Lenka Vargová Jurková: Využijme potenciál světového dědictví UNESCO

Během pražské konference 360° Travel Trends nás zaujalo téma práce s památkami UNESCO, jemuž se věnovala Lenka Vargová Jurková, výkonná ředitelka Košice region turizmus. Abychom se dozvěděli, jak s tímto fenoménem pracují naši slovenští sousedé, požádali jsme ji o rozhovor.

 

Foto: archiv L. Vargové

Ve svém příspěvku jste hovořila o projektu UNESCO na dosah. Můžete jej těm, kteří neměli možnost se přednášky zúčastnit, představit a objasnit, co je jeho cílem?

UNESCO na dosah je od loňského roku hlavním komunikačním tématem naší destinace. Košický region se vyznačuje množstvím krásných zákoutí, přírodních scenerií a architektonických skvostů. Uvědomili jsme si ale, že pokud nemáme Eiffelovu věž nebo Gaudího stavby, potřebujeme najít leitmotiv, který by působil jako sjednocující identifikátor destinace. Světové dědictví UNESCO takový potenciál nepochybně má, představuje určitou značku, a když vezmeme v úvahu, že z Košic se turis­ta autem dostane do 100 minut až k 18 památkám UNESCO, tak je to něco, co má potenciál prodat naši destinaci doma i v zahraničí. Pro upřesnění je třeba dodat, že Slovensko má na seznamu UNESCO sedm zápisů, z nichž některé zasahují širší území nebo jsou tvořené z více prvků. Proto jsme tyto zápisy takříkajíc „rozměnili na drobné“ a pojali je jako jednotlivé body zájmu turistů.

Tomuto nosnému komunikačnímu tématu jsme zároveň podřídili i naše další aktivity, které se týkají rozvoje destinace. Se světovým dědictvím tak pracujeme nejen jako s marketingovým nástrojem, ale zároveň jako s východiskem pro systematický rozvoj infrastruktury, služeb a zážitků v okolí jednotlivých památek UNESCO, jež nazýváme návštěvnická území.

Zajímavá místa, která projekt soustřeďuje, se nacházejí mezi dvěma samosprávnými kraji. Jak technicky a finančně řešíte problém propagace subjektů v jiném kraji?

V první řadě je asi nejdůležitější vysvětlit, proč jsme se při promování destinace nedívali na hranice krajů, ale jako referenci jsme si zvolili časový limit 100 minut. Turista totiž při cestování nevnímá hranice zakreslené na mapě jako zásadní záležitost. Rozhodující jsou pro něj jiné atributy a mezi ty důležité patří časová dostupnost. Ilustrovat to mohu na příkladu zápisu, který se týká Spišského hradu a okolí. Hranice Košického a Prešovského kraje je vedena tak, že rozděluje samotný Spišský hrad (katastrálně v Košickém kraji) a Spišské podhradí (katastrálně v Prešovském kraji), přičemž tato dvě města jsou spolu z historického hlediska i logického kontextu spjatá. Principem naší filozofie managementu destinace je spolupráce, proto se snažíme intenzivně komunikovat i s organizací destinačního managementu v Prešovském kraji a kromě toho kooperovat i s jinými subjekty. Vzhledem k rozsahu našich kompetencí se po stránce finanční podpory a rozvojových aktivit přirozeně soustřeďujeme na ohraničené území Košického samosprávného kraje.

Jednotlivá místa jsou od Košic vzdálena do sta minut. Jaká je dopravní obslužnost mezi Košicemi a jednotlivými místy, případně mezi nimi navzájem? Nabízíte zájemcům tipy na dopravu, nebo jsou odkázáni pouze na vlastní či půjčené automobily?

Obslužnost jednotlivých lokalit u památek UNESCO je různá a vyplývá i z charakteristiky území, na němž se nalézají. Například přírodní památky světového dědictví, mezi nimiž je i šest jeskyní, se nacházejí v přírodním prostředí, které svou členitostí a osídlením představuje určité limity. Návštěva takových míst vyžaduje přijetí kompromisu mezi požadavkem absolutního komfortu a tím, o čem je vlastně turistika. Na druhou stranu, ani místa obtížněji dostupná veřejnou dopravou nevytrhujeme ze širšího kontextu a nevnímáme je jako „osamělé vlky“. Naopak se snažíme, aby byla turistickým tahákem daného subregionu. Aby návštěva Krásnohorské jeskyně nebyla jen o cestě tam a zpět, ale aby turista věděl, že po cestě musí určitě vidět architektonický skvost, mauzoleum Andrássyovců v Krásnohorském podhradí, nebo kaštieľ Betliar, v němž se navíc uprostřed srpna koná jedna z nejatraktivnějších akcí košického regionu – Festival historie. Použila jsem názorný příklad, který bychom mohli aplikovat i na další místa.

