Lia Ghilardi: Město je živý organismus

Na mapování strategie Zlína jako živé turistické destinace pracovala Lia Ghilardi od května 2013. Na konferenci AdCamp jsme si povídali o záludnostech plánování a mapování destinačního managementu.

Lia Ghilardi Foto: Archiv Lii Ghilardi

Lia Ghilardi Foto: Archiv Lii Ghilardi

Jak přistupujete k destinačnímu managementu?

Pro mě je velmi obtížné používat pojem destinace pro město nebo nějaké místo. Z mého pohledu je město živý organismus. Není to jen produkt, který byste mohli jen tak prodávat. První krok, jak změnit úhel pohledu v případě turismu a destinačního managementu, je ptát se: Kdo žije v našem městě nyní? Co je to za lidi? Jaké jsou další komponenty? Do jakých aktivit se zapojují? Jaká je historie tohoto města? Jaké jsou další subkultury? Máme tu lesbickou komunitu nebo nějakou zvláštní komunitu? Všechny tyto sociální elementy vytvářejí dané místo.

Když chcete udělat z „místa“ destinaci, musíte nejdříve zmapovat klíčové elementy. V rámci brainstormingu je potřeba vytvořit kreativní nápady, implementovat je mezi partnery, nemusí se jednat jen o společnosti z cestovního ruchu. Domluvit se na plánu, vše musí být průhledné, musí být řečeno, jaké kdo bude mít role.

Mluvíme o procesu, kdy města zjišťují a poznávají svůj směr podnikání a následně hledají sponzory například na festivaly literatury, které mohou být úspěšným marketingovým nástrojem. Můžete si tak vytvořit rozdílné kulturní akce, zaměřit se na odlišnou cílovou skupinu. V globalizovaném světě se vám snadno může stát, že budete prodávat úplně stejnou věc jako město vedle vás.

Mapovala jste také pro Zlín. Jak dopadl?

Zjistili jsme, že velkým benefitem je funkcionalistická architektura. Viděla jsem mnoho měst po celém světě, ale toto je unikátní. Město je potřeba aktivovat správným způsobem, aby profitovalo. Je důležité, aby se politici, lídři regionu sešli a připravili možnosti. Protože druhým obrovským benefitem je talent mladých, které chrlí univerzita. Mají excelentní obory multimédia či design. Ale potřebují více prostoru, dobré prostředí, od barů, kaváren, nočních podniků až po dobrou komunikaci. Zlín má hodně zdrojů, ale nikdo o tom takto v turismu nepřemýšlel na konferenci o destinačním managementu. Důležitá je také kvalita města, což je podle mě pokročilejší část mapování, kam patří šetření mezi regionálními institucemi, které se podílejí na rekonstrukci Baťových domů, mezi studenty univerzity, lidmi, kteří se podílejí na kultuře města, a mnoha dalšími. Všichni akcionáři zajišťují dost podkladů, nad kterými je potřeba se zamyslet. Na základě tohoto reportu připravujeme doporučení jednotlivých kroků, jež by se měla učinit. A nyní čekáme, kdo se ujme vůdcovské pozice, která komunikačně propojí politiky, starosty i univerzitu.

Když mluvíme o mapování Zlína, co bylo pro Vaši společnost nejtěžší?

Pro mě bylo velmi obtížné mluvit k akcionářům. Bohužel nejsou dost otevření, nemají rádi změny, bojí se riskovat a hledají překážky. Mapování vidí jako hrozbu. Přikláním se k názoru, že bychom měli opravdu začít pomáhat mladým a využívat jejich talent, aby tu zůstali a neodjížděli pryč. Ve Zlíně je velmi málo firem, které pracují v oblasti animovaného filmu a podobně. Většina těchto společností hledá pracoviště ve větších městech. Ve Zlíně máme prakticky část města, která je prázdná. Proč se nedomluvit se zástupci města, kteří připravují městský plán. Mladí potřebují motivaci, volný prostor nebo vystavovací prostory či marketingové produkty, to vše jsme Zlínu doporučili. V současné době mám velmi malý feedback od klíčových akcionářů, kteří jsou zároveň politici města či regionu. Mám ale velmi dobrou zpětnou vazbu z univerzity a od správců nemovitostí.

Když srovnáte situaci s dalšími regiony. Jak si stojíme?

Je to rozdílné. Například údolí Ruhr v německém Porýní-Vestfálsku bylo před 25 lety úplně závislé na těžbě uhlí, ale obrátilo se ke kultuře, designu. A nyní patří k těm nejlepším regionům v Evropě, které se renovovaly. Jednalo se o počin lokálních politiků, agentur, univerzit. Byli to především politici, kteří se obávali o ekonomiku regionu, kteří to celé rozpohybovali.

A co si myslíte o Praze?

V představách o Evropě má Praha speciální místo. Ale stejně tak máme představu o Americe. A pokud je naše představa velmi odlišná od skutečnosti, není to dobře. Praha začíná být trochu jako Benátky či Řím, stává se muzeem a je zahlcena turisty. Což je poslední věc, kterou by člověk měl chtít, protože to není udržitelné.

Lia Ghilardi je mezinárodně uznávaná odbornice v oblasti tvorby strategie kulturního plánování měst a regionů. Ředitelka londýnské společnosti Noema Research and Planning a členka speciální konzultantské skupiny města Londýna pro kulturu a rozvoj.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *