Martina Pásková: Geopark? Je to o vztahu člověka k Zemi

Národní geoparky jsou fenoménem, který podporuje hlubší a celostní poznávání krajiny a oživení vztahu člověka k Zemi. O tom, jak fungují a vznikají národní geoparky, jsme si povídali s Martinou Páskovou, Ph. D., předsedkyní Rady národních geoparků v České republice. 

Revalidace (hodnocení) Globálního geoparku Longhushan (Čína)  Foto: Archiv Martiny Páskové

Revalidace (hodnocení) Globálního geoparku Longhushan (Čína) Foto: Archiv Martiny Páskové

Geoparky lze označit za určitou formu udržitelného cestovního ruchu.

Geoparky jsou území, která si postupně osvojují výše uvedenou svébytnou filosofii, jde o alternativní přístup k ochraně přírodního i kulturního dědictví krajiny, který se musí prosadit místní komunitou. Jejich ekonomické fungování je to do značné míry založeno na udržitelném turismu. Jedná se o parky, které mají ctít zásady udržitelnosti, proto se musí se vyvíjet v delším horizontu s dlouhodobou představou.

Pevně věřím, že to nebude jen módní vlna. Naopak, myslím si, že to bude trvat desítky let, než se to opravdu vžije do povědomí. Geo vyvolává představu geologie, což není úplně mylná představa, ale je hodně zúžená. Sice koncept geoparků byl založen geology, ale jejich vize a pojetí je obrovsky široké a holistické v tom nejlepším slova smyslu.

Některé parky čekají na schválení i několik let…

Geopark může v zásadě vzniknout spontánně kdekoliv a jakkoliv. Ale na to, aby získal certifikát národní geopark, musí splňovat pravidla, která posuzují členové rady národních geoparků, které mám tu čest předsedat. V této radě je zastoupena celá škála oborů, od geologů po památkáře, a institucí jako jsou např. ministerstva, akademie věd, univerzity. Posuzují několik oblastí, kterým se geopark musí věnovat. A pak po čtyřech letech obhajovat, že se v těchto oblastech dál vyvíjel a posunul.

A jak fungují kandidáti ucházející se o titul národních geoparků?

Principy národních geoparků jsou v zahraničí všude stejné. Na naší národní úrovni, která vychází s převzatých pravidel, jsem vytvořila mezistupeň pro kandidátské geoparky, aby se v první řadě ujasnilo u daného území, jestli má potenciál tohoto titulu dosáhnout. Chceme zamezit tomu, aby někdo něco připravoval tři roky, a nakonec se zjistilo, že toto území nepřipadá v úvahu.

U nás je řada přírodních krás, které mají potenciál. Co třeba Šumavská rašeliniště nebo Macocha?

Vypadá to, že se něco chystá v Povydří, ale to hodně předbíhám. Moravský kras bylo jedním z prvních území, které o titul geoparku projevil zájem. Ale s tím plánem se ozvala správa chráněné krajinné oblasti. CHKO mají poměrně direktivní přístup k ochraně přírody ve srovnání s filosofií geoparků. Zástupci CHKO Moravský kras měli velkou touhu a elán, ten však nebyl podpořen „zespoda“, ze strany místních obcí. Dodnes to hráči tohoto území (v čele s místními akčními skupinami) nemají vyřešeno.

Geoparky jsou otevřenější turistům než CHKO?
Takto bych rozdíl mezi geoparky a chráněnými územími nedefinovala. Princip, který je odlišuje, je že geoparky vznikají ze spodu. Iniciativou lidí, kteří tam žijí, to je naprosto zásadní. A musí tam být konsenzus všech stran: obcí, univerzit, podnikatelů, ochránců přírody, památkářů …

Úkolem MŽP je udělat tomuto bohulibému snažení co nejlepší servis. Pomáháme je zviditelnit, podpořit a posunout je ať už metodicky, finančně, organizačně co nejdál. Dodat k tomu nějakou kvalitu, kulturu, metodu, zadání, ale motivačním způsobem, abychom pomohli a neničili touhu, která je velmi zranitelná.