Samozřejmě je naším záměrem ovlivňovat dopravní dostupnost míst, do nichž chceme přilákat co nejvíc turistů. Intenzivně komunikujeme a spolupracujeme s vnitrostátními dopravci a výsledkem jsou různé sezonní kyvadlové spoje. Na co jsme nejvíce hrdí, a to proto, že jde o první produkt z naší dílny, jsou výlety nostalgickým Vlakem za UNESCEM. I takovým způsobem umíme propagovat destinaci a zároveň vyplnit bílá místa na mapě veřejné dopravy. Tento produkt se loni, v pilotním roce fungování, perfektně osvědčil, o čemž svědčí fakt, že všechny výlety byly vyprodané nejpozději týden před termínem jejich konání. I proto s produktem Vlakem za UNESCEM pokračujeme i letos a navíc přidáváme další jízdy, které budou startovat mimo náš kraj, čímž rozšíříme cílové skupiny.

Kdo je tedy vaší cílovou skupinou, do kterých zemí cílíte s propagací a jak chcete zaujmout české turisty?

Vzhledem k příjezdovým statistikám ubytování a přenocování jsou pro naši destinaci klíčovými zdrojovými trhy Slovensko a další země V4. Je to pochopitelné z hlediska geografické i kulturní blízkosti. Významnými trhy jsou pro nás ale i Německo, Velká Británie a v poslední době rovněž Izrael, odkud přijíždí stále více návštěvníků. Kromě prezentací na veletrzích se soustředíme i na kontakt s novináři, blogery a touroperátory v zahraničí. Často participujeme nebo přímo organizujeme infocesty a press tripy, které jsou velmi efektivním způsobem propagace kraje, který není ve vzdálenějších zemích až tak známý. Košický region začínají objevovat i návštěvníci z Turecka, kteří se sem díky pravidelnému leteckému spojení mezi Košicemi a Istanbulem dokážou pohodlně dostat.

A jaký je Košický kraj z pohledu turismu? V dnešní době se velmi hovoří o turisticky přelidněných městech, mnoho turistů se takovým místům raději vyhne a hledá alternativu – klidné a hlavně bezpečné lokality. A přesně takovým místem je naše destinace, která navíc nabízí raritní koncentraci památek světového dědictví UNESCO na poměrně malém území. Znovu připomenu jeskyně Gemera. Na malé ploše je jich šest, ale každá je úplně jiná. Najdete tu Dobšinskou ledovou jeskyni s největším objemem ledové výzdoby na světě, Krásnohorskou jeskyni, kam můžete pouze v jeskyňářské výstroji s průvodcem, nebo jeskyni Domica, v níž se můžete plavit po podzemní říčce Styx.

Česko a Slovensko mají k sobě velmi blízko, což se projevuje i v cestovním ruchu. Kromě neexistující jazykové bariéry bych ráda vašim čtenářům doporučila Košický kraj i z jiného důvodu. Předpokládám, že všichni notoricky znají Tatry, případně západní Slovensko, ale i u nás na východě si na své přijdou různé typy turistů, kromě již zmíněných jeskyní doporučuji Slovenský ráj a tamní vzrušující výstupy po žebřících vedoucích poblíž legendárních vodopádů. Na Spiši je to středověká historie Spišského hradu a jeho okolí, ve východní části, na dolním Zemplíně, zase jedinečné dřevěné kostelíky, Tokajská vinařská oblast a Zemplínská Šírava s letní atrakcí – sochami z písku. Nemohu zapomenout na Vihorlatský prales s buky starými více než 200 let.

A jak se vám kampaň osvědčila?

Při skladbě kampaní se snažíme o co nejefektivnější zužitkování dostupných zdrojů, a to nejen finančních, ale i lidských. Snažíme se o kreativní a moderní přístup, který odráží aktuální globální trendy v turismu. Z tohoto pohledu považuji UNESCO na dosah za skvělou kampaň, z níž jsme ještě nevytěžili veškerý potenciál. Proto pro celou naši organizaci není momentem uspokojení, ale naopak odrazovým můstkem k naplnění dalších cílů. Jejich společným jmenovatelem je co největší spokojenost návštěvníků s destinací i s úrovní poskytovaných služeb. Toto jsou základní předpoklady toho, aby se do košického regionu vrátili a aby návštěvu našeho kraje doporučili i svým známým.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.