Mallorka a Praha: jak zvládnout davy turistů?

Po dalším roce s rekordním počtem zahraničních návštěvníků vláda Baleárských ostrovů přemýšlí, jak udržet na uzdě sílící proud turistů na Mallorku. Cestovní ruch sice přináší na ostrovy peníze, na druhou stranu stále více obtěžuje místní obyvatele. Podobný problém postihuje i Prahu.

Foto: archiv

Jen za prvních 9 měsíců roku 2016 přijelo na Mallorku 11,5 milionu zahraničních turistů, což znamená nárůst 10,6 % oproti stejnému období loni. A to se vládě Baleárských ostrovů zdá příliš. Vzhledem k obavám o bezpečnost v „koupacích destinacích“ Turecku, Tunisku a Egyptě se dá očekávat další růst.

Po dalším rekordním roce chce vláda Baleárských ostrovů přijmout další opatření proti stále rostoucímu počtu turistů, a to především na Mallorce. „Když se překročí určité meze, jako například v Benátkách, ohrožuje to celé hospodářství cestovního ruchu na daném místě,“ uvedl baleárský ministr cestovního ruchu Biel Barceló v časopisu Mallorca Magazin. Koncem roku 2016 vláda předložila návrh zákona na regulaci soukromého pronajímání ubytovacích kapacit turistům. O tomto návrhu se má v parlamentu hlasovat počátkem tohoto roku. Loni v létě byla již byla zavedena turistická daň.

K regulaci turistického ruchu mohou sloužit různá opatření. „Jedním nástrojem by mohlo být stanovení stropu pro počet lůžek, dalším daň z turistů, a nebo třeba omezený přístup ke stavebně nedotčenému pobřeží a přírodním plážím, jakož i omezení počtu parkovacích míst v těchto oblastech,“ vysvětluje ministr Barceló.

Podle návrhu zákona budou majitelé bytů k pronajímání potřebovat souhlas společenství vlastníků domu. Dále již žádné nové ubytovací zařízení nebude zproštěno povinnosti získávat právo na nabízení lůžek přes tzv. lůžkovou burzu. Tato burze existuje již několik let s slouží k prosazování limitů na počet lůžek v různých oblastech Baleárských ostrovů. Tyto limity se však do až do nynějška nevztahovaly například na butikové či vesnické hotely, ani na prázdninové apartmány.

Politika vlády se opírá mimo jiné i o určitou sílící náladu místních obyvatel. Na zdech města Palma de Mallorca se v poslední době často objevují nápisy „Tourists go home“. Napětí mezi stálými obyvateli a turisty začíná být pozorovatelné. Návštěvníci výrazně narušují život obyvatel a zatěžují služby a infrastrukturu, od dopravy až po vodní zdroje. Některé čtvrti se mění v pouhé skanzeny, odkud místní lidé odcházejí. V Barceloně před dvěma lety propukly protesty místních obyvatel proti opilým a nevychovaným turistům.

I na druhé straně však stojí velmi důrazný argument: peníze. Cestovní ruch v celém Španělsku vytváří 12 % hospodářského výsledku a zajišťuje 16 % pracovní míst. Na Baleárských ostrovech na cestovní ruch připadá dokonce celá třetina pracovních míst a polovina hospodářského výkonu. Země sužovaná vysokou nezaměstnaností a strašákem finanční krize si o tento zdroj nemůže dovolit přijít.

Foto: archiv

Nejde však jen o pouhé množství turistů, ale často i o jejich chování. Mallorka je známá destinace „alkoturistů“, zejména ze západní Evropy. Davy hulákajících mladých opilců v ulicích již místní nechtějí. V resortu Magaluf místní správa již v roce 2015 přijala zákaz konzumace alkoholu ve od 10 hodiny večer do 8 hodiny ráno, zákaz prodeje alkoholu v prodejnách od půlnoci do osmi hodin ráno a zvýšení pokut za výtržnosti. Místní úřady rovněž chtějí zatrhnout „balkonování“. V důsledku této „zábavy“, při níž se skáče z hotelového balkonu do bazénu, se v uplynulých letech zabily či zranily desítky lidí. Na pomoc policistům se v ulicích instalují kamery.

 

S porušováním veřejného pořádku a nočního klidu ze strany turistů se potýká i Praha. Příčinou toho, že zejména v pátek a o víkendu to v centru hlavního města někdy vypadá jak při pouličních nepokojích, je mimo jiné i nedostatečný počet městských strážníků.  „V 238 ulicích, kde se pohybují desetitisíce lidí a kde jsou v provozu stovky barů, restaurací a diskoték, v noci hlídá pořádek pouze necelých třicet strážníků. K ideálnímu počtu strážníků chybí celkem 90 lidí,“ vysvětluje JUDr. Ivan Solil, radní MČ Praha 1 pro bezpečnost a prevenci kriminality. Městská část Praha 1 přitom nemá žádné možnosti, jak počet strážníků zvýšit.

Dalším faktorem, který vede k veřejnému nepořádku v centru Prahy, je nesmírně snadná dostupnost alkoholu po celou noc. V centru Prahy se v posledních letech vyrojily desítky prodejen, kde se prodává v zásadě jen tvrdý alkohol. Praha 1 již oslovila majitele domů, v nichž se nacházejí prodejny s alkoholem, i samotné obchodníky, aby dobrovolně zamezili prodej alkoholu po 22 hodině. Výzva již má některé kladné ohlasy, například prodejny Žabka zakrývají po desáté večerní regál s alkoholickými nápoji roletou.

Praha 1 dále usiluje o regulaci otevírací doby pohostinských zařízení a klubů. „Není to žádná šikana podnikatelů, ani to nemusí znamenat drastické omezení prodejní doby,“ říká radní Solil a dodává: „Úprava otevírací doby má spočívat především ve stanovení jednotné noční zavírací doby (o víkendu například ve 3 hodiny ráno) tak, aby se na velké množství lidí odcházejících v noci z pohostinských zařízení mohli v určitou hodinu připravit Městská policie, pracovníci provádějící úklid ulic a zdravotní záchranná služba.“

Petr Bílek

 

Autor Petr Bílek (Články)


Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..