Chráněné území vznikají kvůli fauně, flóře, přírodním procesům a habitatům, ale geoparky vznikají kvůli lidem. Nejen pro lidi, kteří tam žijí, ale také i co navštívit lidem, aby začali chápat, jak to celé vzniklo. Úkolem geoparku je mj. umožnit jeho obyvatelům a návštěvníkům aktivně poznávat, jak vzniklo např. skalní město či třeba minerální voda. Interpretace je pro geoturismus vysoce důležitá. Geopark má podat příběh krajiny tak, aby jej jakýkoliv laik pochopil svým oblíbeným či vytouženým způsobem prožil.

A to je nesmírně důležité, „geo“ (země) je ve všech aspektech naší každodenní reality, např. když pijete vodu, za kterou se skrývá příběh. Interpretace krajiny geoparku probíhá přes běžné věci, nejedná se o encyklopedický výklad. Dát lidem poznat, jak jevy a věci, které je běžně obklopují, vznikaly a jak vlastně fungují.

Jaké geoturistické aktivity pro vysvětlení příběhů fungují nejlépe?

Geoturismus se odlišuje tím, že se zaměřuje na výklad a ten může probíhat mnoha různými formami. Jde v něm o vzájemné souvislosti a vždy by měl dojít až k té geologii. Těm souvislostem se říká ABC, „abiotic, biotic a cultural“ (neživé, živé a kulturní), a ty je všechny vysvětlit ve vzájemných souvislostech. Když si vezmete víno, můžete začít jeho příběh podložím a reliéfem, které vytváří základní podmínky pro určité druhy vinné révy, a to pak předurčuje životní styl regionu např. založený na vinařství a související kultuře. Špatné je když se soustředíte jen na jednu položku z „ABC“.

Jednou z forem geoturismus je montanistika – návštěva starých lomů, šachet a důlních děl, v Národním geoparku Egeria určitě stojí za návštěvu středověký cínový Důl Jeroným. Lidé tedy mohou vidět nebo si dokonce i vyzkoušet, jak se v minulosti kutalo, např. v hornickém skanzenu ve Stříbře v Národním geoparku GeoLoci. Má to dva aspekty, jednak že vidíte, vypadá podloží v profilu a za druhé jde o poznání, jak těžba fungovala, jak tenkrát horníci žili.

Pro geoturismus se dají použít všechny formy cestovního ruchu, zvláště populární jsou ouotdoorové aktivity, avšak vždy jde o prožití osobního příběhu poznání nějakého střípku minulosti, současnosti či budoucnosti Země.

Jaké geoparky v zahraničí Vás zaujaly?

Měla jsem možnost navštívit kanadský geopark Stonehammer, kde atraktivní formou propojují poznávání s outdoorovými aktivitami – např. na kánoích objevujete na skalních útesech zkameněliny vyprávějící příběh vzniku života.

Osobně vtom vidím ten nejtěžší úkol interpretace – musíte z  návštěvníka udělat objevitele toho, co mu chcete vyložit. Toto funguje perfektně u dětí. Například v britském geoparku North Pennines  z dětských návštěvníků dělali detektivy kamene (Rock Detectives). Děti objevovaly a díky zadání přišly na to, jak daná hornina či fosilie vznikala…

_XCL0779

Revalidace (hodnocení) Globálního geoparku Longhushan (Čína) Foto: Archiv Martiny Páskové

Strhnout pozornost můžete i tzv. geogastronomií, která má s  potravinami místní produkce doplněnými o příběh jejich vzniku obrovský potenciál. Velmi populární jsou např. georestaurace, geopekárny a geocukrárny v portugalských geoparcích Arouca a Naturtejo, kde jsou v nabídce různá menu s geologickými názvy, včetně barevného a morfologického ztvárnění pokrmů, i prodeje pečiva a čokoládových suvenýrů ve tvaru trilobitů. Všude mají informace o atraktivitách geoparku a návštěvník se během čekání na jídlo leccos dozví a pobaví. Spojí se tak velmi nevtíravě smyslové, chuťové vjemy se souvisejícími informacemi. Člověk už je pak motivovaný poznávat více a hlouběji přímo na území geoparku.

