správné cestě. Naše cesty do Chorvatska zakořenily právě tehdy.

Michal Vávra

Michal Vávra

V dobách, kdy myšlenka na samostatné Československo v myslích „Čechoslovanů“ žijících si v rámci rakousko-uherské monarchie sotva klíčila, mohl se našinec vypravit na zkušenou hned k několikerému moři. Balt na severu byl chladný, ale blízko, zatímco cestou ke Středozemnímu moři bylo možno se zastavit ve Vídni, tehdejší metropoli kulturním centru. Chorvati, Srbové i Černohorci měli „našince“ vždycky v oblibě. Mohlo to být dáno společným slovanským původem, i faktem, že pro nás i pro ně, byli Rakušané a Němci „vrchnost“. Teplota a slanost moře ve vzpomínkách pradědů by asi stěží stojí za přetrvávajícím každoročním exodem Čechů k chorvatskému moři. Je opravdu s podivem, že i nyní, když jsme pevnou součástí Evropské Unie s možností vyrazit takřka kamkoliv, nás Chorvatsko láká stejně silně, jako za dob socialistických dovolených. A právě taky je třeba hledat onu prapodivnou podstatu.

Do „Jugošky“ tenkrát chtěl každý. Ne každému to bylo umožněno, nicméně pořád se jednalo o, s jistou dávkou štěstí, dosažitelnou dovolenou u moře. Do Jugoslávie se dalo vycestovat i s celou rodinou. Domnívám se, že právě tehdy se začaly budovat silné turistické vazby, ke konkrétním známým se pak vracely rodiny i po revoluci, Chorvaté se učili česky, začali podnikat a po celém pobřeží rostly tisíce načerno budovaných penzionů. Mnohé z nich fungují dodnes.

Proťalo se tady několik faktorů. Lenost, či lépe řečeno, pohodlnost části populace, která chtěla mít na dovolené „své jisté“. Chorvatská podnikavost, jež místním dovolovala trvale zvedat ceny. Mimochodem podobně vychytrale se pokusila na českých „paštikářích“ vydělat i chorvatská vláda, jež vydala zákaz dovozu vlastních potravin. Právě tady narazila kosa na kámen a chorvatský hlad po českých penězích na své limity. Zákaz byl v tichosti stažen a „našinec“ zachoval věrnost. A ta tomu bude, jak se zdá… a nikdy jinak.

Michal Vávra, provozovatel serveru Cestolino

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..