Konference Praha světová 2017

Pod tímto názvem se v Praze konala dvoudenní mezinárodní konference, kterou město uspořádalo u příležitosti 25. výročí zapsání svého historického centra na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Foto: Naďa Rybárová

Na šedesát řečníků, mezi nimiž byli jak zástupci českých i některých evropských měst zapsaných na seznamu UNESCO, ale i odborníci z oblasti památkové péče nebo zástupci občanských iniciativ i investorů, vystoupilo ve dnech 6. a 7. prosince v Nové budově Národního muzea, tedy v budově bývalého Federálního shromáždění, aby sdíleli své poznatky a zkušenosti z oblasti ochrany a využití památek UNESCO.

Zatímco úvodní a závěrečná plenární sekce se zaměřily především na Prahu a jejích 25 let na seznamu UNESCO, devět paralelních sekcí se zabývalo různými tématy – od plánování rozvoje města přes život v centru města až po možnosti mezinárodní ochrany památek.

V sekci nazvané „25 let v UNESCO: klady a zápory“ se diskutující v podstatě shodli, že klady nad zápory převažují. Zcela jasně to platí např. v případě Telče, která se na seznam dostala spolu s Prahou a Českým Krumlovem. Jak vyplynulo z příspěvku jejího starosty Romana Fabeše, zapsání na seznam pro Telč znamená i příliv zahraničních návštěvníků, zatímco předtím tam jezdila převážně česká klientela. Telč je ovšem velmi malé město, má pouhých 6000 obyvatel, a z asi 400 tisíc návštěvníků ročně jich přenocuje sotva třetina. „To je náš největší problém, jsme půldenní město,“ řekl Roman Fabeš. Klady výrazně převažují v Banské Štiavnici, jejíž primátorka Naděžda Babiaková doslova prohlásila, že „zapsání na seznam znamenalo záchranu města“. Trochu jinak už je tomu v Českém Krumlově, kam sice značka UNESCO přivedla turisty a vytvořila spoustu pracovních příležitostí, ale příliv turistů centrum města zatěžuje a místní obyvatelstvo reptá. Podle starosty Českého Krumlova Dalibora Cardy navštíví město s 13 tisíci obyvateli ročně 1,5 milionu denních návštěvníků, asi 300 tisíc jich přenocuje. „Už nemáme sezonnost, máme jen velmi silnou a o něco slabší sezonu,“ řekl Carda. Příliv návštěvníků rovněž velmi komplikuje dopravu přes město. Za Prahu vystoupil ředitel odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy Jiří Skalický, který si postěžoval na úbytek původního obyvatelstva v historickém centru města. „Od roku 1980 klesl počet obyvatel historického centra z téměř 80 tisíc na 50, to není hezké číslo,“ řekl Skalický. Praha se proto snaží dávat turistům i nové cíle mimo historické centrum, ať už jsou to Vyšehrad, Břevnovský klášter nebo funkcionalistická kolonie Baba.

V sekci „Smart & Friendly: komunikace města“ vystoupil např. Martin Dolejš ze společnosti Mastercard, který stručně hovořil mimo jiné i o projektu Priceless Prague, který nabízí nejen nákupy se zajímavými slevami, ale i netradiční zážitky, komunikaci radnice s občany zase představil starosta Prahy 7 Jan Čižínský v příspěvku nazvaném „Čtvrť pro lidi“.

Ze zahraničních účastníků na konferenci vystoupil např. Bénédicte Gaillard z BG Consulting in World Heritage Conflict Management, který hovořil o Drážďanech před a po vyškrtnutí ze seznamu UNESCO, o plánování rozvoje města hovořila Irene Wiese von Ofen z Essenu a o nových trendech v UNESCO mluvil Michael Turner, profesor akademie umění a designu v Jeruzalémě Bezalel.

Naďa Rybárová

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.