Důležité je, aby člověk aktivitu vlastním způsobem prožíval a pro sebe objevoval. Jde se na úroveň jeho znalostí a možností… Je velmi důležité dát návštěvníkům prostor pro jejich vlastní touhu a aktivitu. Pokud mu není vyloženo vyčerpávajícím způsobem všechno, tak mu zbývá prostor, je tu nějaká touha jít dál. Je úplně zásadní probudit či povzbudit jeho potřebu poznávat.

Geopark je to o vztahu člověka k Zemi. Všichni víme, že tuto vazbu přecivilizovaností ztrácíme. Proto lidé chtějí v rostoucí míře potraviny a další zdroje oprostit od chemikálií (bio) a obnovit vztah se zemí, napojit se na její životadárnou energii. Geoparky tomu mají pomoci a to nejen cestou pochopení příběhu Země a jeho prožití Jde tedy o to, pochopit Zemi v míře a formě, která je pro návštěvníka dostupná a zajímavá.

Jak založit národní geopark (NG)?

  • Podívejte se, co by měl NG obsahovat. Na webu jsou dostupné všechny informace. Pravidla a instrukce jsou ve směrnici. geology.cz/narodnigeoparky
  • Oslovte Radu NG a konzultujte platformu, téma a pojetí.
  • Formální postup začíná posláním žádosti, která je na stránkách NG, s popisem území, mapou a plánem. Následuje hlasování o geologickém a turistickém potenciálu.
  • Po schválení možnosti nominace si prostudujte pravidla a instrukce ve směrnici, která je na webu NG.

Základní a sledované oblasti NG:

  • Geologie – nemělo by se jednat o vše vyčerpávající popis. Ale o vytvoření nosného klíčového tématu, propojení témat kultury a geologie a navazující aktivity. Často ve světových geoparcích se stávalo, že měli příliš těžký a odborný výklad.
  • Management – založení subjektu NG. Musí to být nějaká právní osoba, která bude moci fungovat jako subjekt. Sestaví se organizační struktura a management geoparku, klíčová je spolupráce se všemi zainteresovanými stranami daného území, zejména s místními obyvateli.
  • Ekonomie – projekt musí vzbudit zájem návštěvníků o dané aktivity, aby se finančně udržel.
  • Kontrola – každé 4 roky se obhajuje znovu, že je NG funkční, ale také musí ukázat i určitý pokrok, který je bodovaný podle předem daných pravidel.
  • Vlastní interpretace – popsat, jak je zamýšleno území tematicky uchopit, jaké aktivity budou návštěvníkům nabízeny.
  • V geoparku se nesmí ničit a prodávat zkameněliny, drahokamy a minerály.
Revalidace (hodnocení) Globálního geoparku Longhushan (Čína)  Foto: Archiv Martiny Páskové

Revalidace (hodnocení) Globálního geoparku Longhushan (Čína) Foto: Archiv Martiny Páskové

Konference národních geoparků – Chrudim

Více o fungování a směřování národních geoparků se dozvíte na 3. ročníku Konference národních geoparků, který se letos koná 22. – 24. května v Chrudimi. Letošním tématem bude interpretace geověd v praxi. Více najdete zde.

Martina Pásková

Je členkou předsedkyní Rady národních geoparků a členkou Koordinačního výboru Sítě evropských geoparků pod patronací UNESCO. V současnosti pracuje na Ministerstvu životního prostředí a na Univerzitě Hradec Králové. Působí též jako externí lektorka na Univerzitě Karlově v Praze, Vysoké škole ekonomické Praha a Mendlově univerzitě v Brně, kde přednáší na téma udržitelnost cestovního ruchu. Je členkou Komise pro životní prostředí při Akademii věd ČR, Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu, redakční rady časopisu Czech Journal of Tourism, Koordinačního výboru výboru Sítě evropských geoparků pod záštitou UNESCO.

Lucie Poštolková

Jeden komentář

  1. Pingback: Geopark Železné hory v nominaci UNESCO | TTG - vše o cestovním ruchu

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *